koňská historka... asi před týdnem se mi zdálo, že nikdo ve stájích není, tak jsem vzala místní tři hňupíky na procházku. Mám to povolený od managorky a hlavní trenérky - aby koně viděli kozy zblízka (kozy jsou tam nově, dva tři měsíce?) z bezpečí svých paddoků. Kozy jsou totiž v dolní části stájí, kde je velké kryté úvaziště, kam obvykle jezdí vetové a kováři, je tam malá jízdárna, stodola a různé zázemí (a asi pět paddocků), plus tam odtud začíná stezka do lesa - takže většina koní se tam dříve nebo později ocitne (i když lidi často sedlají a čistí nahoře, kde je většina koní ustájených a kde je velká jízdárna a velká kruhovka).
No nic, vyrazím s kozlíkama nahoru za Nedoušem, že pustíme Neda do výběhu na travičku a najednou koukám, na kruhovce borec s koněm, něco tam kutí ze země (kůň navolno, ani osedlaný ani nic takového). Tak se slušně z dálky ptám, jestli můžeme kolem projít. Prej ne, prej se kůň koz bojí (nebojí - koně se báli koz napoprvé, teď, když se mi podaří je vzít nahoru, tak jim tak maximálně naznačí hlavou, ať odprejsknou od jejich sena). Nicméně, respektovala jsem to, že on má v plánu něco jiného, než seznamovat svého koně s kozama, a šli jsme zase dolů (do toho Ned celej říčnej, protože mě viděl přijít a zase odejít bez toho, že bych se za ním zastavila), kozy jsem zavřela a šla za koněm...
Včera situace, že na jízdárně vedle kruhovky probíhala výuka, a tentýž borec, který se obával, že když kolem jeho koně navolno na kruhovce projdou tři malé kozy, tak se zboří svět, na téže kruhovce začal honit koně s igelitovým pytlíkem na držátku biče (opakuji, hned vedle probíhala lekce). Nikoho se na nic neptal, strašil a honil tam koně s pytlíkem jak magor.... Ehm...
(ano, koně by si měli na pytlíky zvyknout, ale to se imho dělá jinak, než když koně nutím běhat a když v něm podporuju reakci "vidím pytlík, musím utíkat")