ANABEL_LEE: Prave, ze i mne se to sem tam stalo, ale nejak mi to nikdy neublizilo. Na betone i na trave. Ale nemela jsem nakovano, takze je to pomerne "mekky".
A clovek je strasne pohyblivej, jak mu zmizi kilo z kazdy nohy! Samy pozitiva :))

NYEMI: no tak ja treba uz zlomenou nohu mit nechci no .))) (coz se velmi lehce stane kdyz na ni nake monstrum dupne)

ANABEL_LEE: Obavam se, ze pro mne je to jako s helmou. Navic jsem monstrum!

CAROLIAN: Ja uz tak chodim mnoho let :) a rozhodne nemam problemy. Uspesne se vyhybam plisnim i smradu, jen mam spinavy tapky, i kdyz si je meju nekolikrat denne :)) Ale musela jsem se to nejakou dobu ucit, nez se mi na to udelala kuze. Nicmene je to super, hlavne v terenu, kdyz slapnu na nejaky nerovnosti, tak mi treba zacuka v lokti, nebo zamrazi v zadech. Akupresurni body mozna fakt nebudou kec.

CAROLIAN: to by pro me nebylo, mam desne plochy nohy a rozlamany kotnik, potrebuju tvarovane pevne dobre botky... kdyz chodim bosky, po delsi dobe me to desne boli

ANABEL_LEE: co chodím v bosobotách, tak mi přestal vypadávat kotník, bolet kyčel, bolet záda.... tak třeba bude Nyemi taky zdravější bosa :-))

NYEMI: tezko muze byt nejakej sponzoring kdyz nevime jakou velikost mas .))))))

NYEMI: no zlaty kanady proti temhle bufum, ja se svym rozbitym kotnikem bych zchromla po kilometru

ANABEL_LEE: Az na podzim. Ted je leto, tak budu moct bosky. Ale diky za sponzoring :))
Spis si pak koupim zase vojensky boty, ty vydrzi i nekolik let.

NYEMI: dobry boty nejsou prepych, nohy te budou nosit celej zivot... jako na farmarky za 800 snad vydelas ne? .) kolikatku mas nohu? (jestli je to tajny tak do posty)

ANABEL_LEE: Nebranim se darum. Jinak si nemuzu dovolit plejtvat prachy na takovej prepych.

Dnes uuuuplne prvni, lec nezdokumentovana prochazka s druhym konem! Myslim, ze takhle blazenej jeste nebyl. A jak byl poslusnej! Nervozni jen ze zacatku, ale kdyz pochopil modus operandi "jdeme spolu", tak se uvolnil, prestal nervozne zuzlat voditko a zacal uzdiboval travicku. Mohli jsme spolu klusat, chodit, po ceste jsme se mijeli, stridali v tom, kdo jde prvni, nekdy kobyla, nekdy Normen, nekdy ja, nekdy on... Parkrat se nechal trochu unest, ale stacilo ho upozornit a hned se vratil na zem. Pul hodiny lasky, a na ctvrtek jsem mu ji objednala zase. Pujdem nekam na turu. Sice mi pak asi upadnou nohy, protoze kamaradka si vozi zadek a ja musim po svejch, ale co ja bych pro nej neudelala.

Uaaa, mam to porad v hlave, jak jsme to zvladli. Takovou radost!

ANABEL_LEE: Velmi! Ale nepotrebovala jsem stjgr ani trubku :)