REBORNA:
A k bytu mam nový doporučení...nějak jsem se na jeho popud, že mě zatáhl do jeho debaty o bytě s jinym pánem, že jsem se mu asi líbila a jen se omlouval, že řekl sprostý slovo, bavila s jednim pánem o bytě ... jen jsem řekla, že to nic, že když otec prodal muj byt, že to bylo od mámy sprostých slov na něj..
..a debata se rozjela.
Byl na mý straně (asi jako všichni off nyx lidi) a řekl, že když otec prodal ten byt a pak teprve ze mě do mailů dělal blázna, že to by se s nim soudil, rozhodně.
Jeho dojem je, že bych měla prej říct o uvedení v omyl.
Ano, byl tu sice argument, že táta byl v katastru a tak se stal byt bytem jeho a byl jeho.. ale je důležitý, proč tam byl...
Jak se tam ocitl.
Jak, když se byt mámy rozdělil na dva, a táta jeden dočasně užíval, PAK ITALOVÉ MÁMĚ NABÍDLI BYTY K ODKUPU A KAŽDEJ DÍKY JEJÍMU PŘEDKUPNÍMU PRÁVU A VLASTNICVÍ PŘEDOCHOZÍCH BYTŮ JEJÍ RODINOU (ne tátovou), každej jí nabídli jen za milion, což už tehdy byla asi poloviční cena..)
...a v tom bylo to moje dědictví..
..tak jak se stalo, že byt kupoval táta, tedy dal na něj těch 350 tis. táta a půjčil si od kolegy táta a prčo se ocitl v katastru táta...
Jak se stalo, že JAKO UŽ DE FACTO CIZÍ ČLOVĚK, PROTOŽE S MÁMOU UŽ BYL DÁVNO ROZVEDENEJ, JAK SE STALO, ŽE SE V TOM KATASTRU MÝHO BYTU OBJEVIL TÁTA A JAKO JEDINÝ VLASTNÍK TÁTA.. ne máma = já (nebo teoreticky ségra).
Jak se stalo, že se v tom katastru mýho bytu po máminých rodičích ocitl táta, což byl už jakoby vůčí mý mámě cizí člověk jakoby.
Tak jak se stalo, že když Italové mámě prodávali byty výhodně jako kompenzaci za její velkej byt, ze kterýhol nás kdysi vystěhovali, jak se stalo, že táta, tedy nájemník, co ale ani předkupní právo ani dekret neměl, ani závazek Italové k němu tudíž neměli a jednali s mámou, jak se stalo, že si byt za ten milion mohl koupit on a v katastru se na základě jeho 350 tis. ocitl zrovna on, pro mámu už cizí člověk..
A pán si myslí, že táta na byt 350 tis. mohl dát a do katastru se jako majitel napsal MÍSTO MĚ JEN PROTO,
ŽE MĚ UVEDL V OMYL, ŽE MNĚ A MÁMĚ ŘEKL, ŽE BYT MI PAK PŘENECHÁ = DE FACTO ŽE BYT KUPUJE PRO MĚ...
což původně mohly být úmysly dobré a nebyl záměr uvÉst v omyl.
Ale prakticky? Byt pak mě nenechal ani doplatit a pokoutně prodal, což je skutkově to samý, jako kdyby ho koupil a prodal už tehdy, když jsme ho nechali, aby si ho místo mě koupil on.
TAKŽE SE OCITL V KATASTRU JEN PROTO, ŽE JSME HO NECHALY A TO JEN A POUZE PROTO, ŽE MĚ V RÁMCI MÝ DŮVĚRY DCERY K NĚMU, UVEDL V OMYL, ŽE BYT KOUPÍ PRO MĚ, ALE PAK MĚ S PŘÍTELKYNÍ OKLAMALI A BYT ZPENĚŽILI A TAK PŘIPRAVILI POKOUTNĚ PODVODNĚ O DĚDICTVÍ BYTU ZA TUTO CENU, CO BYLA JEN DÍKY MÁMĚ A JEJÍM RODIČŮ A BYTU JEJÍMU, CO SE DĚLIL, Z NĚJŽ TÁTOVI NEPATŘILO NIC A ANI NÁBYTEK Z NĚJ NEKOUPIL..
Tudíž argumentem pána u soudu by prý bylo, kdyby byl mnou, ŽE OTEC BYT NEMĚL PRÁVO PRODAT,
ŽE SE KDYSI CA PŘED 7 LETY, KDYŽ SE BYT KUPOVAL, OCITL V JEHO KATASTRU JEN MÝM UVEDENÍM V OMYL, jen uvedením mě v omyl, kdy nám tvrdil, ŽE MÁME BYT NECHAT KOUPIT JEHO, ŽE MI HO PŘENECHÁ = ŽE HO KUPUJE PRO MĚ, COŽ SE ALE PAK NESTALO, jen využil mámy a mý dědictví na slevu z bytu a prodal ho a zpeněžil a bezdůvodně na něm obohatil.
Nějaký protiargumenty rozumný právně působící seriózní??!