XCHAOS: Feynman je de-facto povinná četba ;-)

KAERO: ...a zadek toho drahého koně navíc definoval rozchod 1435 mm. Slovanská ulice je ve skutečnosti "vulica", běžné slovo minimálně v ukrajinštině, ale asi i v ruštině, tedy volská cesta. Volové měli trochu širší zadek, než koně, z čeho logicky vyplynul i širší rozchod výchoevropských železnic... (now just trolling, sorry :-)

BLACKHEAD: no, pokud vím, Helium 3 se má těžit z povrchové vrstvy regolitu na Měsíci, ale to je trochu jiná kapitola "pracovních látek" :-)

Helium není nijak extra abundantní ani na Zemi - ale to, že tu vůbec někde trochu je, třeba v některých ložiscích zemního plynu, souvisí s tím, že Země má kovové jádro. Země je vlastně vícevrstvou fúzí několika různých typů planet (nevím, jestli třeba všechny Superzemě mají kovové jádro, apod.! víme je, že ho asi má "sesterská planeta" Venuše, ale negeneruje u ní magnetické pole, asi kvůli tomu, že už dávno nerotuje rychlostí, která by stála za řeč? ale přesně vlastně nevíme...). Kovové jádro (asi - možná jen plášt'?) obsahuje dostatek izotopů těžkých kovů, aby tam docházelo k těm radioaktivnímu rozpadu typu alfa, kdy "záření" je vlastně proud heliových jader.

Abundance helia v kosmu nemá s jeho pozemskými zdroji nic moc společného, protože helium je zatraceně volatilní plyn (v podstatě ještě víc než vodík, protože ten vytvoří molekuly H2, které jsou daleko větší, než atomické He). Pokud není lapené v dostatečně hluboké gravitační studně, tak jednoduše v atmosféře planety pozemského typu dosáhne únikové rychlosti a prchne do kosmu (těžší molekuly tohleto mají logicky složitější). Tuším by se ve Sluneční dalo helium těžit v atmosféře Saturnu (nebo kde, možná si to pletu), ale na Marsu jsem si téměř jistý, že z principu nemůže být zastoupeno v koncentracích, které by stály za řeč (a určitě ne v atmosféře - tam dosáhne únikové rychlosti v podstatě cokoliv kromě molekul CO2, které jsou dostatečně macaté a chvíli se tam udrží...). (K přítomnosti helia v kůře Venuše se nebudu vyjadřovat, protože o tom podle mě nikdo nic neví, ale rozhodně by bylo dost peklíčko snažit se tam ty případné stopy helia těžit :-) a o atmosféře platí to samé, jako na Zemi, akorát víc)

BLACKHEAD: Jako že si pro něj z Marsu šáhnou do Slunce? :)

ONDRA_99: na tohle jsem pro zmenu cetl antirozbor (uz nevim kde, je to dlouho). Vazba raketoplan az 'Stephenson's gauge' je jasna. Ve starych britskych dolech byla sirka koleji ruzna, ale jen nektere doly pouzivaly kone, a jine pouzivaly prostou lidskou silu. Ale podle ceho teda Stephenson zvolil sirku koleji? To uplne presne nikdo nevi, a tedy nelze vyloucit ze to nebylo zalozeno na zaklade sirky povozu/kocaru tazeneho dvema konmi. V kazdem pripade Stephenson zvolil neco blizkeho tehdejsim kocarum a povozum, jejichz sirka byla bezpochyby dana tehdejsim motorem, tedy konmi. IMHO ta vazba kone-zeleznice tam urcite byla.

PES: Akorat ze uplne ne.

The width of railroad tracks is based on history that extends back to Roman chariots-Fiction! - Truth or Fiction?
https://www.truthorfiction.com/railwidth/

Sice to bude lehounce off-topic, ale víte proč mají rozměry železnice a potažmo i výsledné rozměry SRB raketoplánu prazáklad ve velikostech "koňských zadků starodávného Říma"? ;-)

The US standard railroad gauge (distance between the rails) is 4 feet, 8.5 inches. That's an exceedingly odd number. Why was that gauge used?
Well, because that's the way they built them in England, and English engineers designed the first US railroads. Why did the English build them like that?
Because the first rail lines were built by the same people who built the wagon tramways, and that's the gauge they used. So, why did 'they' use that gauge then?

Because the people who built the tramways used the same jigs and tools that they had used for building wagons, which used that same wheel spacing. Why did the wagons have that particular odd wheel spacing?

Well, if they tried to use any other spacing, the wagon wheels would break more often on some of the old, long distance roads in England . You see, that's the spacing of the wheel ruts. So who built those old rutted roads?

Imperial Rome built the first long distance roads in Europe (including England ) for their legions. Those roads have been used ever since.

And what about the ruts in the roads?

Roman war chariots formed the initial ruts, which everyone else had to match or run the risk of destroying their wagon wheels. Since the chariots were made for Imperial Rome , they were all alike in the matter of wheel spacing. Therefore the United States standard railroad gauge of 4 feet, 8.5 inches is derived from the original specifications for an Imperial Roman war chariot. Bureaucracies live forever.

So the next time you are handed a specification/procedure/process and wonder 'What horse's ass came up with this?', you may be exactly right. Imperial Roman army chariots were made just wide enough to accommodate the rear ends of two war horses. (Two horses' asses.)

