mizerná fotka z mobilu, ale jsou k ní tři historky...



Dcera vydržela až asi do půlky operace se na to dívat a asistovat. Pak si musela jít sednout za roh a vybrečet se... ale prý bude asistentkou veterináře :-))

To napravo je vetka. Celou cca hodinovou návštěvu měla mimino na zádech. Je to její třetí a vždycky s ní děti jezdí až do cca dvou let, kdy jdou do školky. Takže s miminem na zádech mi očkovala kozy, kastrovala, všechno.... totální nadžena :-))

Třetí historka je popisná, kozlík (teda hňupík) Blackberry měl cystu na krku, poprvé to vetka vysosla, cysta se ale začala dělat znovu a rostla velkou rychlostí, takže při téhle příležitosti mu jí celou vyndala. Velikost cca pingpongáče... Ovšem teď řešíme zase kozí vztahy, protože kozy ho nechtějí - asi divně smrdí, divně vypadá... on to nechápe, on sám pro sebe je furt ta stejná koza, pro ně ne... Takže chodí společně na pastvu (kde je hlídáme a odtrháváme), ale holt když jsou bez dozoru, tak ho musíme oddělovat. Doufám, že se to trošku zlepší zítra po převazu (že nebude tolik smrdět desinfekcí) a až sundáme obvaz...

NYEMI: Zatím nenašli žádného lepšího dodavatele žrádla... :-)

CAROLIAN: Ma mne rada! A kocour taky. A cincily taky. i slepice mne prisly politovat (no dobre, ty si prisly jen zkusit, jestli zafacovana noha neni vic k jidlu, nez noha v nohavici).

Solinka je stale pozorna a nezna.

NYEMI: uf, tak táhni a srůstej......

A ja mam taky veselou story!
V utery jsem se rozsekala na motorce. Jsem ale lucky bastard a mam jen zlomenou bercovou kost. Toz mi do ni hned soupli trn, kterej tam zustane a dnes, den a pul po operaci mne vypustili s berlema domu. O zviratka se mi mezitim postarala kamaradka.
No, a jsem si nedelala moc iluze, ze by Sol nejak poznala a rozlisovala muj soucasnej stav (jsem o berlich a boli to fakt silene), ale precijen asi proste nemuze chapat nejakej presah toho, ze jsem zranena.
Nicmene mi to zatim prijde jako presne naopak. Jako i normalne je nezna a opatrna. Ale treba kdyz ji delam zradlo, tak mi bezne stoji v ceste, furt otravuje, kdyz to micham a tak. A nekecam, dneska normalne stala a cekala, na nejmensi pozadani hned uhejbala a vubec. A pak mi ocichavala zafacovanou nohu. A kdyz jsem potrebovala treba na zachod (fakt vtipny) - tak mam zatim porad jeste kadiboudu asi tricet metru od domu. No a s tema berlema jsem fakt pomala a jeste to neumim spocitat vcas. Takze jsem musela urgentne do krovi u domu. Nemuzu jednou nohou skoro hejbat, je to spis mrtva vaha a jeste se o ni nesmim ani oprit. Jako curani na divoko s berlema je zatim asi nejvetsi adrenalin (hned po schudcich do domu). A Sol stala se mnou a drzela a ja jsem se o ni mohla opirat. Malem jsem u toho jeste brecela dojetim :D
Tak nevim. Zatim mi prijde, ze vi strasne dobre, v jakym jsem stavu a hlavne je ohleduplna. Uvidime zejtra.

uáááááá..... právě jsme se vrátili z Wyomingu.... VŠICHNI tam mají koně... pastviny, malá stádečka tak 4-10 koní, spousty hříbošků... lítali jsme nad nima balónem, fascinovalo mě stádečko se třemi hříbaty - absolutně v klidu, jeden hříboš ležel a odpočíval....