PER2: historicky, některé rakety čekaly na start i týdny a trocha deště je třeba na Floridě úplně běžná záležitost. Voda se prostě odpaří, cestou nahoru. Proti námraze při tankování je to úplné nic (leda by při tankovámí zmrzla voda, co nateče pod dlažičky.. jo, rapid reuse bez vyspárování dlaždiček, budiž, tam to bude zajímavé..)

Jako obecně, rapid reuse horního stupně nebude taková legrace, jako rapid reuse boosteru. O tom tu mluvím. Velká neznámá bude to užitečné zatížení. Podle mě skutečným cílem je masivní vynášení Starlinků. On jakýkoliv reuse 2.stupně by skutečně byl úspěch, i když to nakonec vynese míň, než 100t. Uvidíme. Já myslím, že nakonec bude všechno jinak (jako obvykle), nemám povinnost věřit vždy té iteraci, která je zrovna oficiální...

XCHAOS: jde o to kolik vody se dostane pod to, zatimco to nekde stoji na desti a co se s tim pak deje na orbite, nejaka namraza na povrchu je asi putna .. po kazdym startu to taky asi budes muset znovu naimpregnovat proti vode nebo vsechny tiles rovnou vymenit? spaceshuttle to mel tak na pet dni ... ono dokud vozis banany a ne lidi, tak je to sumak

PER2: déšť bude myslím zanedbatelný problém... námraza se na tom udělá před startem po natankování podchlazeného metanu a kyslíku a po startu ji to prostě musí setřást/rozpustit. Šlo by určitě poukázat na to, že na tepelném štítu STS se námraza nedělá (i když zase mohl být poškozen námrazou odpadávající z hlavní nádrže).

Jen chci říct, že ze všech problémů Starship tahle otázka je na úrovni "proč je štít jenom z jedné strany?". Správnou otázkou je konstrukční číslo (tedy poměr hmotnosti konstrukce a paliva). To je tak nějak proměnlivé, pokud Starship startuje s poloprázdnými nádržemi. Jenže... pokud startuje s poloprázdnýmí nádržemi, vláčí s sebou spoustu plechu kolem prázdné části nádrže navíc. Rozebíral jsem to tady už několikrát: zatímco Superheavy je extrapolace něčeho, co funguje a tedy celkem rychle demonstroval, že funguje, tak samotná Ship celá je ultra-spekulativní koncept a nic kolem ní není tak samozřejmé, jak to vypadá. Vyplatí se s sebou vláčet atmosférické motory na orbitu jen kvůli přistání? Vyplatí se vláčet plech kolem nenatankovaných nádrží? Není tepelný štít o téhle ploše moc těžký? Není zbytečně těžký kvůli tomu, že pokrývá půlkulovou plochu, místo obvyklejších tvarů (průřezů)? Je kruhový průřez reentry tělesa optimální pro vytvoření správného tvaru rázové vlny? (odpověď: ne, čím "tupější" tvar, tím lepší ... https://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_entry)

spravna otazka je, o kolik ten heat shield po tom desti vazi vic a co s nim ta odparujici se/mrznouci voda udela ve vesmiru, ale to je takova plytka otazka, tak daleko jeste nejsme....

SATAI: No jasně, proto si koupil Twitter, ne? 🤦🏻‍♂️