QWWERTY: eh, dnešní Apple už není Jobs, vždyť ten není naživu. Koncept smartphonu nakonec pomohl protlačit on, do mainstreamu. Já jsem si celá 90.léeta říkal: hmm, mobil, digitální foťák, camcorder, MP3 walkman,... to jsou všechno hezké kračky, nešlo by to celé integrovat do jediného kapesního pidipočítače, navíc s webovým browserem? (dokonce jsem naprogramoval webový browser, co mu stačila odhadem črvrtina až osmina paměti proti tehdejším browserům, BTW.... jenom abych se dočkal hejtů, že optimalizovat software se díky Moorovu zákonu nemá vyplácet :-)). Ale prostě smartphone stvořil Jobs, ne můj pidibrowser :-) chybějící ingrediencí byl touchscreen, ten jsem vůbec neviděl přicházet, natož takhle rychle (přitom rychlost nahrazení CRT displejů LCD displeji byl ve své době docela dechberoucí fenomén).
Co se UI a UX týče, tak jsme se ocitli v bublině, která může trvat podobně dlouho, jako předchozí éra televizních obrazovek (displejů) a klávesnic. Už teď se dá říct, že éra touchscreenů vlastně trvá déle, než předtím éra počítačových myší a zatím se nezdá, že ji něco nahradí. Pokud neuralink, tak ovšem některá z jeho mnoha neinvazivních verzí (ne, není potřeba wet interface mezi nervy a elektronikou, lze to odečítat hodně jinými způsoby... pokud něco vznikne, bude to od Elonova neuralinku stejně daleko, jako jsou dnešní touchscreeny vzdálené od "digitálních tužek" 70.let... které ovšem mají speciální uplatnění v grafice a CADu, ale nejsou masově rozšířené...). Jako UI všichni hodně tlačej tu UI a existuje tady riziko, že zatímco my páprdové se toho budeme štítit, mládež to prostě přijme (a nebo taky ne... menšina ne...)
Co se týče kosmonautiky, tam teď hodně lidí asi přemýšlí, jak to bude _doopravdy_ vypadat. Vize budoucnosti mají tendence sklouzávat k něčemu "pohodlně nemožnému" (kosmický výtah, jaderná fúze - ano, vím, že to nebude chtít slyšet, ale oboje je podobně vzdálené a podle mě v podstatě nerealizovatelnému), případně neškálovatelnému (uděláme zkušební 50 km úsek maglevu... případně Elonova vakuového hyperloopu... přistaneme na Měsíci jednou za 60 let... a tím to skončí). Budoucnost, která se rozšíří do každé kapsy, domácnosti a garáže - to je jiná otázka. A pokud Starlink je skutečně nový způsob "výběr daní umožňujících kosmonautiku", je to plíživá sociální změna, kterou si zatím málokdo připouští (myšleno Elonovy fanoušky i odpůrce).
Elon plká o kolonizaci Marsu, ale z designu jeho dvoustupňové rakety jasně vyplývá, že to není optimalizované pro Mars (tam z existujících materiálů vychází spíš třístupňová architektura, a to při použití vodíku a kyslíku - pro metan může vyjít jako optimum klidně i čtyřstupňová...). Je to optimalizované pro udržování megakonstelací satelitů. A protože základem civilizace (slovo "stát" nebo "impérium" je už strašně vyšlé z módy) je komunikace, tak Starlink je ve finále - o výběru daní a propagandě (Xitter). (tohle říkám jako někdo, kdo vybudoval malý místní výběr daní za provoz sousedské telco sítě, akorát živí asi jen 10 lidí :-). Elon zkrátka vymyslel revenue stream směřující do financování kosmonautiky. Díky rapid reuse a tomu, že palivo bude představovat zlomek nákladů, se mu občas podaří uškudlit i na nějaký ten start k Marsu (ale kolonizace to fakt nebude). Starlink je ale disruptivní oproti současným telco modelům fakt hodně, co si budeme povídat.
Nevím, jestli to mám slepě obdivovat či nenávidět a varovat před tím - např. bezemisní kosmonautiku si hned tak představit nejde, to i tu AI můžou její fanoušci chtít pohánět jadernou energií, ale Starlink fakt jinak než raketama vynášet nejde - ale zásadní věc to je. Vymyslet vizi, jako to dělat "bez Elona" (myšleno komplexní sociální vizi, včetně financování, nejen nějaké "odhlasujeme si, že stát to zaplatí", to bude těžké.