KOUDY: Upřímně si neumím představit situaci, kdy bych do toho chtěl jít.
Svý auto nijak neprožívám, nemám ho ani pojmenovaný, není to můj prodlouženej čurák, statusovej symbol ani člen rodiny (lol).
A stejně bych ho nechtěl půjčovat.
Jsme v Česku, tj. v zemi, kde se kradou i propisky a hajzlpapír, takže počítám, že nejdřív by z takovýho půjčenýho auta zmizela dětská sedačka, pak povinná výbava a nářadí atd. atd. A že bych to všechno před půjčením preventivně dával pokaždý pryč? To by mě velmi rychle přestalo bavit.
A to nemluvím o smradu. Sry, lidi smrděj – nemaj vkus na parfémy, cpou se smrdutejma sračkama. Není mi úplně volno z představy, že si někdo půjčí moje auto, ráno do něj budu chtít sednout a místo na služebku ho budu muset odvézt na vyčištění a odsmradění, protože v něm v noci nějaký prase žralo mekáč... ne, to nezní jako výhodnej byznys.
Umím si představit, že takhle bude půjčovat flotilu aut nějaká firma, který je u prdele, jak se kdo voní a co v autě žere nebo že cizí lidi mrdaj na zadních sedačkách.
Ale svý vlastní auto? Ani smykem.