_BENNY: **
REBORNA:
REBORNA:
Ano, ano, slušný MIMIBAZAR tady z toho. Já se jen chtěla seznámit na seznamce a tak si konečně udělat miminko. Opět tedy s bytnatým pracujícím zdravým opět pohledným hubeným tmavovlasým ideálně opět nekuřákem taky sportovní typem jako já a podobných zájmů jako já 30+ z Prahy, 30-37 let svobodným a bezdětným Čechem (bez jakýchkoli ,,ale" nebo nějakých vad nebo hendikepů nebo kurevnictví, což je tak trochu sci-fi tuhle kombinaci na seznamce hledat), co mi ale už nezdrhne po letech soužití a před svatbou do jeho rodiště kvůli mýmu PMS hysteráku po ztrátě práce kvůli kolegyni po měsíční dovolený, co se mi nechtěla věnovat, kdy on byl ten, kdo chtěl ještě někam jet hrát a chtěl předtím, abychom jeli na pár dní pryč, i když už jsme byli po dovolený a on byl ten, co do mě po tom, co mě kolegyně pomluvila a dala vyhodit v práci v nevhodnou dobu ryl, místo aby mě nechal v klidu !
....a místo aby mě jen utěšoval a povzbuzoval a komplikaci s otcem a SMS o bytě a mym nadávání o tom ve stejným týdnu, když na schůzce o bytě byl s ním předtím bývalý snoubenec a proto jsem o byt přišla a nezdrhne kvůli jeho stárnoucímu tatínkovi, co chce pomoct na nějaký ZA..ANÝ BARABIZNĚ a ZA..BANÝ VINICI, co jsem snad měla preventivně podpálit a jeho macechu, co má tam taky barák, preventivně zabít, dědeček umřel pak sám a jeho tatínka a babičku dát preventivně pod nějakou záminkou do Prahy nebo alespoň do Brna, kde nechcíp pes a jsou tam alspoň porodnice a školky a proto bývalý snoubenec šel tam, ale z Prahy šel taky kvůli tomu, že má na Moravě tatínka, tak je jasný, že za to, že nemám kde bydlet a mimino a milovanýho muže, bych měla nenávidět i jeho tatínka!!
Ale bylo tu něco o labilkách, já si to vzala osobně, protože jsem slyšela někde nějakej blábol, tak jsem si to tady špatně vyložila, já jen kontrovala s mym PMS, že je už od mých 25 let jen velmi zřídka, tak max jednou dvakrát za rok depka nebo hysterák a kontrovala jsem rozchody a na labilky s mrtvou slečnou, kterou jsem ani nejmenovala, co si předtím sama a chvíli po rozchodu ublížila a je složitý určit proč, a jakou roli v tom hrálo, co se jí předtím myslim, co jsem tak zaslechla, stalo, že ji myslim znásilnili, něco jsem zaslechla, nebo jakou v tom hrálo roli, že snad brala drogy nebo léky, co pak brala, a jakou roli v tom hrála nešťasná láska a rozchod, když předtím byla zcela normální, což jsem roky viděla, když jsem ji pár let předtím, než to začlo, ještě občas někde vídala a to zcela normální.
ALE PTAL SES, TAK TO MÁTE:
A bohužel to asi ani nebude pro holky přínosný - závěr z toho totiž žádnej, zda těhotnět nebo si nechat miminko v prvních vztazích od 20 do 30 let nebo ne.
Ještě jsem zapomněla na nejpodstatnější věc - nemohu se těch cca 5 slečen, co se mihly v mym životě, už zeptat nebo se poradit nebo někomu poradit.
Ale z toho, co vim a co jsem četla v nějakých článcích nebo časákách a taky co je mezi články o miminech v pozdějším věku, snažilkách, samovolných potratech nebo interrupcích na netu:
Podle mě je jasná jedna věc.