Now, the twist to the story:

When you see a Space Shuttle sitting on its launch pad, there are two big booster rockets attached to the sides of the main fuel tank. These are solid rocket boosters, or SRBs. The SRBs are made by Thiokol at their factory in Utah . The engineers who designed the SRBs would have preferred to make them a bit fatter, but the SRBs had to be shipped by train from the factory to the launch site. The railroad line from the factory happens to run through a tunnel in the mountains, and the SRBs had to fit through that tunnel. The tunnel is slightly wider than the railroad track, and the railroad track, as you now know, is about as wide as two horses' behinds.

So, a major Space Shuttle design feature, of what is arguably the world's most advanced transportation system, was determined over two thousand years ago by the width of a horse's ass. And you thought being a horse's ass wasn't important? Ancient horse's asses control almost everything.

Když tady takhle rozebíráme historické raketoplány, které už dnes spadají do historie asi podobně, jako ve své éře podobně unikátní Zepelíny, tak se sluší připomenout, že jedno z nesporně geniálních vylepšení Spaceship má spočívat v tom, že všechny manévrovací motory budou taky na metan a kyslík a tím pádem nebude potřeba se vůbec zabývat separátním on-orbit manévrovacím hypergolickým systémem, který absolutně všechny servisní moduly všech dosavadních pilotovaných lodí nutil vypadat jako nepřehledné instalatérské peklo - Apollo, Shuttle a Buran do toho navíc ještě měli kyslíkovodíkové palivové články, což množství pracovních kapalin a plynů na palubě zvětšovalo k zešílení, všechny ty trubky a nádrže navíc něco vážily... a tak dál. Falcon 9 i Dragon mají pracovních látek pořád hafo - vlastně se od mainstreamové kosmonautiky liší jen to znovupoužitelností, ale jinak jde o recyklaci známých technologií.

I kdyby se většina nápadů kolem Starship nakonec ukázala jako slepé uličky - což se doufám neukáže - tak ten samotný nápad zjednodušit kosmonautiku natolik, že si celý systém od nosiče po kosmickou lod' schopnou doletět na Mars vystačí s dvěma pracovními látkami, tak je to geniální. Ona je otázka, jestli to tak bude hned od prvního letu, určitě tam mají nějaké ty COPV s héliem, zatím, ale taky asi počítají s tím, že hélium by nešlo dotankovat na Marsu, takže ta motivace k redukci počtu pracovních látek samozřejmě ukazuje, že je dobře, když do raketové vědy taky občas jednou kecá i někdo s ekonomickým vhledem...

LADINEK: ok, skutečně měl kapacitu na 8t paliva a uvažovalo se o zamontování přídavných nádrží do nákladového prostoru. Ten měl kapacitu 30t, místo amerických 24t (no skutečně šlo o rozdíl v hmotnosti těch motorů, no, jenže ty zase nabízely naději na lepši ekonomiku provozu, tou znovupoužitelností, i když tahle naděje se nakonec nenaplnila...). Nicméně, Shuttle za tímhle nezaostával:
When full, the pods together carried around 4,087 kilograms (9,010 lb) of MMH and 6,743 kilograms (14,866 lb) of N
2O4, allowing the OMS to produce a total delta-v of around 305 metres per second (1,000 ft/s) with a 29,000-kilogram (64,000 lb) payload.[6][7]

Hmotnost paliva a okysličovadla u Shuttlu dohromady byla tedy dokonce 10t, tedy víc než u Buranu. Prázdný Buran asi logicky s tímhle množstvím paliva mohl dosáhnout většího delta-V, než Shuttle - zejména než naložený Shuttle, který navíc měl ještě SSME motory. Ale jinak celá teorie o "větší manévrovatelnosti" stojí spíš na té hypotéze s montáží přídavných nádrží do nákladového prostoru, Celý mýtus o tom, jak byl Buran "lepší", je částečně uměle vytvořený. U Rusů je to pochopitelné, ti musí mít vždy všechno největší a nejlepší, na západě pak jde spíš o romantický mýtus o tajných nebo zneuznaných ruských kosmických technologiích, který je obecně pohádkou, o které lidi touží věřit, že je pravdivá (Elon se rozhodl neuvěřit a výsledky se dostavily). Hlavní motivací toho mýtu bylo ale zakrýt fakt, že sovětští konstruktéři dostali za úkol od svého vedení Shuttle napodobit, protože se očekávalo, že to má nějaké zásadní vojenské využití, které USA úspěšně tajej - a když to napodobit nedokáží, tak budou v nějaké zásadní disciplíně, týkající se vojenské přítomnosti v kosmu fatálně pozadu a v nevýhodě (tady je třeba si uvědomit, že "geniální generální konstruktéři" v 70.letech byil již dílem vyhynulí či v důchodu, dílem ztratili v důsledku sovětské lunární blamáže velkou část svého vlivu a éra Brežněva navíc byla érou, kdy rozhodovala armáda, ne tajné služby: zrovna o vojenském využití Shuttlu tajné služby věděly prd, takže armáda si nařídila, že to chce pro jistotu okopírovat... jako se vždy kopírovalo v SSSR vše.

Lepší? Mmožná, v některých dílčích parametrech - ale vícenásobná použitelnost hlavních motorů byl taky setsakra zajímavý parametr, proto taky o STS mluvím jako o obdivuhodném selhání a ne prostě jen jako selhání. Buran byl prostě jen selhání: systémové a finanční. Pokud navrhnete tak drahý projekt, že ho nedokážete dotáhnout do produkční fáze (což souvisí s tím, že vlastně nevíte, proč to v první řadě děláte), tak je selháním, že jste ho navrhli neudržitelně drahý.