PALEONTOLOG: Mars je snadný v tom, že sice se tam letí déle, ale v cíli (téměř) není potřeba brzdit, protože atmosféra, a na to spoléhá i Starship se svými aeroplácačkami. Na Měsíci jsme sice hned a sice spotřebujeme méně paliva pro TMI, ale zase musíme urychlovat i palivo pro brždění, takže pokud počítáme jen se zásobováním základny, tak Mars je prostě levnější, než Měsíc (problém nastane až ve chvíli, kdy se někdo bude chtít vrátit domů - to z Měsíce jde poměrně snadno právě proto, že se letí chvilku a v nejhorším stačí jen mít kyslík a trochu vody na 3 dny, to se dá vydržet i o hladu... nejúspornějším projektem byla Lunar Gemini, ale i v Gemini šlo přežít až 14 dnů, takže pohoda). Útěk z Měsíce je snadný, útěk z Marsu téměř nemožný... a ISRU pro výrobu paliva bude zpočátku těžce soutěžit o zdroje, hlavně o energii, s ISRU pro samotné přežití "výsadku" (ať už jim říkáme kolonizátoři nebo průzkumníci)
Prodat cestu na Mars jako "kolonizaci" je z nouze ctnost - samozřejmě, když už tam nějaké zásoby dostaneme, tak je jednodušší udržet naživu kolonisty dalších 200 dnů na Marsu, než jim poslat zásoby pro 200 dnů cesty zpět a ještě nějak řešit, kde pro to seženou palivo. Navíc se dá předpokládat, že ne každá Starship, co přistane jakž-takž-vcelku, bude ve stavu, kdy bude schopná odstartovat zpět k Zemi, takže pro návrat domů bude potřeba technologický kanibulismus (a to doufejme, že jen ten s přídomkem "technologický"!). Navíc pokud se při přistání sem-tam nějaká Starship rozfláká o přistávací věž, tak "kolonisté" možná dají přednost jistotě přežití na Marsu před dalším grilováním solárními erupcemi, šetřením zásobami na hranici hladovění a na konci reentry bůhvíkolik g (po letech strávených buď v nulové nebo třetinové gravitaci) a nejistota, jestli vůbec vyjde belly-flop a zachycení na věži. Lifrovat cokoliv (tedy i lidi) na Mars bude relativně snadné, dostat je odtamtud zpátky neskutečně těžké - tedy, prodáme to jako "kolonizaci", místo abychom vyráběli hrdiny, s velkou pravděpodobností tentokrát dost zdravotně zchátralé a pak je až do důchodu nechali živit se přednáškovými turné.
Na Měsíci je velká neznámá množství vodního ledu v oblasti jižního pólu - a to, jak je koncentrovaný (tzn. kolik regolitu bude potřeba prohrabat na litr vody). Na Marsu jsme naproti tomu už led viděli na vlastní oči, i na fotkách z povrchu, podzemní led je dobře patrný na fotkách z oběžné dráhy. Je ho tam celkově spousta.
Základna na Měsíci je akorát ultra-předražená verze základny v Antarktidě - cesta potrvá déle, než letadlem, ale zase kratší cestu, než historicky lodí. Je to relativně příčetné, a z hlediska self-sustainability asi podobně sporné, jako ten Mars (na Měsíci budou chybět trochy jiné prvky, než na Marsu, nemluvě o tom, že prvky nestačí a některé věci se musí syntetizovat a jde to stěží). Vše se opotřebovává či spotřebovává a spousta materiálů prostě nepůjde vyrábět ani na Měsíci, ani na Marsu: bez dopravy ze Země se takové "kolonie" neobejdou minimálně ještě stovky let. (zase asi to dává lepší smysl, než třeba válčení na Zemi...)