• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TOXICMANElon Musk respektive jeho firmy SpaceX (Falcon / Heavy / Dragon / Starship), Tesla, Starlink, Neuralink, Boring, xAI
    Oběžník pana ředitele:
    Existuje tu klub [Twitter - rychloblogy] ... kdo chce každodenně debatovat o této síti, postovat třeskutě vtipná meme, doporučuju se přesunout tam, tady nechám fakt minimum.
    rozbalit záhlaví
    JARDABEREZA
    JARDABEREZA --- ---
    1 odpověď+1
    VOYTEX: bod varu je 5869K. Je celkem problém to tavit. Když jsem kupoval 100g kus z NovaElements, tak se ptali jestli to může být na víc menší kusů, protože jejich elektrická oblouková pec to možná nezvládne natavit najednou. Ale dali to.

    Nevím úplně jak dobře v tom funguje distribuce tepla, když ohřeješ jednu část a jakou rychlostí to chladne zpět do prostoru.

    Rhenium se používá jako malá příměs do lopatek proudových motorů komerčních letadel. Zlepšuje to životnost.

    A některé high-end stíhačky mají z jednoho krystalu rhénia komplet lapatku v turbíně motoru. Protože tam jsou hodně vysoké teploty a síly a tohle se nedeformuje. Když máte normální ocel/kov můžete si to představit jako pískovec. A zrnko písku jako krystal. Nebo můžete mít jeden krystal písku o velikosti celého kamene a pak to bude pevnější a nebude se drolit a sypat. I lámat se to bude jinak. Když je lopatka z jednoho krystalu rhenia je to podobné. Ale oproti křemíku není rhenium křehké.
    PES
    PES --- ---
    VOYTEX: to už by bylo spíš "odpařit" ;-)
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    2 odpovědi-1
    JARDABEREZA: "natavit" pri 12 kK? :)))
    JARDABEREZA
    JARDABEREZA --- ---
    1 odpověď
    VOYTEX: trochu offtopic, ale kdybych si koupil rhenium v prášku, dá se to plazma hořákem natavit na kuličky? Myslel jsem, že bez obloukové elektrické pece s vakuem uvnitř bych se neobešel.
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    1 odpověď-1
    XCHAOS: vo trochu no... vyzkousej, v lidlu ho meli za 3 litry. hitec kachlicky se tavej pri 4200 K, ctu
    PES
    PES --- ---
    +4
    JARDABEREZA: Error 1202 a pak Error 1201 - obojí z kategorie "Execution Overflow" - protože procesor nestíhal v reálném čase zpracovávat data z radaru a počítat rozdíl mezi změřenou a vypočtenou výškou nad terénem...

    Detaily https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer#1201_and_1202_program_alarms
    JARDABEREZA
    JARDABEREZA --- ---
    1 odpověď
    PES: Na počítači Apolla jim prý počítač hodil chybové číslo, které nikdo nechápal, takže musel přistávat ručně :-D
    PES
    PES --- ---
    1 odpověď
    XCHAOS: no to určitě štěstí měli, konec konců celý Apollo program byl risk tak 50:50 že se nevrátí už od první mise jen s obletem Měsíce...

    ...dnes by to otestovala automatika (a celkem neškodně se případně vypařila) - konec konců u posledního testu StarShip jsme přece krásně viděli, že ta škvařící se aeroplácačka (a celá ta technika a řídící systém za tím) bojovala do poslední vteřiny (a bylo by zajímavé, zda by řídící systém měl nějaký plán korekcí a řízení, kdyby ta konkrétní plácačka uhořela/upadla, zda by to zbytkem + motory nějak systém zkusil/zvládl kompenzovat - tj. zda někdo něco takového do těch systémů naprogramoval, protože tam žádná AI co by to mohla/stihla otestovat a zkoušet různé postupy nebyla).
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    2 odpovědi
    XCHAOS: cim rychleji tekutina proteka, tim vetsi tlak ma, tim spise zatece, bernulliho rovnice.
    Myslim, ze to ze se plazma nesmi dostat do styku s lodi bude pravda, ablativni izolace, se vyparuje ne po vrstvickach ale ridne, vytvari okolo sebe prostor nasyceny nehorlavyma nebo pomalu horlavyma casteckama, ktere snizuji tlak i teplotu v okoli lode. Jenze protekajici plazma okolo odvava ty castecky, a vrstvicka se tak musi neustale obnovovat. Jakmile vznikne zahyb (jako u lopatky), kde nove nejsou nasouvane odjinud (teceni z trupu lodi vedlo jinudy), tak tak jako musi izolaci posilit o nejakou, ktera se ochotneji odparuje, ale nesmi tim snizit mobilitu. "raketova veda"
    Silne proudy morske vody rozbijely "vlnolamy" ..mozna neco takoveho dostane i Starship :)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    VOYTEX: pořád trochu víc, než letlampa, možná i víc, než autogen? ;-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    2 odpovědi
    PES: mno, jasně, testy klouzavého přistání... ale reentry se dělalo poprvé s lidmi na palubě. To snese srovnání jen s přistáním na Měsíci... ;-) (viděno optikou pozdějších problémů měli spíš s STS na začátku obrovské štěstí...)

