1) než se tu rozvine debata, podívejte se na to video.... to není hřebčící hřebec, který skáče na člověka...
2) Ano, koně se kopou navzájem, ale co jsem viděla, tak to není zespoda do břicha, ale spíš si míří na zadek nebo na hruď (když nějaký kůň otravuje moc zezadu)
3) když po mě vyběhnul magor plňas (byla jsem s jeho trenérkou něco projednat na jízdárně, kde měla volně puštěné asi tři koně - koně si lidí nevšímali - až když jsem se otočila k vratům a tím pádem zády k nim, tak se magůrek rozhodl, že mi to natře a vystartoval po mě), tak jsem se zastavila, otočila - a narozdíl od rad trenérky, jak se mám dělat větší a mávat rukama - jsem mu dala dvě vteřiny na rozdejchání a pak jsem ho donutila ukročit stranou a měli jsme vyřešeno.
Magor je magor imho proto, že lidi mají pocit, že na agresivního koně se musí agresivně - že když přistoupí na koňskou hru "kdo je větší", tak mu tím ukážou - ale to je ultimátně průser, protože ten větší, těžší, silnějí a rychlejší je vždycky nakonec ten kůň.
To, že jsem změnila pravidla a nazačala se s ním přetahovat o to, kdo je větší, vedlo k tomu, že on se nezačal stavět na zadní. A neskončila jsem s hryzancem v boku nebo sedmi šroubama v ruce jako jeho opečovávatelky.
Je to stejný princip, jako když dvouleté dítě kouše matku - když ho matka kousne zpátky (jedna z rad, kterou jsem dostala), dává mu tím najevo, že tohle je přijatelná forma komunikace.
Já nejsem kůň a nehodlám koním tolerovat to, aby se mnou jednali jako s koněm (především jsem mnohem rozbitnější než oni) a tudíž nebudu přistupovat na jejich formy jednání / agrese (kopání).
A ano, párkrát si koně vysloužili jedno seknutí bičem nebo plácnutí, aby přestali vysírat a brali mě vážně, ale kopání do břicha mi přijde fakt mimo mísu (měkká část těla, nechráněná kostrou, spousta citlivých orgánů).
A ještě považte to - že pokud se s koněm dostanete do kopacího souboje, kdo asi vyhraje?