VERSONNENHEIT: A ještě k tvojí analýze, že si jako myslíš, že mám asi nějaký deprese a měla bych brát antidepresiva.
,,Odmítá antidepresiva kvůli jejich vedlejším účinkům"
Tak na deprese to u mě tedy fakt nevypadá.
Ráno vylezu radostně z postele, vyvětrám si a koukám spokojeně z okna, uvařim si čajík. Během toho si opláchnu studenou vodou obličej.
Pak nakrmím andulku, kterou jsme kdysi odchytili s bývalým snoubencem. Děláme na sebe zvuky.
Naladím jí v televizi Retro music TV ona zpívá a já někdy taky.
Pak si radostně udělám zdravou snídani a přepnu televizi třeba na MASH. A dost hlasitě se u toho směju.
Když zrovna nemusím nikam jít a nemám zařizování, tak čumím třeba na tři díly MASH za sebou a dost hlasitě se směju na celej barák prakticky hodinu a půl v kuse.
Ani odpoledne nemívám špatnou náladu. Buď s úsměvem šlapu na kole nebo plavu nebo s úsměvem od ucha k uchu se sluchátky na uších za občasných tanečních pohybů rázuju na 6 km procházky.
Večer třeba když příjdu s nákupem nebo z pošty nebo úřadu, tak zasednu k televizi se slastným pocitem uspokojení, který maj pravděpodobně důchodci, když dorazej z pošty a maj úspěšně zaplacený všechny složenky.
Někdy jím venku, ale někdy vařím doma oběd nebo večeři a poslouchám u toho muziku a hlasitě si zpívám.
Minulej rok o víkendech jsem každej víkend chodila někam tancovat a dost nadšeně jsem se vždy chystala a těšila mezi lidi.
Nedávno jsem třeba odpadla do postele v 19 h, probudila se ve 2 ráno, ve 3 vyskočila z postele s tím, že když jsem tak brzy vstala, že jedu lyžovat na Ještěd.
Takže jsem se nasnídala a nachystala a v 5 ráno vyrazila v lyžařskym oblečení s lyžákama a lyžema na Černej most a dojela na Ještěd, kde jsem i přes občasnou bolest achilovky lyžovala nadšeně celej den a pak se vrátila vesele domů.
Kdybys o tom něco věděla, tak víš, že ČLOVĚK S DEPRESÍ ti třeba ani ráno nevstane z postele, protože nevidí nic, z čeho by měl radost, nemá cíl, natož aby ti vstal ve 3 ráno a někam se kodrcal sám 100 km dvě hodiny tram-metro-bus- tram lyžovat.
A člověk s depresí ani nevstane z gauče, natož aby si sám plánoval nějaký sporty nebo kam vyrazí na párty, aby si jako nadšeně myl hlavu, maloval se, lakoval si nehty a s úsměvem od ucha k uchu si zkoušel, jestli si jako vezme džíny nebo legíny a točil se v různejch topech před zrcadlem a pak o půlnoci dobíhal spoje, aby si mohl jít mezi lidi někam zapařit....
...to fakt jako člověk s depresí nedělá jako to dělám já.
Takže deprese?
Fakt ANI NÁÁHODOU!