    Zpět ke Starship: jediná jistota SpaceX je, že design se donekonečna mění, viz třeba Falcon 9. Nemělo by nás tedy překvapit, kdyby najednou aeroplácaček bylo jiné množství, byly přidělané jinde nebo měly jiný tvar.
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    1 odpověď±0
    XCHAOS: plazma horaky davaj 12 000 az 22 000+ K. Reentry plazma na spicce ICBM vychazi jen 5000 K https://apps.dtic.mil/sti/tr/pdf/AD0718428.pdf
    PES
    PES --- ---
    1 odpověď
    XCHAOS: i při vývoji raketoplánu se dělalo plno zkoušek (vypouštění z vysokoletících letadel atd.) a halda aerodynamiky...
    ...s lidmi pak letět "na první dobrou" musel, protože NASA tehdy neměla systém automatického řízení a přistání (což později měl ruský Buran a mohl tak testovat nejdřív bez posádky).
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    3 odpovědi-1
    SEJDA: řekl bych, že reálně se při těhle teplotách chová prostě jako plazmový hořák.

    Fakt jsem to původně netušil a někdo mě před lety poučil. Návratová tělesa s tou horkou plasmou v podstatě nesmí být v kontaktu. Ta teplná ochrana je proti sálajícímu teplu, protože jak je ta plasma rozžhavená, tak samozřejmě pořádně hřeje v infra (tady původní nápad s lesklým povrchem určitě pomáhá)

    Ten kout mezi koncem přední plácačky a trupem nemá problém náhodou. Rychlost proudění v té mezeře je nejspíš vyšší, než všude okolo.

    Všechny ostatní agentury (ESA, ISRO, kdysi Rusové, Čína taky) tak nějak postupně, opatrně, zkoušejí makety návratových těles. Akorát Space Shuttle neskutečně letěl na první dobrou (s lidmi na palubě!).

    Jsem fakt zvědavý, co bude dál. Aby to nebylo jako s tím korkem na nádržích Falconu 9... ;-)
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    +4
    Ked sa to vyglancuje tak je to este vacsi glitch v realite

    SEJDA
    SEJDA --- ---
    1 odpověď
    PES: razova vlna je jenom vice stlacena tekutina, tim hur, pokud pronikne vrstvami a zacme zatekat.
    PES
    PES --- ---
    1 odpověď+1
    SEJDA: Ale tak ta rázová vlna má dle tělesa nějaký tvar a přece jen se s tím dá nějak pracovat...
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    1 odpověď
    XCHAOS: plasma je tekutina, a ty obecne vlezou kam je napadne, je-li tlak dostatecny.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď-1
    SEJDA: nebo co takhle dát pohyblivým častem takovou podobu, která bude respektovat tvar rázové vlny, resp. brát v úvahu, jakou rázovou vlnu to vytvaruje a nebude to nastavovat plasmě žádné lákavé zúžení? ;-)

    Základní princip je asi dobře a je ideální pro řízení volného pádu v subsonických rychlostech. Ale ten vstup do atmosféry je něco řádově jiného.

    Jestliže u Ship 30 jenom zesilují tepelnou ochranu, tak jsem moc zvědav, jaké změny přinesou další iterace... (resp. trochu to tuším... masiv oblého tepelného štítu z boku, za který se během reentry aerodynamické plochy schovají úplně, nebo aspoň jejich klouby...)
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    1 odpověď+1
    DZODZO: puvodne chteli delat "sprchu", ze z plaste bude strikat pres malinke dirky velkym tlakem palivo, co by vytvorilo studeny oblak, ktery by rozrazel plasma .. aktivni nemusi byt regenerativni, protoze kdyz bys chtel regenerativni, tak bys musel akumulovane teplo, nekde vypoustet, jenze jak v te rychlosti, ze? Alespon by to mohli aktivne chladit u tech pohlyblivych casti, pokud nenajdou jine lehci & levnejsi reseni.
    PES
    PES --- ---
    +1
    DZODZO: dají tam vrstvu Peltieru a bude ;-)
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    2 odpovědi
    SEJDA: ako by malo vyzerat to rozhranie kde sa bude chladit ta horuca cast? lebo studene s teplym vzdy reaguje tak trochu podrazdene
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam