KARLOSK: tak kolem warpu byl v posledních letech trochu vývoj, ne? Na warp už není potřeba anihilovat celou hvězdu, ale stačilo by výrazně méně energie, stačí anihilace Jupitera... Sice je tam z Marsu o něco blíž, ale furt mi to nepřijde moc praktické. Chce to nějaký průlom v nové fyzice.

KARLOSK: myslim ze jako prvni kolo by Epstein drive bohatel stacil :) Ale na druhou stranu mozna se vrhnou rovnou na Alcumbierra :)

MRAKY: já bych mu tu kolonii i docela věřil, co jsem kdy četl o osobním životě Muska, tak to je furt velkej snílek a nadšenec sci-fi. Nicméně to, že pokud se mu to podaří, tak následně Mars využije k dalšímu rozvoji, je jistý.

A ano, ztráty významu surovin se děly, ale ne tak, že by o ně přestal být úplně zájem. Naopak ta spotřeba surovin jen a jen roste. Každopádně každá taková změna vedla k tomu, že to značně zamíchalo se společenským vývojem - měnil se význam států, končily a začínaly války, stěhovali se lidé...

ale taky je mozny ze pouzjiou misi na mars jako odrzovej mustek a test dlouhodobych misi i s tezkou :)

STARE_CASY: tak ja tak trosku doufam, ze Muskova vize o koloniiich na marsu jsou jen taktika jak poblaznit masy&investory a ve skutecnosti strategie je o vybudovani transportniho systemu k pasu planetek, ktere jsou shodou okolnosti hned za marsem :)))

ztrata vyznamu rucnych surovin v historii lidstva je docela normalni. Jednou je to to, priste neco jineho..

EXIS: tak v tomhle máš recht :)

EXIS: tak bysme tady meli Expanse Belters o trosku driv no :)

STARE_CASY: ta Tvoje poslední myšlenka.. asi buďme rádi, že se do tohodle Bejzos nepustil, protože když slýchám, jak lidi ve skladě v Amazonu mají pomalu elektrické obojky, tak blázen a vizionář jako je Musk je vlastně super :)

MRAKY: ono na tom je totiž hodně vidět, že Bezos vlastně moc netušil, co se svým novým koníčkem dělat. Svézt lidi ke Kámánově hranici a vynášet velké satelity, jako se to dělalo posledních třicet let (New Glenn) je tak nějak málo. Tomu odpovídá i rychlost vývoje, kdy vlastně jen kopíruje, jak se rakety stavěly na konci 20. století. Nevidím tam žádnou skutečnou inovaci, žádnou motivaci něco výrazně změnit...

Trošku škoda.


Přitom kdyby si taky dal nějaký bláznivý cíl, třeba že to bude on, kdo rozjede těžbu na asteriodech (to mi přijde asi tak stejně šílené a přitom technicky realizovatelné tak na hraně dnešních možností jako Muskova představa samostatné kolonie na Marsu), tak by ty vesmírné závody mohly vypadat úplně jinak.

A osobně si navíc myslím, že ten, kdo první reálně rozjede těžbu ve vesmíru, tak vyhraje jackpot. Velmi pravděpodobně (vlastně zcela jistě) by tím jen tak mimochodem hodně zamíchal s geopolitickou situací, protože najednou by surovinové státy začaly ztrácet na významu.

Hodně zajímavé je srovnání vývoje.

Před New Sheppard tu byl testovací Goddard, který úspěšně odstartoval v roce 2006, následně začali stavět svou Blue Origin facility, kde v roce 2012 úspěšně otestovali kapsli a v roce 2015 poprvé úspěšně odstartoval New Sheppard, ale nezdařilo se přistání. Od té doby udělali dalších 14 testovacích startů včetně dnešního, vše úspěšně. Původní plán byl, že by v roce 2017 měli první start s posádkou. Dosud k tomu nedošlo. Vedle New Sheppard běží od roku 2012 vývoj rakety New Glenn, která by měla dopravovat náklad na oběžnou dráhu (včetně lidské posádky). Dosud nebyl žádný testovací let, stav vývoje je veřejnosti neznámý (jen více či méně realistické spekulace a odhady).



První start Falconu 1 měli ve SpaceX také v roce 2006. Start byl neúspěšný. Následovaly další dva starty v letech 2007 a 2008, které oba skončily havárií. Podařil se až čtvrtý start necelé dva měsíce po posledním nezdaru a při dalším startu v roce 2009 už vynesli na oběžnou dráhu první satelit. Tím byl Falcon 1 ukončen. Ještě před prvním startem Falconu 1 se už rozjel vývoj většího Falconu 9 a v roce 2010 byl první start v1.0, který úspěšně dopravil náklad na oběžnou dráhu. V roce 2011 SpaceX představila Grasshopper, se kterým se začali učit motoricky přistávat. Dokázal "levitovat" podobně jako New Sheppard, naučili se s ním přistávat, ale pro přistání celého prvního stupně Falconu 9 to nebylo použitelné řešení. Levitace je plýtvání palivem a snížuje to tedy užitečnou nosnost. Potřebovali přistát jediným zážehem tak, aby celý první stupeň zpomalil na nulovou rychlost přesně v nulové výšce. Že to fakt nebyla sranda, se ukázalo během startů Falconu 9 v1.1, který začal létat v roce 2013. Trvalo to nějaké dva roky a více než deset pokusů, než se přistání povedlo. Co je ale podstatné, že pokaždé splnili primární misi, tedy dopravili komerční náklad na oběžnou dráhu. Samotné přistání byl bonus navíc. Od roku 2016 se jim přistávat daří a poslední let ukázal, že to umí už prakticky rutinně. Mají za sebou 116 startů, z toho 114 úspěšných, a 79 úspěšných přistání z 90 (ostatní případy jsou vedeny jako testovací, případně šlo o mise, kde cíleně zahazovali první stupeň kvůli nosnosti).


Je sice úžasné, že Blue Origin má všechny veřejné (sic!) testovací lety úspěšné (resp. skoro všechny), ale na to, že obě společnosti existují prakticky stejně dlouho a na to, že Blue Origin měla na začátku výrazně lepší podmínky, zejména kapitál, tak to srovnání je trochu smutné. Kosmonautika potřebuje pořádný rozvoj a mělo by se na to vrhnout mnohem více společností. Ten potenciál, který ve vesmíru je, je obrovský.

Pardon, není to moc malý?

APPU: New Shepard neni ke SpaceX zadna konkurence. O konkurenci se muzeme bavit az pote co zacne letat New Glenn (a az zacne mozna pristavat).

TOXICMAN: copak na válcové ploše, na té se to dláždí... ale jsem zvědav, jak to bude s dlaždicema na čumáku :-)