Dneska jsme zkousely hlavu dostat jakoze na kolmici. Mne se strasne libi, kdyz kone nesou tu hlavu hezky nahore, vypadaji sosne a skvele. Ale co jsem videla, tak je to vesmes na ukor absurdniho uzdeni. Taky hodne casto vsichni snerujou hlavy, aby byly ohnuty (coz neni tak tezky, proste se brutalne vyvazou), ale kun pak za sebou coura zadek.
No, zadek jsem resila celou zimu a za tri tydny mame velepruvod na Karlstejn, tak jsem si rekla, ze bysme do ty doby mohly zvladnout "sosnou pozu". Toz se dneskem pocinaje zamerim na neseni hlavy.
Celej trenink trval asi dvacet minut a nakonec se mi podarilo (myslim) ji vysetlit, co je ten pozadovany pohyb. Ted to jen prohlubovat a pohybovat se v tom. Nez si na to udela svaly. Opakovane sleduju to video a vsimam si, ze pri pohybu se v ty spravny pozici udrzi jen par kroku max. Moc se tesim, jak to bude vypadat za ty tri mesice, az spojim duraz na zad s tim nesenim hlavy.
Co si myslite o tom klusu btw? Jako doopravdy, i kritiku zkusim zkousnout.

trenink 16
http://www.youtube.com/watch?v=RMVb-P2Fec8

CAROLIAN: ...vydělával by :-) na chléb na seno vezdejší :-)

PES: akorát aby mi ho nechtěli zrekvírovat na kolotoč s koníčkama..... šedáky tam mají taky :-))

CAROLIAN: Tak na "Billy Jones Wildcat Railroad" byste určitě zapadli jako součást atrakce :-)

... navíc kojoti Neda nikdy netankovali, tohle zvíře mi "hlásil"...

... jsem napřed myslela, že je to kojot, ale neviděla jsem ocas (jen bílé světýlko) a neběželo to "jako pes"....

CAROLIAN: No jo, jiný svět, když taky u Vás nejbližší úzkorozchodná kolej přes Alma z Los Gatos do Santa Cruz skončila 1940 a máte místo toho "SR17". A do města k nějaké větvi VTA železnice byste to měli (ne)pěkně daleko (a bylo by zajímavé jak daleko skrze tu hustou civilizaci by tě - jako kovbojku - nechali vůbec dojet :-))

PES: u nás vlaky nemáme.... jen nálety helikoptérou (cvičení nad přehradou, v průměru tak jednou týdně)

NYEMI: Tady je ovšem prakticky do poslední chvíle ticho (na vlak na kolejích jsou zvyklí od výběhů), ale pak to vletí na ten ocelový most a to je rachot právě ve stylu - bez upozornění, úplně jiný typ zvuku a přímo nad hlavou (kolikrát sebou trhnu i já a to vím co přijde)...

PES: Prekvapive, vlak se jakoze blizi, takze hluk roste. Prijde mi, ze vlaku se nejde leknout, protoze to neni neco, co na tebe najednou vybafne.

NYEMI: Ta žel. trať je vůbec zdrojem různých míst odvahy - kromě tunýlku je (bohužel na druhou stranu přes silnici, byť ta se dá v nejhorším překonat také pod mostem kolem místní říčky) v blízkosti také hodně rámusící kovový příhradový most železnice přes řeku - pokud nerozhodí koně rachot rychlíku či nákladního vlaku pár metrů přímo nad hlavou, tak už asi nic :-) Je to hned vedle místa, kam se chodí na soutok plavit do řeky.

Opět se zopakuji

PES: Porad premyslim, jak ukoly komcipovat samokontrolne :))

PES: Fakt peknej tunylek! Kdyz davno jeste na Kladne jsme se Sol do takovyho taky vlezly, pod srankama. Ja jsem z toho byla tenkrat vyvalena, ze ji to nevadilo. Navic se pak hodne zuzoval, tak to musela zase vycouvat zpatky.

NYEMI: Nápady pěkné, ale už to pomalu bude skoro potřebovat i podpůrný personál na hodnocení některých těch úkolů :-)

A koukám, že na foto je ještě bláto - potom jsme si s jedním z majitelů ustájených koní dali 1/2 denní brigádičku a spodní část zaneseného propustku vyčistili stejně jako plevelem a nálety navazující odtokovou strouhu, aby při deštích voda odtékala a bláto se neusazovalo na spodním konci propustku...

PES: A zadny mouchy!

Ba ne, tunely jsou skvelej napad. Pokud nekdo nebude chtit delat tu kterou disciplinu, tak ji samozrejme delat nemusi, at uz to bude tunel, nebo plachta, nabo stani v sedle. Myslim, ze to je snad celkem jasny, ze bych neocekavala od kazdyho, ze zvladne to, co ja se Sol. A jet bez udidla je uplne normalni, neni na tom nic vyjmecnyho, nebo nezvladatelnyho.
Ono uz jen z principu se na takovou zabavu prihlasi spis nekdo, kdo se na to bude tesit, nez nejaka hromada nadrzenejch na vitezstvi a trhani rekordu princezen, co chteji urvat vitezstvti.

Mimojiny, jeden z ukolu, co mne napad, by byl nekde na terenne vhodnym miste, kdyz by se jezdci museli rozdelit a odvyst svyho kone z dohledu toho druhyho, tam udelat nejakej ukol a pak se vratit dohromady. Proste zavod zamerenej na duveru a pravy zvladani kone, ne toho fancy tahani za spagaty a sesnerovany krece, co se v jezdectvi glorifikuje.