z veselejšího soudku









ještě jedna řeka, dole.... koním po břicha, i do bot mi nateklo :-))


šli jsme po louce "doprava" k horám, tam nahoru, po tom prvním hřebínku zase zpět a dolů...

Z úterka mám takovou trošku strašidelnou historku - Ned pode mnou upadnul. Zakopl levou přední a pak se mu zřejmě ta pravá propadla do bláta, takže skončil na kolenou. Měli jsme z prdele kliku - měla jsem jeho těžké pracovní sedlo, které mu dobře sedí (a v kterém se dobře sedí i mě - je všechno velmi stabilní), takže jsem zůstala sedět. Nicméně si myslím, že bezuzdovka taky hodně pomohla - tím, že on se nemusel starat o to, jestli mu to neškubne s hubou, tak natáhnul hlavu dopředu - a krásně to vyrovnal (i to si myslím, že to je jeden z důvodů, že mě nekatapultoval přes hlavu - že on nešel do koule, ale naopak se natáhnul), ani se nesvalil do strany (asi bych si bývala nestihla vystoupit)... no ale celkově fujtabl pocit... ale kůň chodí, běhá, je vesel, já taky....