TOXICMAN: než kdy bude nějaká úspěšná mise na Mars, bude stát pár let ta Měsíční, na který se budou ladit průšvihy. Zatím jsme ve fázi, že budeme rádi, když tam za pár let někdo přistane na návštěvu.

KOUDY: Třeba je to tenkej led.

MRAKY: dobrá otázka, ale nevím :)

JARDABEREZA: Nema 100 (wiki rika 47.4% equity; 78.3% voting control), jen obchodovani neni verejne.

KOUDY: Problém s burzou je ten, že musíš brát ohled na akcionáře a investory. Pokud vlastníš 100 % firmy a máš 100 % rozhodování, tak se můžeš pouštět do "bláznivých" nápadů.

Podle me jeho jmeni strasne poskoci nahoru pokud se rozhodne jit se SpaceX do par let na burzu a nekde jsem cetl ze ISS stala 150 miliard dolaru. Imho by to soukromnik zvladl postavit za tretinu. To bych si radsi postavil soukromou vesmirnou stanici nez koupil twitter tyve.

OMNIHASH: tak na tu vizi Marsu musíš nějak vydělat žejo, takže se dělá byznys a synergické projekty, nevim co je na tom divnýho

XCHAOS: Elon hlavně strašlivě kecá... myslím, že ve chvíli kdy se že Spacex stala reálná firma s reálnejma produktama, tak ty vize na Mars šly hodně dozadu na seznamu priorit. Ostatně za dva roky má přistávací na Měsíci pro NASA, tak se může vyprsit, jak mu to šlape. Ale na to, že původně tou dobou měla přistávat první posádka na Marsu...

PES: pravděpodobně vyplatí třebas i díky optimalizaci motorů.

Ale skutečně zajímavé bude, až se architektura misí začne stavět kolem toho. Jako se doprava na Teře začala stavět kolem normalizovaných kontejnerů.

(pardon, Falconu a jeho 2.stupně, ne Dragonu. u Dragonu se problémy objevily taky - např. je daleko těžší, než se plánovalo a není univerzálně použitelný pro přistání kdekoliv ve Sluneční soustavě, jak bylo inzerováno, apod.)

PES: no pendl k Marsu se fantazíroval desítky let, ale současný plán je, že se to nevyplatí. Totiž tobě se nepodaří poslat ze Země něco tak, aby to k tomu cycleru doletělo přesně správnou rychlostí na správném místě... a manévry v hlubokém kosmu mají velkou režii, manévrovat musíš co nejblíž k nějakému tělesu (Oberthův manévr). A tady se přesně zvolna dostáváme k tomu, že když chceš někam na povrch, tak vlastně všechna ta setkání v kosmu jsou trochu pochybná. Velkou výjímkou je přistávání na místech, která nemají atmosféru - tam se vyplatí zabrzdit toho co nejvíc na oběžné dráze, abys ušetřil palivo. Ale u těles s atmosférou se ti motorické brždění nevyplácí. A jakýkoliv zbytečný manévr navíc, který musíš provést při letu k tělesu s atmosférou, jako by bylo třeba setkání s cyclerem, je zase režie navíc...

Ono už třeba ve filmu Gravity byl tuším použit zcela nerealistický manévr přeletu mezi stanicemi na drahách s různým sklonem: pro spoustu lidí není intuitivní, proč je nemožný přelet mezi ISS a čínskou stanicí a proč Rusové tolik vyjednávali, aby Čína stanici poslala na dráhu s jiným sklonem (což by ale pro ně znamenalo obrovskou režii navíc). No a v hlubokém kosmu jsou ty rozdíly mezi delta V ještě větší a hlavně dále od Země má dodání potřebného delta V větší režii, než u Země a je to celé v pytli.

Poměrně ustálená koncepce ale byla, že náklad poletí velmi dlouho a pomalu, pomocí pohonu s vysokým Isp, zatímco posádka s relativně minimem zásob poletí pomocí pohonu s vysokým tahem a kratší dobu. Koncept Starship tohle zdánlivě zjednodušil tím, že náklad i posádka poletí stejným vehiklem (protože nákladní let je v podstatě testovací mise pro loď s posádkou). Všechno ale závisí na znovupoužitelnosti Raptorů (zatím to moc nevypadá ani na jednorázové použití) a na znovupoužitelnosti rampy (a na ochotě úředníků tolerovat bombastické starty monstrózního vehiklu, který bude hlučnější a pro okolí destruktivnější, než naprosto cokoliv před ním).

V zásadě lze pochopit některá rozhodnutí kolem Starship ekonomickými motivy: třeba raketa s 9 Raptory by cca konkurovala raketě New Glenn, a dostat se na trh, kde nemáš monopol, je vždycky ekonomicky problematické, protože zákazníci tě pak vždycky donutí jít pod náklady a nevyděláš tedy dost na to, aby sis mohl hrát (a třeba letět na Mars). Proto sázka na vehikl, kde úspory z rozsahu budou tak masivní, že to nebude mít konkurenci. Protože i kdyby postavil menší funkční raketu, tak díky konkurenci na trhu pomocí ní neufinancuje svoje plány.

Já ale vidím strašně moc podobností s megaprojekty minulosti, které dojely na stejným problém. Superheavy je tak obří, že nelze provést testovací zážeh v délce trvání celého letu. Akustické/vibrační prostředí s tolika motory je prostě příliš složité a celé se to testuje metodou pokus-omyl. I u výrazně konvenčnějšího a jednoduššího Dragonu se ukázaly nepředpokládané problémy s kompoztními tlakovými nádržemi (kompozitní ponorce by se něco takového stát nemohlo, že ano.). Elon sice správně zacílil na zjednodušení a na použití menšího množství materiálů, menšího množství pracovních látek a snaží se použít techniky bližší stavbě námořních lodí.. ale pořád není jasné, jestli to bude stačit, protože Raptory jsou mega-komplexní mechanické hračky a pustit jich tolik najednou tak blízko sebe je podle všech náznaků obrovská výzva...