KLEVKA: Já zas můžu moc doporučit pražskou lektorku Sáru (Aninevímjakdál), kontakt kdyžtak v poště. Přijela k nám domů, učila mě i mýho manžela, na jeden úvaz si vyhradila skoro čtyři hodiny - počítalo se s tím, že malá se bude mezitím (klidně opakovaně) kojit. Když jsem udělala úvaz správně a malá usnula, nechali jsme ji hezky spinkat, žádný, že si ji rychle převáže můj manžel, aby se to taky naučil. Bylo to tím pádem možná trochu zdlouhavější, ale stejně si myslím, že to byl nejlepší možnej způsob (nebo aspoň mně i muži hrozně moc vyhovoval). Navíc nám během "pauz" vyprávěla důležitý informace a tipy k nošení, který člověk asi na běžnym kurzu nedostane (o oblečení miminka, rizicích, dala nám i rady na další případně vhodný úvazy apod.). Mluvila i o vlastních zkušenostech s kontaktním rodičovstvím (takže mi otevřela dveře ještě někam dál než jen k nošení) a dodala mně i manželovi hrozně moc sebevědomí, což jsme v danou chvíli potřebovali možná víc než naučt se technicky úvazy. Byla u nás totiž asi ve čtrnácti dnech miminka, byli jsme s manželem oba vyšťavený a zničený z toho, že dcera skoro vůbec nespí a skoro pořád se jen kojí, a cejtili jsme se jako nejneschopnější rodiče na světě (což je asi celkem častej šestinedělní jev). Uklidnila nás, řekla nám, jak nám jde všechno báječně a jak všechno, co prožíváme, je normální. Po jejím kurzu jsem začala dceru nosit bez strachu a výčitek, jestli ji nějak nepoškozuju, a najednou i spala daleko líp a klidnějc a stalo se z ní vlastně krásně spokojený miminko, jaký jsem do tý doby neznala.
Takže pardon za dlouhej výlev, ale vděčím Sáře a nošení fakt hodně a už se moc těším, až budu nosit pidimimino zas :)