KOUDY: no ano, ale ono ten nápad nevyplýval z nějaké aktuální potřeby, ale byl spíš okopírováním systému námořní, železniční a nakonec i letecké dopravy, kde existovaly nějaké potřeby mezipřistání a dotankování. Jenže analýzou ekonomiky takové kosmické stanice rychle zjistíš, že na místo, kde není nic a kam všechno musíš vozit, jak pohonné hmoty tak zásoby pro lidi, vlastně nezískáš vůbec žádnou výhodu v žádném směru: dopravit tam palivo a skladovat ho znamená ztráty toho paliva, dopravit tam samotné komponenty kosmické stanice je nákladné, čas, který lidé stráví tím přestupem, je opět čas, během kterého je nutné cestující nějak uživit a nechat něco dýchat, apod. - takže stanice na nízké dráze je vlastně čistý žrout prostředků, který nepřidává žádnou hodnotu, a Elon tohle nějak moc dobře pochopil a rozhodně nějak slepě nekopíruje von Braunovy rané nápady.
Jedním argumentem pro stanici je levné testování technik pilotovaného kosmického letu - tím, že se stanice recykluje a vydrží dlouho, si ji může postupně vyzkoušet hodně lidí. Ale kromě samotného testování toho, co to s lidmi udělá a jak moc se zvládají podílet (různé opravy stanice zevnitř i zvenčí) tam vlastně praktický výsledek není. Oprava družic přímo na oběžné dráze byl zajímavý nápad, ale přelety mezi různými drahami jsou energeticky náročné (proto Rusko chce svojí stanici na polární dráze - toto by mohla být jistá alternativa ke Starlinku, protože by dosáhli v podstatě jen s nepatrnou změnu sklonu dráhy těch družic na celou škálu oběžných drah přelétajících nad celým povrchem Země, a opraitelnost/dotankovatelnost těch družic by skutečně nějaký ekonomický význam mít mohla. Elon se ten samý problém snaží řešit hrubou silou - prostě vynést tolik družic, že má nějaké v záloze - a NASA kdysi vynaložila na opravy Hubblu tolik úsilí, že převážil trend spíš ty věci vymýšlet tak, aby opravovat nepotřebovaly.
Smyslem kosmické stanice je dnes 1) dělat vědu ve stavu beztíže a celkem slušného vakua 2) pozorovat Zemi z určité vzdálenosti. Jiné výhody nízká oběžná dráha nemá, kromě propagandistických / pí-ár, a to zase vyžaduje populaci odmalička krmenou určitým druhem narativu (a to popravdě západní komercionalizovaná sci-fi tak úplně není). Zkoušelo se marketingové využití.. ale v podstatě nic moc. Létat na nízkou oběžnou dráhu nebude zas tak ultra-nákladné a nakonec se to dělat bude, protože třeba menší národy budou nějak instinktivně chtít zopakovat úspěchy těch velkých - tak, jako ESA chtěla ušetřit tím, že předvede mezinárodní spolupráci (a demonstrovat tu spolupráci jako takovou), tak jiné národy typu Indie, Japonsko a Korea budou chtít demonstrovat, že to zvládnou i bez spolupráce, apod. Ale praktický a tím pádem ani komerční význam to nemá... je to jeviště pro určitý ty show, která potřebuje svoje publikum. (což se ale dá říct téměř o čemkoliv, co lidé dělají... takže proč ne i toto...)
Já spíš než kosmické hotely (které vlastně kromě ultra-drahého prefabrikovaného zážitku nemají co nabídnout) sleduju úsilí jako byla mise Polaris, tedy samostatný let kosmické lodi: tu jde navést na zajímavou a unikátní dráhu a podle mě kosmická turistika bude spíš než o pohodlí o nějakém soukromém lámání rekordů, v těch kategoriích, kde to NASA nemůže moc zdůvodnit. Např. rekord v sólovém letu v kosmickém lodi drží od 60tých let a přitom je velmi jednoduché se do tohohle pustit - většina kosmických lodí dokáže prostě menší počet lidí udržet v kosmu při životě po delší dobu a nabídnout současně víc "místa na nohy"; pro národní kosmické agentury to ale nedává velký smysl, protože to riziko není vyvážené žádným skutečným přínosem (možná by něco mohla zkusit Indie, tak je v asketismu a meditaci dobrá). Stejně tak třeba pro rekord ve vzdálenosti od Země nepotřebujete hned Starship se všemi těmi dotankováními... potřebujete něco malého a lehkého, kde bude dost místa pro jednoho šílence, který si to zaplatí. (Moc se to neliší např. od sólových plaveb na jachtách, apod. ale tam k tomu není tolik technických důvodů, k tomu aby tam člověk byl sám... a stejně se to děje)