Kterou holku netraumatizuje ani tak pocit viny, co spíš ženám sugerují pánbíčkáři, kterou netraumatizuje ani ten hormonální výkyv, že jí to hormonální štěstí z hlavy a břicha tedy těla odstraněj, TU BEZESPORU MUSÍ TRAUMATIZOVAT TO, CO JE NA TOM A PODLE MĚ I MUSÍ BÝT TO SKORO NEJVÍC TRAUMATIZUJÍCÍ a taky navíc jsem na to téma ještě něco četla - být v nemocnici mezi těhotnejma, ale muset jít ÚPLNĚ NAHÁ NA SÁL PLNEJ DOKTORŮ A MEDIKŮ A MEDIČEK A ANESTEZIOLOGA NECHAT TÝM LIDÍ, ABY SE MLADÝ HOLCE NEBO ŽENSKÝ, KTERÁ DO TÝ DOBY JI UKÁZALA JEN SVÝMU DLOUHOLETÝMU PRVNÍMU NEBO DRUHÝMU PŘÍTELI A GYNEKOLOGOVI, TÝM LIDÍ, CO SE JÍ TAM BUDE KOUKAT A ODSÁVAT NEBO DOKONCE STŘÍHAT JÍ, úplně nahý, NĚCO V JEJÍCH NEJINTIMNĚJŠÍCH MÍSTECH.
(dále opět + viz mimibazar a pod.)
To je podle mě totiž to, co všechny ty slečny a ženy tak traumatizuje! Primárně.
Přitom v jednom seriálu jsem viděla, že v USA to dělaj nějak diskrétněji a dívky a ženy po interrupcích nebo samovolných potratech tak tolik netraumatizují.
A je podle mě blbost. co jsem četla, že hůře ty potraty snáší ženy, co už dítě maj, že si jako víc vyčítaj, že to miminko si nenechali nebo že jim umřelo.
Podle mě blbost, protože ŽENA, CO UŽ JEDNOU RODILA, UŽ JEDNOU ZAŽILA, ŽE BYLA NAHÁ A TÝM LIDÍ SE JÍ TAM HRABAL.
Tady bylo doporučení, že jsem měla na dítě myslet před 10 lety nebo třeba ve 23 letech, ale my maturovaly v 19/20 a studovala jsem od 20 do 25 let!
Já třeba měla v těch 23 letech, když jsem studovala za sebou už tři vztahy, 16-18 (s prvním, se kterým jsem už v mých 17/18 začla spát, pak byla s druhým 2 roky, ale okolnosti a jeho předchozí vztah nám vztah zkomplikovaly a pak se rozpadl, no a pak během VŠ měla 3 roky dalšího přítele, ale pak se se mnou rozešel...
Takže ty mladý slečny, 23-25 letý třeba, co měly v tý době zatím jen jednoho nebo dva dlouhodobý partnery a jen gynekologa a jinak ji nikomu neukázaly, MAJ PODLE MĚ, KDYŽ SE JIM ROZPADNE VZTAH NEBO NA DÍTĚ PROSTĚ NEMAJ ZATÍM BYDLENÍ A PENÍZE NEBO JE K MINI-INTERRUPCI NĚKDO DONUTÍ, TRAUMA NEBO PAK PSYCHICKÝ POTÍŽE, NEBO PORUCHY NEBO DOKONCE PSYCHÓZY, NADUŽÍVÁNÍ ALKOHOLU A ZNEUŽITÍ DROG A Z TOHO ještě pak DALŠÍ SEKUNDÁRNÍ POTÍŽE NEBO SNAD DOKONCE SEBEVRAŽEDNÝ MYŠLENKY NEBO CO SE TO JEŠTĚ KDE ČLOVĚK DOČTE, HLAVNĚ A PŘEDEVŠÍM PAK NE JEN Z POCITU VINY, A ANI NE TOLIK Z TOHO HORMONÁLNÍHO VÝKYVU,
....ALE PŘEDEVŠÍM MAJ TRAUMA UŽ JEN Z TOHO JEDNODUCHÝHO A PROSTÝHO ZÁKROKU - plnou čekárnu těhotných veselých maminek, ale přítel nebo bývalý přítel doma, pomoc žádná, ani opora a TÝM LIDÍ, CO SE JÍ TAM BUDE KOUKAT A ODSÁVAT NEBO DOKONCE STŘÍHAT JÍ, úplně nahý, NĚCO V JEJÍCH NEJINTIMNĚJŠÍCH MÍSTECH. A pak jde sama domu druhý den s pocitem, že zabila dítě, i kdyby to byl zatím jen shluk buněk. Ale je v tom sama a ubrečená a smutná musí být každá podle mě.
