Já pocházím z rodiny, kde se hodně hromadí věci. Ale nějak už jsem z toho vystřízlivěla a snažím se zbavovat postupně věcí. Ne vše jde snadno - hlavně sbírky. Teď je ale ohromná výhoda v tom, že lze vše díky internetu snadno nabídnout velkému množství lidí. Do dneška mě mrzí, že jsem třeba vyhodila do sběru obaly od čokolád, protože by za ně byl někdo určitě rád. A sbírka víček od jogurtů by šla minimálně dát do sběru, ale tehdy to šlo do popelnice.
Už je to skoro 3 roky, co jsem se stěhovala od rodičů a stále mám ještě slušnou hromadu krabic, které jsem ani neotevřela. Pořád mám v plánu to prohlídnout, probrat a dát nepotřebné věci pryč. Něco už jsem prošla, ale stejně od té doby na nic z toho, co jsem si nechala, nesáhla.
Největší problém mám asi s věcmi, které jsem od někoho dostala. Různé upomínkové předměty, co mi lidi přivezli z cest a tak. To zatím nemám vyřešené, co s tím. Nemám k tomu vztah, ale zároveň nechci, aby se kvůli tomu na mě třeba někdo zlobil...
Koncem roku mi zemřel děda a vyklízení jeho věcí zřejmě mělo pozitivní vliv na tátu a že možná trochu zredukuje své množství věcí. Jsem na to zvědavá...
Pro mě bylo to odnesení hromady krabic pryč naprosto úžasný pocit. Vím, že ty věci využije někdo jiný a z toho mám skvělý pocit. K čemu syslit věci, na které jsem 10+ let nesáhla a nejspíš možná nikdy už ani nesáhnu.