LIENEN: Obavám se, že možnosti moc nejsou (jestli něco odhalíš, tak sem s tím) ... obě mé holky nemají nošení moc v oblibě... znám zuřivější odpůrce, ale kdyby si mohly - v době kdy to bylo aktuální - vybrat, tak rozhodně kočárek .. Verze "budu nosit dítě doma" byla neprůchozí (riskovala bych povolání OSPODU pro mega řev) ...
Nakonec nošení vzaly na milost,když
a) cíl cesty byl patřičně atraktivní (mladší zlomil až bazén - tam chodím výhradně bez kočáru;starší byla tolerantnější)
b) naučila jsem se odchytnout TEN moment, kdy skončila jejich trpělivost a chtěly už jen VEN... zjistila jsem, že když je vyndám, tak už se zpátky dát dobrovolně nedají... takže např. dodám něco do pusy x začnu říkat říkanky x víc je natřásám... a získám tak pár minut navíc
c) když zastavím na delší chvilku, tak je musím vyndat nebo mají pocit, že to přeháním
d) sedat nelze
e) snažím se jejich negativismus respektovat a nosím co možná nejméně... plánuji trasy tak, aby je daly...
a postupně se to zlepšovalo...ale možná jsem se s tím jen naučila žít... :-)
O starší jsem si myslela, že je odpůrce nošení.... no nadšenec nebyla, ale vedle mladší... :-)
Teď znám i zavilejší odpůrce... :-)