Bylo to jako film, chvílemi s komentářem.
Ibrim, což byl vikingsky vyhlížející týpek, vyrazil zabít "stvůru, která ohrožovala vesnici a na kterou se ostatní báli i jen podívat." Za ním se plížil jiný chlápek, syn místního krále nebo náčelníka, který chtěl zjistit Ibrimovo tajemství a být sám také lepší bojovník.
V další scéně, kdy se budoucí náčelník/ král dostal na místo boje, už bylo ze "stvůry" jen několik hromádek a louží víceméně roztaveného kovu, Ibrim zrovna kopím odděloval zlato a stříbro a kupil je o kousek dál. (Mělo to konzistenci jako sliz a netuším z čeho bylo to kopí.)
Z kontextu jsem pochopila, že původní náčelník/král je mrtev a mladík (který se stále držel opodál) se Ibrima přímo ptal na jeho schopnosti.
Válečník mu tvrdil, že trik je v přilbici. Stačí ji mít a věřit si.
Pak holou rukou sáhl do horkého kovu, vytáhl kapající hroudu zlata, přiložil si to k předloktí druhé ruky a když pak hroudu zas zahodil, měl na předloktí zlaté "tetování" (umělecky provedené propletence).
Král si nasadil Ibrimovu helmu, sáhl do kovu holou rukou a kus zlata spolknul. Ale protože si nevěřil úplně, tak sice přežil, ale ústa mu zčernala, jako by je měl uvnitř stále plná popela. Ibrim ho odvedl domů a pokusil se vzít ženu a děti (měl pět dcer) a utéct dřív, než bude průšvih...
Trik nebyl v helmě.
On i jeho žena Idun byli už hodně staří, ale oba měli silnou vůli.
Oba vypadali na tolik, na kolik se cítili a zvládli to, v co věřili, že zvládnou.
Ale když řekli dcerám, že se opět budou muset stěhovat, nejstarší se tajně vyplížila ven za kamarádkami.
A samozřejmě, že král se zatím probral a rozhodl, že Ibrim musí zemřít a teď měl i rukojmí... S "kouzelnou přilbou" nechtěl připustit, aby kdokoli jiný znal jeho tajemství nebo ho mohl překonat.
Když ostatní jásali, že král přežil, o odpověděl: "Hardly..." a od té chvíle to všichni brali jako jeho jméno.
Ibrim poslal ženu a ostatní dcery do bezpečí a vrátil se.
Vypadal teď mnohem mnohem starší.
Vesničani křičeli, že je čaroděj a ublížil králi, za nimi už stála připravená hranice...
Cítila jsem Ibrimovy myšlenky.
Bývalé sousedy zabíjet nesmí ale dceru by opravdu chtěl zachránit...
Konec snu.