KOUDY: myslím, že do sebe mícháš nesouvisející problémy. S tím věkem je to problém toho, že společnost se posunula. Víc plánuje, méně žije tady a teď. Historicky starší lidé (zejména muži) byli vyhledávaným zdroje sociálního statusu, byli potenciálně bohatší než mladí - tedy, jak kteří, prostě někteří sociální status měli, jiní tou dobou byli po smrti nebo chromí starci. Zrovna tenhle patří ke generaci, která pomáhala budovat kult mládí ... a teď se diví, že mládí není věčné :-) Souvisí to i se změnou financování, kdy spíš než nějaký momentální stav aktiv všechny zajímá spíš schopnost něco splácet do budoucna: což souvisí s očekávaným věkem dožití, apod. Prostě stárnoucí muž, stěžující si, že zestárnul, je naprosto jiná kategorie. Může to mít nějaký rozměr "přijmout osud" vs. "bouřit se proti osudu": Samozřejmě: jádrem levicovosti je nějaká vzpoura proti osudu ("nepřijmeme, že jsme chudí. bezmocní a máme dřít a zemřít hlady"... nově možná "nepřijmu, že mám být muž, chci být hezká holka"). Je pravda, že rozlišit "vím, co jsem a ostatní to mají přijmout" od "naprosto ignoruju, co jsem a chci být něčím jiným" je samozřejmě ošemetné.. ale zrovna crypto crowd má co vyprávět :-) Protože různé hazardy jsou přesně o tom samém: "chci být něčím, čím nejsem".
CHOSIE: myslím, že některý lidi se prostě schovávaj ve skříni tak nějak z podstaty svojí osobnosti, a je to mimoběžný se sexuální orientací. Už tu padla zmínka o neurotypičnosti vs. neurodivergenci. Obecně je problém, že většina si myslí, že menšina se nechová jako většina z důvodu nějakého útlaku či represe, ale min. v části případů je to složitější. Introverti se nechovají stejně, jako extroverti. Přitom vůbec není jisté, že ve zdánlivě individualistické společnosti introverti prorazej, protože individuální schopnosti dnes zase nejsou ceněny tak vysoko, jako dejme tomu, "podřídit se za správnou cenu".
Já jsem v tomhle nikdy neangažoval a nechci se k sexualitě vyjadřovat tak nějak obecně; řekl bych, že prostě někomu to jde a někomu ne, zahrnuje to nějaké signalizování sebevědomého a spokojeného uchycení se ve společnosti, bez rozdílu orientace a není jasné, co je příčina a co následek. Já mám trochu odlišnou zkušenost, protože jsem zamlada propagoval legalizaci konopí (ze směsi různých důvodů, které hodně patří do 90tech) a mezi huliči jsem se setkal s podobným schismatem - včetně toho, že je ok, když hulí elity ale prostý lid by neměl, nebo je ok, když hulí on, ale je rád, že jeho děti k tomu nebudou mít přístup, apod. Prostě poptávka po legalizaci hulení mezi huliči nebyla samozřejmá, protože prostě ne všichni lidi k tomu, co dělají v soukromí, potřebují nějaký consent společnosti: spousta lidí jsou spokojení antisociálové a sociopati a co více: vytváří složité a relativně úspěšné sociální struktury tvořené sociopaty a antisociály :-)