KEIKIN: Já o tomhle fakt moc nevím, ale je to hodně zajímavý. Zajímalo by mě, jestli by mi to dalo něco dalšího. Že bych si uvědomila nějaký jiný, podstatnější věci. Já s tou svojí závislostí (ona už to možná není ani závislost) poslední dobou dost bojuju. Vim, co je špatně, co mi vadí, taky vim, kde dělám chyby a uvědomuju proč se sem tam nějakej lapsíček objeví, ale momentálně s tou situací nic dělat nemůžu. Takže se držim zuby nehty, snažim se zabavit a tpělivě čekám až s tím budu moct něco dělat.

WE_RUN: ale ono to zázrak je...jen to chce, aby někdo s tím člověkem pracoval systematicky dál. Je blbost, aby prožil nějakou spirituální sešn a pak se zase vrátil "na ulici".

každopádně kdyby to bylo tak jednoduchý léčit se Ayahuascou nebo jinýma halucinogenama, tak je to zázrak. Já něž něčemu uvěřím, tak to potřebuju ověřit, kor v dnešní době...
Ale je pravda, že už se nějakej posun v adiktologii ukázal. Začal se klást velikej důraz na Bio-psycho-socio-spirituální model člověka. "Přičemž "spirituální" reflektuje v poslední době vzrůstající zájem zahraničních i našich autorů zabývajících se léčbou závislostí o problematiku smyslu života, o duchovní, hodnotový a existencionální rozměr (Kalina, 2008)"

WE_RUN: Nj v Africe a v Amazonii vznikají celé "ústavy" pro léčbu závislých ze západní Evropy. Jen u nás na východě pořád doktoři a politici nic nepochopili a léčí závislosti klasickou medicínou. A ty prachy co se do toho narvou by bohatě pokryly letenky pro ty nejpotřebnější.

a něco ke stažení zdarma ;)
e-books
http://www.nudz.cz/informacni-stredisko/E-knihy/

LITROP: Ano - já takto chápu závislost - tedy. Jedinou naplni zivota na ukor fungovani ve spolecnosti kde zije. Taková ta zhoubná, co tě prostě ovládne. Takové ty naše "malé" závislosti bych řešil v jiných auditcích na nyxu :-)

LITROP: teď mluvim z vlastní zkušenosti. I když člověk nechce, tak to jde, ale ten, co chce pomoct musí bejt skvělej manipulátor a trpět spasitelským komplexem. Je to cesta na dlouhou trať, toho "zachránce" to položí xkrát na kolena, ale pokud vydrží a je dobrej, tak to jde... Normální lidi se do tohohle ale nepustí, což chápu. Jinak souhlasim ;)

OT: kdy vyrazíme na stěnu? Mám po zkouškách.

KEIKIN: jsem zastancem toho, ze jde prevychovat, ale musi to delat autorita, velka osobnost, ktery clovek duveruje. a takovejch lidi ne malo :(

KEIKIN: to urcite, ale da to strasne prace a ten rodic musi bejt vybornej prognostik. Musi znat vyborne svoje dite a nenechat ho jakkoliv vybocit z toho "normalniho" vzorce (tezko rict jestli kdyz dite zdedilo osobnost po nem, je schopnej si to vubec uvedomit). Staci mit jen v povaze neprubojnost a nechat se ke vsemu ukecat a problem je na svete.

WE_RUN: o tom jsem teď tady někde diskutoval. Dědičnost sklonu k závislosti existuje, nicméně podle mého se to dobrou výchovou a prostředím, kde daný člověk žije - dá minimalizovat.

KEIKIN: Pravda.....Píše se, že nedůležitější je výchova dítěte do 5 let věku. Všechny špatný věci, který se člověku v dětství stanou se promítnou dál, to je jasný. Jsou tam ale i další faktory. Někdo tomu říká dědičnost, já to spíš nazývám osobnost, povaha. Např. někdy jsou vychovávaný dvě děti ve stejný rodině, jedno začne brát a druhý ne. Podle mě hodně záleží na povaze a osobnosti, co si od kterýho rodiče vezmou a jak se s tím problémem vyrovnají.

KEIKIN: Vítej :)!!!! Doufám, že tahle diskuze bude nějakým způsobem přínosem. Postupem času jsem zjistila, že čím víc je člověk nešťastnej, tím víc tíhne k věcem na kterých může vzniknout závislost. Což je vlastně na čemkoliv. Sama na sobě to pozoruju :/ Přála bych si aby všichni, co s tím mají problém se dopracovali ke svobodě tak, aby mohli jednat sami za sebe a nenechali se ničím ovlivnit. Nechat si diktovat život drogama, cigaretama a alkoholem rozhodně svoboda není.... a nejen tím :/

Jinak já lidí se závislostí znám taky strašně moc :( včetně sebe.....bojuje se tím těžko, ale pokud si člověk najde něco, co ho fakt baví, tak to jde udržet na uzdě. Mě třeba drží škola...strašně mě to baví (koho by to nebavilo! Učit se o závislostech je přece tak zábavný :)) Bohužel nechodím tam každej den a ten světlej víkend je jen jednou měsíčně. Zbytek měsíce je šedivěj, nezajímavej. Proto jsem se musela zabavit víc, začít se hejbat (endorfiny fakt fungujou) a lezu po komínech. A taky začít plánovat hodně dopředu. Co se stane, až udělám bakaláře?......pěkně si to "nalajnovat" :D, určit si cíle a bez milosti za nima jít.... a hele ono to fakt funguje....

Jsem rád, že tahle diskuse vznikla, protože závislost se týká téměř každého z nás. A oproštění od závislostí vede k nastolení vnitřní rovnováhy atd atd....
Přidám jednu svoji vzpomínku na spolužáka. Začalo tak, že jak přišli PC na svět, tak se stal závislákem na hrách, pak přišla tráva, začal pravidelně hulit - rozjela se mu latentní schíza - bohužel pak přešel na pedro. Dneska je to troska a nevím ani kde je mu konec. Nicméně mu už tehdy u doktora diagnostikovali něco jako permanentní závislost (v podstatě na všem co ho baví).

No já jsem závislí na internetu - naštěstí vím, že je nás víc. :-))