Vcera jsme v lese narazily na peknou prekazku v podobe padlyho stromu, zatimco jsme cvalaly po pesince. Prekazka to byla pomerne vysoka a hlavne siroka, bylo to vic vetvi za sebou a dohromady ta sirka prekazky docela dost. Tak jsem Sol nechala, jestli se ji bude chtit to skocit, ale jak jsme se blizily, tak jsem videla jak je to velky a pripravila jsem se, ze mi to pred prekazkou zapichne.
No, opravdu vlastne zastavila. Ale jen proto, aby odhadla rozmer, udelal nejaky nasobeni, silu vetru, sklon terenu a po kratke matematicke uvaze se pres prekazku prenesla monstrskokem vicemene z mista. Mne vylitly nohy ze trmenu a jedna holinka napul spadla z nohy, ale na pohodu a cvalaly jsme dal. Docela jsem koukala. Je videt, ze nejaky maly skakani, co jsme sem tam skocily na jizdarne, nese ovoce :))
