PES: nad tím jsem přemýšlel taky, ale myslím, že to má řešení. V noci bude poptávka po datových přenosech obecně menší, nemluvě o tom, že drtivá většina přeletů bude nad neosídlenýma oblastma. Ale vlastně je to jedno: satelit se zahřívá odpadním teplem elektroniky tak jako tak. Baterie vydržej i marsovskou noc, tak proč by nevydržely cca 45 minut ve stínu? Takhle krátkou dobu vyřeší i jen trochu lepší izolace...
Problém těch konstelací je životnost družic. Nevím, kolik družic vyřazují kvůli selhání baterií (dnes jsou Starlinky na vysokých drahách, na kterých do stínu vstupují právě jen krátce), ale jistota je, že je musí vyřadit, než dojde pracovní látka pro iontové motory a ta představuje i podstatnou část startovní hmotnosti. Pokud se teda lidstvo rozhodne, že celoplanetární satelitní Internet potřebuje (ano, asi potřebuje), tak samozřejmě sweetspot je letová hladina, kde nespotřebováváš pracovní látku, máš tam zdroj energie a nemusíš vysílat na zbytečně velkém výkonu... a to je zvláštní kategorie družic, kterou dnes zatím ještě neumíme. Elon na to šel typicky businessovou cestou: díky sériové výrobě masivně zlevnit to, co umíme a nasadit to dřív, než bude konkurence umět něco udržitelného....
Co já vím... třeba ho k investici do Starlinku přimělo odhalení, že air-breathing ion propulsion nikdy ani umět nebudeme a vsadil tedy na to, že nikdo to líp než Starlink udělat nedokáže. Já taky v tomhle směru nemám nastudované všechno. Nízko letící družice jsou důležité třeba i kvůli radarům a obraně a je to hodně strategická věc. Kdokoliv v tomhle oboru udělá průlom, určitě si ho drží jako vojenské tajemství. (Navíc nízko letící družice, jejichž trosky rychle zaniknou, bude bez velkého rizika pro vlastní satelity a celkově s relativně malým úsilím možné ničit v případě války, takže v neklidných dobách se do toho ani nikdo nehrne...)