Už jen z toho musí mít trauma podle mě úplně každá ta mladá slečna nebo paní.
A jsem přesvědčena o tom, že pak vývoj událostí, přístup okolí, posměch nebo odsouzení, výčitky, nebo problémy v práci, nebo meškání během studií, problémy navázat další vztah, což pak prostě po těch potratech vede k prekérním situacím ať už jakýhokoli typu že to je kombinace, co dříve nebo později mohou ženu dostat do závažných psychických problémů.
A to jsem prosím ateistka, která JE JEDNOZNAČNĚ PRO MOŽNOST VOLBY A MINI-INTERRUPCE A POTRATY.
TAKŽE JÁ SI Z TOHO VŠEHO ODNESLA JEN, ŽE JSEM SE NAOPAK AŽ DO 30 LET BÁLA TĚHOTENSTVÍ JAKO ČERT KŘÍŽE!
V každym z těch tří tříletých vztahů jsem se bála těhotenství jako čert kříže. A v jednom tom tříletym vztahu jsem měla i potíže ze začátku při sexu, že jsem měla nepříjemný pocity, protože jsem se prostě první měsíce bála těhotenství a potratu.
Ale mrzí mě teď, že se to přehouplo i do vztahu S BÝVALÝM SNOUBENCEM, SE KTERÝM JSEM PODLE MĚ OTĚHOTNĚT MĚLA, už po třech letech, v mých 33 ideál, ale to jsme měli zrovna pauzu a pak se to zase urovnalo a měla jsem asi do toho jít, ale já zase zaváhala a čekala na řešení s prací v oboru a až bude ten muj byt volnej a pořešíme ho a pak svatbu nejdřív, ale měla jsem do toho ten půl rok ten čtvrtej rok možná jít, protože my se milovali a doma měli zase idylu A PODLE MĚ BY PAK SE MNOU ZŮSTAL A TŘEBA BYCHOM MĚLI HEZKEJ ŽIVOT. A mrzí mě to.
Já se měla vdávat a dítě jsme chtěli. Každopádně když bych měla říct, zda bych si s bývalým snoubencem DÍTĚ NECHALA, pokud už bych byla těhotná, když ode mě zmizel, tak bych řekla že možná i ano.
Psala jsem totiž, že když bych byla už těhotná, že by mě neopustil. Jela bych říct jeho tatínkovi na Moravu nejen to, že jsme se měli brát a že navíc táta prodal muj byt, plačící a nešťastná, jak to opravdu bylo, ALE NAVÍC JEŠTĚ TĚHOTNÁ, COŽ BY MOHLO SNAD ZABRAT - jeho otec by to vzdal, nepodporoval by ho v návratu na Moravu po 15 letech, když už měl v Praze skoro doplacenej byt a všechny známý a mě a třeba by to zabralo.
Protože on byl podle mě ten pravej a měli bychom hezkej život, byl myslim ten pravej, se kterým jsem opravdu měla mít dítě, to ženská prostě pozná, když si vybírá a pak cítí, že je to ono...fungovalo to, milovali jsme se a on to moc dobře ví...
A nějake hysterák v PMS po ztrátě práce nebo nadávání o tátově SMS o hlídání morčete a o bytě?
To bylo něco, na co bychom zapomněli a po půl roce nebo už po měsíci si na to ani nevzpomněli, tedy já jo, ale byt 2+kk na mimino bychom sehnali výměnou garsonky a doplacením pak přeci i jinak a že si nějakou práci na pár měsíců, aby mi zase před tou svatbou vznikl nárok na mateřskou najdu, to bylo přeci taky jasný, jen nebylo jistý, zda bude zase v oboru, ale to bych si vynahradila po dítěti třeba...vše šlo společně zvládnout. Neměl odcházet v tak extrémní specifický situaci prostě od ženský, se kterou roky bydlel a co ho věrně milovala.
A je i možný, že kdyby mi to pak nabídl, souhlasila bych s odchodem blíž jeho rodišti, protože po miminu už bych měla třeba o mý potřebě pracovat jinou představu a vidělo by se teprve, jak by se změnily moje vztahy a zda bych po tom miminu třeba nezvládla bydlet mezi Moravačkama, i když je to tedy děsivá představa, ha ha.