Ja strasne smutnim, protoze nemam fotku, ale vcera uz jsem opravdu "jezdila". Resp. trikrat za den jsem si na chvili na mumone sedla na tom nasem "cvicisti". Moc hezky stoji na miste (bez drzeni, i bez zrani ;), kdyz se na nej sapu a vubec mu to nevadi, coz je moc mile. Kdyz na nem pak sedim, tak vytrvale rikam "jdi", nicmene kdyz uz se zacne hybat, tak se ruzne toci, couva a je zmateny, protoze se zda, ze nechape koncept "jdeme spolu nekam". Ja se snazim mu moc za ty oteze jeste netahat, protoze mi prislo, ze ho to jen vic mate, takze mu nechavam prostor, aby na ten muj pokyn prisel sam a pak ho za to odmenuju. Nakonec se vzdycky rozejde primo dopredu a to ho pak chvalim - a ten treti pokus, co jsme delali vecer, tak tam uz se ani moc nemotal a vicemene se rozesel rovne. Zastavovani mu jde hezky. A jednou jsem vyzkousela i to couvani ze "sedla" a udelal to, opravdu moc sikovnej! A obcas se i stalo, ze se ozene po noze a naznaci kousnuti, tak to pak jdu hned dolu a chvalim ho. Teda, kdyby kousnul, tak dostane za usi, ale vyjadreni, ze uz mne tam nechce dost chapu (to je skoro jak
CAROLIAN a zduchani :)
Jinak kratky zamysleni nad tim, ze normalne se kun nejprve uci ty veci jako "jaky jsou pokyny, k cemu jsou spagatky, zvukovy povely apod." a az pak se na nej vetsinou sedne a pouziva se uz naucene signaly. A my to delame nejak obracene, kun je v pohode, kdyz na nem sedim, a az pak objevujeme svet signalu a povelu. Je to docela vtipny, ale libi se mi na tom jeho zajem o ty novy informace.
Jo a vzpomnela jsem si, ze jak tu byli v patek ti novinari, tak to bylo vlastne poprvy, co jsem si na nej sedla uplne na volno, nemel ani ohlavku, a stal a cekal, co z toho bude. A jo, je to mnohem lepsi, nez pokusy na silnici!