Dnes byl zajímavý pátek (13.)... Mírně katastrofický pro majitelku andalušanky+shirky+valacha tak, že se nemohla včas dostat na strouhání, takže byla ráda, že jsem se celkem náhodou dnes byl podívat na ranči a zaskočit při držení a umravňování zmíněných koní...
Andalušanka - vždy kovářem obávaná - dnes stála jak socha a snad jen jedenkrát zkusila vytáhnout nohu. Potom, jelikož v tu chvíli celkem pofukovalo a venku bylo plno "bubáků" pro horkokrevné koně (komíhající a šumící se větve, skučící vítr pod okrajem střechy, vlající kraj markýzy nad okny) chodili jsme pak chvíli kolem stájí. Andalušanka byla skvělá, bylo vidět, že má místy strach, ale jak se na druhou stranu snaží to překonat, má důvěru v to, že se jí nic špatného nestane a že se nechá v klidu přivést a podívat se (když má vedle sebe někoho, kdo se bubáků nebojí). Chtělo by to, aby majitelé měli opravu hodně času a vychovali ji jako "další dítě", všechno projít, všechno ukázat. Navíc, když se jí něco povede a dostane pochvalu, tak se doslova celá rozzáří a trošičku povyroste a dělá takové to "Vidíte vy všichni okolo jak jsem skvělá?" :-)
Shirka je sice hodná, ale nějak stále i po 7 letech nedává balanc při strouhání předních a ono těch cca 850kg když se začne kolébat a když se navíc ještě snaží dívat z blízka na to co se děje a otočí tu velkou hlavu a krčisko, tak se drží blbě. Zadní úplně v pohodě (i když na ty má natrénováno, když se chce podrbat zuby a umí se rozkročit na zbylých třech a otočit se hlavou až pod tu zbylou zadní). Asi by to chtělo začít trénovat nějaké cviky na rovnováhu s balanc (anebo kdyby se začala trénovat sama, kdyby se chtěla podrbat zadní někde za uchem, ale s těmi "talíři" kopyt to asi není nic moc a uši si umí podrbat o něco statického jako strom či přístřešek apod. :-)).
Valach má ve svých 23 už docela artrózu, ale dával a držel nohy statečně, takže byl asi nejrychleji.