tak jsme dneska měli několik bobříků odvahy... ve svahu nad Nedem ty kreténi staví domečky pro netopýry (jako fajn, chránění netopýři a žerou hmyz atd.... ale proč potřebují domeček za třicet tisíc dolarů z kapes daňových poplatníků, to mi teda hlava fakt nebere), takže tam jezdí s bagříkama... v prudké stráni nad cestou... takže jsme si to s Nedem projeli... taky se na nás cpal psychouš Griffin - Ned se snažil chovat slušně, Griffin vláčel paničku na vodítku, že si to s Nedem rozdá... pak zase se splašil kůň nějaké čůze a dělal bordel... a ve finále večer byl rozdělaný oheň, takže jsme se šli podívat na ohýnek...

tak šnorchly zkontrolovány, všechno OK...

a dojala mě jedna stájová slečna - adoptovala místního mini a teď se tam v tom bahně a dešti plouhala, aby se o něj postarala... narozdíl od 90% ostatních majitelů, kteří za špatného počasí nefungují (tj. ani třeba nevyklidí přístřešek, aby kůň neměl seno na hnoji a tak - spousta koní se v dešti zašívá pod střechou a pak to tam vypadá....)

CAROLIAN:

chtěla jsem dát fotku Nedova paddocku, ale nestojí to za to... není tam vidět ta hranice mezi mokrým a "suchým".... a zítra se jistě smaže, protože má napršet tolik, že mu koupím nejspíš parník :-))

CAROLIAN: Měla jsi vidět s jakou nechutí v tom shirka stála - každou chvíli si zvedla jednu z nohou a zatřepala s ní asi jako když kočka projde louží a namočí si tlapky...

PES: no nás to čeká zítra (příval deště), uf.... tohle je děs běs, ty koně mají nohy vlastně celé ve vodě, to věřím, že je nepříjemné.... Nakonec to byl důvod toho, proč je Ned teď v menším paddocku, kde má ale kromě přístřešku ještě i suchou cestu k vyhlídce na seno.... jako půlka je stejně tankodrom, ale nemusí v tom stát pořád, může se procházet i suchou nohou...

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným...
...no není zima, to je blátivé PEKLO !!!

Po ránu mne uvítala shirka, kterou to bláto viditelně štvalo (a od sena s huculou na mne koukala úplně zaliskaná andalušanka - jó není nad kobylu-čuně). Vobluďák stál v tu chvíli na kraji přístřešku a více v přístřešku ještě stál světlý/bílý (by byl, kdyby nebylo bláto) mladší valach, co do stáda přišel minulé léto...


Po chvíli, když služba zrovna dovezla nový balík sena, se osazenstvo balíku trochu vystřídalo. Jen shirka stála v blátě a každou chvíli zvedla jednu nohu a tvářila se zhnusené z toho bláta...


Nejdřív bylo třeba si proházet (protlačit) cestu k hromadě, udělat alespoň rýhy blátem po spádnici, aby co nejvíce vody odteklo bokem (závidím těm, kteří mají pozemky na písčitých půdách)


Na začátku (byť to na fotce nevypadá tak strašně, ale bylo)


A po dvou hodinách (za neustálé asistence několika koní, kteří to brali "na střídačku" a "zavazeli" co nejvíce, nejlépe tak, aby se po tom odházeném nedalo projít přímo... asi chtěli vidět člověka jak uklouzne a vyválí se také v tom blátě) se to stalo alespoň trochu přijatelným...


Vobluďákovi se od sena, byť už pak nežral a jen stál, moc blátem nechtělo, takže stále jen pořehtával a upozorňoval na sebe, ale nakonec pochopil, že "utopit se za ním do toho bláta nepůjdu a přišel on, aby pak ke své radosti zjistil, že se v přístřešku už neboří do blátosraček a tak celý nadšený ukazoval, jak je stále hladový koníček (no uživit to panděro určitě) a jak je moc hodný a jak umí prosit, že si přece zaslouží alespoň jeden suchý chleba či rohlík (to má strašně rád, ale dostane max. 2ks, aby si něco neuhnal)...

a musím pochválit dneska Nedouška, učil holky práci ze země :-). Jenom základy, jít, zastavit, otočit - ale nechal si to od nich líbit a hrozně se snažil pochopit jejich sebemenší snahu....