PES: tohle mi připománá pravidelný pondělní vysvětlování jednoho spolužáka, proč má zase moncla... týpek byl trošičku konfliktnější a lehce víc rejpavej, než je celostátní průměr, ale prostě se to tak vždycky nějak záhadně sešlo, a někdo mu zas rozbil hubu v jedenáct večer v tramvaji, neuvěřítelná náhoda, po osmý tenhle rok, no měl prostě smůlu všech smůl. Nikdy za to nemohl, pamatuju si, jak jedeme snad v pěti z hospody z třídního srazu spolu a na druhý zastávce přistupuje bandička tří podobně starejch a podobně vypitejch kluků, a ještě než se tam naskládal ten poslední, tak na sebe s ostatníma spolužákama koukáme stylem Oh shit here we go again, aby na nás Martin za dvě minuty řval, jaktože mu nejdem pomoc, a co sme to za kurvy převlečený za kamarády...