Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným...
...no není zima, to je blátivé PEKLO !!!

Po ránu mne uvítala shirka, kterou to bláto viditelně štvalo (a od sena s huculou na mne koukala úplně zaliskaná andalušanka - jó není nad kobylu-čuně). Vobluďák stál v tu chvíli na kraji přístřešku a více v přístřešku ještě stál světlý/bílý (by byl, kdyby nebylo bláto) mladší valach, co do stáda přišel minulé léto...


Po chvíli, když služba zrovna dovezla nový balík sena, se osazenstvo balíku trochu vystřídalo. Jen shirka stála v blátě a každou chvíli zvedla jednu nohu a tvářila se zhnusené z toho bláta...


Nejdřív bylo třeba si proházet (protlačit) cestu k hromadě, udělat alespoň rýhy blátem po spádnici, aby co nejvíce vody odteklo bokem (závidím těm, kteří mají pozemky na písčitých půdách)


Na začátku (byť to na fotce nevypadá tak strašně, ale bylo)


A po dvou hodinách (za neustálé asistence několika koní, kteří to brali "na střídačku" a "zavazeli" co nejvíce, nejlépe tak, aby se po tom odházeném nedalo projít přímo... asi chtěli vidět člověka jak uklouzne a vyválí se také v tom blátě) se to stalo alespoň trochu přijatelným...


Vobluďákovi se od sena, byť už pak nežral a jen stál, moc blátem nechtělo, takže stále jen pořehtával a upozorňoval na sebe, ale nakonec pochopil, že "utopit se za ním do toho bláta nepůjdu a přišel on, aby pak ke své radosti zjistil, že se v přístřešku už neboří do blátosraček a tak celý nadšený ukazoval, jak je stále hladový koníček (no uživit to panděro určitě) a jak je moc hodný a jak umí prosit, že si přece zaslouží alespoň jeden suchý chleba či rohlík (to má strašně rád, ale dostane max. 2ks, aby si něco neuhnal)...

a musím pochválit dneska Nedouška, učil holky práci ze země :-). Jenom základy, jít, zastavit, otočit - ale nechal si to od nich líbit a hrozně se snažil pochopit jejich sebemenší snahu....

CAROLIAN: it takes a real horse to wear pink. :D

Preju vsem konikum, kozickam a dalsim zviratkum, hlavne zdravicko a radostne souzneni dusi s dvounozci; at maji majitele stale dost prasuli na krmeni a dobroty a porad takova laskava srdce...

Jste tady moc fajn! Dekuju za pribehy roku 2017
:)

a tady Ned pro ilustraci... žádný ladný loštomilý poníček...

abyste neřekli, že vás ošidím o růžového Neda...



omlouvám se za kvalitu, ležím s horečkama, mozek se odmítá namáhat...

NYEMI: budu na tom muset zapracovat :-)))


PES: u dcery možná... u mě už je to napováženou... nerada bych se zvrhla do kategorie "klimakterní diblík" :-))

Ale Nedouškovi růžová nevadí - dneska se mnou v klidu projel nejstrašidelnější úsek lesa - cesta se tam vnoří do dolíčku u dálnice - auta jezdí cca pět metrů od stezky, ale nejsou vidět, jen slyšet, randál, že není slyšet vlastního slova, koně se tam dost bojí (nehledě na to, že je to divné místo i geologicky, tvoří se tam bezedné bahenní jámy - teď mě napadá, že tam možná vede sandandreaský zlom - ale jistá si tím nejsem)... A Ned se teda ujišťoval, jestli jsem si jistá, že to zvládneme - a zvládli jsme to... nic ho nesežralo... Dvě stáda srnek už nás nemohly rozházet...

Jinak tomu kousku se obvykle raději vyhýbám, koně jsou tam nervózní, a do toho terén, který není moc vhodný na nějaké poskakování a plašení se.... ale dneska jsme se tam ocitli z opačného směru (který je nevýhodný proto, že se pak musí sejít z prudkého kopce) a je to asi lepší - tam je totiž z určitého místa vidět tu dálnici - že to není jen tajemný řev (ta ozvěna tam je fakt děs), ale jsou vidět míhající se auta...

já mám zase veselou historku z nákupů pro koně.... když už jsem byla ve feed storu, tak jsem si říkala, že Nedouškovi pořídím novou ohlávku (zase mi přijel s takovou olezlou, potrhanou) - a protože neměli tmavě zelenou v jeho velikosti, tak mě zaujala vínově červená, říkala jsem si, že na bílým koni to bude moc pěkný.... koupila jsem, zaplatila, odvezla do stájí (bratru 50km) a tam na to koukám - a ono je to tmavě růžový :-)))) Tak mám teď koně s růžovou ohlávkou.... zrovna já a zrovna na Nedovi, haha...