_BENNY:
,,A musim říct, že je to divný, ale doposud kdyby se mě někdo zeptal, co bych změnila nebo udělala jinak v mym životě, dodatečně chtěla vrátit, vždy jsem byla názoru, ŽE VŮBEC NIC, ŽE VŠE BYLO, JAK BYLO A JAK MÁ BÝT." jako že i včetně něčeho velmi nepříjemnýho kdysi, ještě před vztahem s bývalým snoubencem, že asi to jsem a bych po letech nechtěla jinak.
,,,chyba se stala az v momente kdy si dovolil od tebe odejit, cimz ti zpusobil ujmu zcela mimo plan a vsechno zkazil" - ano, jestli tak nazýváš to, že zmizel do rodiště a to jen kvůli sobě a jeho tátovi, protože to rodiště je jeho, ne moje, a TOU ÚJMOU MIMO PLÁN TO, ŽE MUJ TÁTA, co to nečekal nebo s tim po schůzce s nim o bytě, kd jsem bydlela s ním, napočítal a tak nemám rodinný byt, co jsem mohla mít a to byt na založení rodiny, pak jistě.
Že jsem, ho milovala a rvalo mi to srdce, taky.
,,. jak se celou dobu citil on, jake byly jeho duvody a motivace k odchodu, co by na to vsechno rekl, WHO CARES? ta vec prestala poslouchat, takze je treba tak dlouho PROSTE RVAT, dokud ta vec zase nezacne znovu fungovat."
NECHÁPU, CO MYSLÍŠ, TA VĚC, CO NEFUNGOVALA A KVŮLI KTERÝ JSEM BREČELA A PAK DOMA KŘIČELA, TO JEST MOJE KOLEGYNĚ, POTAŽMO MOJE PRÁCE, O KTEROU JSEM PŘIŠLA, JEN TAKY ŽE ON OD MĚ DLOUBNUL, ALE TA VĚC, ta už přeci BY NEFUNGOVALA!!!
Protože já už v tý práci SKONČILA PŘECI A BYLO JASNÝ, ŽE FUNGOVAT TUDÍŽ UŽ NEBUDE, ANI TA KOLEGYNĚ, NEBO TA PRÁCE, A ŽE I KDYŽ JSEM JÍ ROZUMĚLA, ŽE UŽ JI ASI DOST PRAVDĚPODOBNĚ NEBUDU MOCT NIKDY DĚLAT, ALE CHTĚLA JSEM TO ZKUSIT JEŠTĚ V TĚCH POSLEDNÍCH DNECH ZACHRÁNIT, V NADĚJI ŽE SE NĚCO STANE A BUDU TAM MOCT POKRAČOVAT, ALE MARNĚ...
A on mě poslouchal chvíli, poslechl si to s tou prací, ale byl v sobotu ráno rozespalej.
Pak v pondělí ano nevim proč v tom všem vůči mně trochu bezohledně do nevyspalý ženy v PMS, c o přišla o práci, měl potřebu večer, když jsem si chtěla jít lehnout ve spánkovym deficitu a předtím se pomilovat, MĚ VYDRÁŽDIL JEŠTĚ I S PANÍ Z METRA A PODOBNĚ.
To fakt nevím.
Bylo vidět, že už nemůžu, že mám nervy v kýblu, z tý práce, nevyspání, i asi PMS, ale stejně toho nenechal.
Tak nevím, proč to dělal.
Proč mě nenechal si jen postěžovat a neobejmul měa jen nenamotivoval do hledání jiný práce, jak by to udělal každej empatickej člověk podle mě...
Nevím.
Asi že to byl muž, co o práci nikdy nepřišel.
A asi měl taky dojem, že jsem tam udělala něco špatně, nesprávně nebo tak a jen mě vyprovokoval, ale já bych se na chvíli potřebovala nad tím zamyslet a vybrečet i sama, pak teprve jsem byla zase veselá, šla do bazénu a byla milá zase, ale pak stejně zmizel.
No a jak to vidí ON NEVÍM.
ZMIZEL NA MORAVU, ZNÁMÍ, CO TO TU ČETLI, NEBO LIDI, CO JSOU Z PRAHY, BUDU VÍDAT JÁ, NE ON.
A seznámit bych se tu tehdy mohla a chtěla taky leda já.
Tak jak tom vidí on a dost možná stejně, že prostě ,,měl jsem si tě brát, věrně jsi mě milovala a věřila mi a nemáš teď kvůli mně kde bydlet a možná i nebudeš mít ani další vztah a nestihneš dítě, HM..."
ale ,,Mám to tam blíž domu..."
Tak to je jedno, jak to vidí, není už na nyxu.
Proto jsem mohla leda o pomoc s jeho návratem požádat náhodně lidi už, nebo pak JEN VYSVĚTLIT, PROČ JSEM SAMA.
I KDYŽ VÁŽNEJ DŮVOD K ROZCHODU (NEBO SPÍŠ ROZVODU JAKOBY) PODLE MĚ NEBYL.