Nošenec je etologický termín zavedený německým etologem Bernhardem Hassensteinem. Homo sapiens patří dle etologických znaků naprosto nepochybně mezi nošence tak jako další primáti, mezi něž patříme, už jen to, jak na nošení a tělesný kontakt reaguje náš krevní tlak, dech, hladiny hormonů, tvorba mléka u matky, reflexy vedoucí k sání u dítěte, to vše nás prozrazuje. Výmluvné jsou také další reflexy, například Moro reflex nebo úchopový reflex na rukou i nohou.
Velká většina dnešních problémů s kojením je způsobena právě odkládáním dětí. Antropolog Blurton Jones zjistil srovnáním mateřského mléka různých savců, že mateřské mléko nošenců je méně bohaté na proteiny a tuky než mléko jiných typů savců a mláďata nošenců mají pomalejší frekvenci sání než ti savci, kteří vydrží delší dobu bez fyzického kontaktu s matkou. Naše mláďata prospívají a mléko jim stačí tehdy, pokud jsou na matce a mohou se kojit dle potřeby.
To byla jedna z příčin hloupé interpretace nedostatečnosti mateřského mléka v minulosti. Odloženému dítěti krmenému v intervalech skutečně může být mateřské mléko málo, problém však není v mléku, ale v odkládání.
Z břicha na břicho