NYEMI: no a proto jsem si pozvala trenérku, protože jsme se zasekli a já to nedokázala napravit... přitom jak píšeš, stačil krok zpět... jako vrata otevřeme a zavřeme vždycky, ale není to "elegantní", vázne ta naše domluva - takže zase to naporcovat na to, že jeden krok dopředu a jeden doleva a chvíli postát a pak zase doleva a tak.... A já někdy nevím, jak to přesně tomu koni vysvětlit, aby to bylo pro něj uchopitelný...

v úterý jsme s Nedem byli na vyjížďce s Cashem a jeho paničkou... Cashovi je 29, QH, má to na háku (panička se asi bojí víc než kůň).... Ned se choval vzorně, rozehnal krůty na cestě - a v místě šíleného bahna a sesuvu to prostě obešel přesně dle pokynů lesem (tj. vyhrabat se kousek do velmi prudké stráně a obejít to za stromem a zase sejít dolů). Cashova panička kvičela a vzali to raději prostředkem bahna....

Ve středu jsem neměla moc času, tak byl jen chvilku na kruhovce, ve čtvrtek zase vyjížďka (ale to jsme byli jen sami) - a dneska trénink na jízdárně... to se mu teda vůbec nelíbilo - on je takový ten typ "tak teď to udělám a jedeme domů" - takže cviky jako že překročí kavaletu (volně loženou na zemi) jen předníma nohama a pak odpochoduje do strany (pořád předníma před kavaletou a zadníma za), byly dost náročné na jeho (i mojí) trpělivost... udělat krok, zastavit (aby se nerozhodl, že už udělal dost a nevydal se kupředu), udělat další a tak dále... Ještě že neumí mluvit, to bych se asi dozvěděla věcí :-)) O tom, že jsem magor :-))

Dneska jsem v ramci foceni novinari predvadela my svetoborny trenersky vykony s hrebcem. A na to, ze na sobe kompletni postroj mel podruhy v zivote fakt super. Rozporku jsem sice nepridelala, i kdyz by to nejspis dal, ale stacilo mi, ze jsem ho mela v postroji a na dlouhejch opratich, to byla premiera. A to ho u toho zraly mouchy, a stejne vydrzel stat, nechal si nandet postroj, ve volnosti... Kdybych chtela srovnavat, tak se Solinkou jsem chomout zacala delat az po roce. Bohuzel jsem to tenkrat vzala za spatnej konec, takze nam to zabralo dyl. Ale diky tomu jsem se poucila a ted to zatahavani delam myslim opravdu dobre. Po malejch krocich, bez vetsiho stresu. Kun se nesnazi prchnout, neboji se toho. Ani jsem pred objektivem nebyla moc nervozni, jako vzdycky, kdyz zapomenu na vsechno kolem a plne se venuju koni.
Jo a moc hezky a rychle se naucil target (nasledovani urcenyho objektu) uz nekdy pred tydnem, takze jsem dneska vypadala jako mistr sveta, kdyz kolem mne kun chodil za klacikem, ze kteryho mi ten target (kus hadru) nejdriv ukousl, drzel ho v tlame a chodil za holym proutkem.
Jsem proste trener, co to ma vsechno pod kontrolou!

Tak se u mne stavili novinari, udelat se mnou rozhovor o me skvele prevratne metode, kterou cvicim kone :))

aha.... já mám "gringa" spojenýho jen s (poměrně hanlivým) označením pro cizince, kterého je, v Jižní Americe, téměř národní povinností přepadnout a okrást