Ja strasne smutnim, protoze nemam fotku, ale vcera uz jsem opravdu "jezdila". Resp. trikrat za den jsem si na chvili na mumone sedla na tom nasem "cvicisti". Moc hezky stoji na miste (bez drzeni, i bez zrani ;), kdyz se na nej sapu a vubec mu to nevadi, coz je moc mile. Kdyz na nem pak sedim, tak vytrvale rikam "jdi", nicmene kdyz uz se zacne hybat, tak se ruzne toci, couva a je zmateny, protoze se zda, ze nechape koncept "jdeme spolu nekam". Ja se snazim mu moc za ty oteze jeste netahat, protoze mi prislo, ze ho to jen vic mate, takze mu nechavam prostor, aby na ten muj pokyn prisel sam a pak ho za to odmenuju. Nakonec se vzdycky rozejde primo dopredu a to ho pak chvalim - a ten treti pokus, co jsme delali vecer, tak tam uz se ani moc nemotal a vicemene se rozesel rovne. Zastavovani mu jde hezky. A jednou jsem vyzkousela i to couvani ze "sedla" a udelal to, opravdu moc sikovnej! A obcas se i stalo, ze se ozene po noze a naznaci kousnuti, tak to pak jdu hned dolu a chvalim ho. Teda, kdyby kousnul, tak dostane za usi, ale vyjadreni, ze uz mne tam nechce dost chapu (to je skoro jak CAROLIAN a zduchani :)
Jinak kratky zamysleni nad tim, ze normalne se kun nejprve uci ty veci jako "jaky jsou pokyny, k cemu jsou spagatky, zvukovy povely apod." a az pak se na nej vetsinou sedne a pouziva se uz naucene signaly. A my to delame nejak obracene, kun je v pohode, kdyz na nem sedim, a az pak objevujeme svet signalu a povelu. Je to docela vtipny, ale libi se mi na tom jeho zajem o ty novy informace.

Jo a vzpomnela jsem si, ze jak tu byli v patek ti novinari, tak to bylo vlastne poprvy, co jsem si na nej sedla uplne na volno, nemel ani ohlavku, a stal a cekal, co z toho bude. A jo, je to mnohem lepsi, nez pokusy na silnici!

PES: Peknej prostor. Ja uz se chci s konem taky predvadet! Jsme na nejslepsi ceste, na potreti dnes zvladl i rozejit se na pokyn! Uplne vidim tu zarnou budoucnost, co nas ceka!

Uz umi zastavit! A obcas se i rozejde! A ZACOUVAL ZE SEDLA!!!

ANABEL_LEE: No nevím, oni jsou v tom stádě částečně takové individuální podskupinky, které se chovají nezávisle... Takže by možná odvedla tak akorát 1/4 až 1/3 stádečka a zbytek by si šel po svém (a huculu by neodvedla nikam, ta by si určovala cestu a cíl sama :-))

Co se "družení" a závislostí týče, tak teď jsou ve stádě (dočasně) tři nové kobylky, které jsou tam na střednědobém výcviku. Jedna z nich se doslova přilepila na shirku a tváří se jakoby byla její hříbátko :-) Barevně, vzhledově ani typem chlupů to sice neodpovídá, ale velikostí je ten poměr kobyla vs. hříbátko téměř dokonalý (taky u shirky vypadá kdejaký jiný kůň docela malý)...

PES: tak kone by jiste do vybehu odvedla... a mozna i jinam :))

ANABEL_LEE: No na ošetřovatele nevím, ale "zvorat" toho umí hodně :-)

PES: hele tady vedle v Zelkovicich se hleda osetrovatel, tak ji doporuc!

CAROLIAN: ♥

my máme trénink tak jednou za dva měsíce (částečně taky z finančních důvodů, že) - a mám to takhle i s dcerou - že si jedeme svoje a občas se necháme postavit do latě... a třeba moje trenérka jezdí taky se trénovat - což mi přijde hodně pozitivní, že to nebere stylem "já jsem u koní celý život a všechno vím a všechno znám".
A teď zase koukala na náš side pull a ptala se, jestli jako fakt nemám na Neda VŮBEC žádnou uzdu a jestli s ním jezdím i do lesa bez uzdy, ale nechala to bez komentáře... :-)) Však já jí ještě přesvědčím :-))

CAROLIAN: Jsem presvedcena, ze to je ta nejtezsi cast. "vymyslet" jak to vysvetlit! Prachy na trenery nemam, ale hodne mne naucily videa na YT, kde se da vypozorovast spousta veci, kdyz clovek kouka pozorne. Ale se zkusenym clovekem je to jednodussi, o tom zadna.

CAROLIAN: Uplne si vybavuju, jak jsem tohle ucila Sol. Bylo to dlooouhe a zabralo to mnoho dni, nez poprve zvladla delat ten posun stranou. Ale pak uz vedela a uz jsme to jen opakovaly. Nakonec takhle pohybem do strany casto chodila "na myslenku" :) Mohla bych to asi zacit delat i s mladym panem uz!

CAROLIAN: Ale jo, s tim zase souhlasim, vetsinou je nejakej cil, kteryho se clovek snazi dosahnout. Ale tam sleduju signaly, protoze jak rikas, kdyz clovek nesdeluje pro kone dost jasne svuj pozadavek, obcas je dobry jit o krok zpet a cvicit neco, co pak pomuze dosahnout toho finalniho cviku. Ale asi tusis, co se snazim rict :)

NYEMI: já cviky přestávám cvičit v okamžiku, kdy to provede dobře.... přes tu kavaletu jsme šli bokem tak dlouho, dokud konečně neudělal krok správně celým tělem - dokud chodil buď předkem nebo zadkem, tak jsme opakovali... Pro něj to bylo těžké v tom, že neviděl "cíl" - když tohle děláme u branky, tak chápe, že tam je branka a je potřeba se k ní přitočit tak, aby šla zavřít....

Ale tak trenérka mě zase sprdla, že to dělám špatně - že jsem to já, kdo způsobuje to, že kůň se snaží vyhovět deseti věcem najednou a není schopnej to rozfázovat - takže to hodně bylo cvičení o mé trpělivosti... :-))

CAROLIAN: S timhle se setkavam taky, ze repetitivni cvik na cvicisti mi ti kone udelaji parkrat, ale pak uz je to moc nebavi a jsou takovi zprudli. Tak pet minut naprostyho soustredeni, kdy se snazi pochopit cvik, to jo, ale kdz maji pocit, ze uz je to moc repetitivni, nebo prilis zahlceny informacema, tak uz se jim moc nechce to delat. Coz je chvile, kdy prestavam cvicit (maje na pameti, jak mne tohle sravalo treba na skole).

A když už jsme u produkce mistra jménem Albert Uderzo, tak