CAROLIAN: fuj to je hnusne barevne, naprosto ho chapu :D

... jinak poníci v pohodě na míč najíždějí a hrají fotbal... jenom Ned je přesvědčenej, že slušný kůň se takovým paskvilům vyhýbá... :-))

a tuhle jsme objevili úžasnýho bubáka.... připadala jsem si trochu jako magor, když jsem si hrála s míčem a kopala do něj a skákala na něm a kůň na mě podezíravě koukal a na míč zlostně frkal... ale na dobrotku nakonec přišel a vzal si ode mě lisovanou kostku zatímco jsem seděla na míči... došli jsme až k tomu, že žral kostky z míče, ale když jsem do míče jemně strčila, tak zase odešel a frkal... takže zpět do bodu jedna až k tomu, že žral z míče a tím jsme dneska skončili...

už tu dlouho nebyli žádní koně... takže tady jeden podvyževený přepracovaný chudinka :-))

včera jsme s Nedouškem otevřeli a zavřeli spodní bránu.... Je strašná, řekla bych něco ke třem metrům šířky, sešroubovaná z podivných hliníkových profilů - takže těžká, pružná, hlučná, odporná.... vahou se otevírá dovnitř, do toho foukal vítr....
Takže odsunout petlici a nechat bránu otevřít se dovnitř a vejít, byla hračka... ale zavřít to... vlastně jsem měla Neda rovnoběžně s bránou a pomalu dělal překroky na stranu a já před námi sunula bránu.
První dva pokusy skončily tím, že to Ned neustál psychicky, prostě se té obludy bál, že na něj skočí - on se snažil, pár kroků udělal, ale pak už se bál moc.... Tak jsme objeli jízdárnu, vydýchali se a na třetí pokus to dal.

PES: no prostě jedno odpoledne takhle se k pack station blíží osedlaný kůň s nákladní mulou... takže se zbytek osazenstva vydal do lesa hledat opuštěného nešŤastníka (pže nikdy nevíš, jestli se něco nestalo) a potkali ho klejícího, jdoucího pěšky s lopatou na hřbetě :-))

PES: tak QH byli po generace pracovní koně a imho jsou méně lekaví - a zvyklí na to, že lidi pracují a tahají dráty a sloupy a trubky a tak... U nás na začátku sezóny wrangleři z pack station vyrazí na traily s lopatama a pilama a čistí cesty divočinou... (a když to dobře dopadne, tak jim koně neodejdou v půlce dne domů, jako tuhle :-))

Na té první foto (spadlý okap) je vidět "malá béžová" nahoře vlevo společně s hříbošou (flekatá paintka), na to, že QH má už prakticky 5 let a hříboša 1, tak je hříboša už skoro stejně veliká... Alespoň se tyhle daly dohromady, QH se nebude nudit a hříboša zase bude mít někoho dostatečně "cáklého" na hraní :-)

Kladrubačka (ta bílá s maskou) to pak ještě obešla, když jsme lezl po žebříku a upravoval úchyty okapu, a jen nakukovala z pravé (z pohledu na foto) strany je hlava z ušima zpoza stěny přístřešku...

Jen shirka tyhle věci neřeší, ona ví, že je prostě moc velká a že se jí vlastně nic nestane...
A "malá béžová QH" je zase příšerně zvědavá a musí u lidí prozkoumat úplně všechno (tu by asi v reálné divočině něco sežralo jako první, byť umí vypálit rychle a běžet s větrem o závod...)