Tak ještě fotospamu, když bylo dnes ráno tak pěkně slunečno (skoro jasno, zatímco teď už leje - počasí jak hodinky)
Vobluďák na okraji ranče, zrovna se při focení začal otáčet, aby mi zkusil strčit nos do objektivu :-/ (i tak byl problém poodejít kvůli stínu fotografa a vyfotit ho)...
...ale rychle pochopil co je požadavek na focení - chvíli postát a zapózovat...
...pak ještě na cestě vedle ranče, ale teď v zimě je Slunce moc nízko, takže na tu cestu prakticky Slunce přes blízký terénní hřeben nezasvítí (legrace je, že tam existuje FVE, která je ještě blíže pod tím kopcem, ta v zimě nemůže vyrobit prakticky nic). Srst pod "futrálkem" různě polehaná, i když předtím byla skoro hodina čistění a rozčesávání - podle toho, jak se nastavoval, tak to pod dekou už svrbělo. Konečně už nelezou žebra, takže už jen trochu rozhýbat ten pupek...
(ne)Mlaďoška se shirkou smutně koukaly, že ony by přece šly ven také moc rády...
...zpět ve futrálku a u sena (když jsem ho po příchodu zpět nenechal vyválet před ohradou ještě bez "futrálku", tak byl trochu rozmrzelý, že jsem ho zarazil již předními i zadními v pokleku), kde je možné obdivovat eleganci čistokrevného andaluského plnotučného čuněte (původní barva jen na nose) - celou dobu nás z ohrady po obvodu kobyla sledovala a řehtala (ječela) jak to, že Vobluďál odešel, ale ten tomu dnes nevěnoval sebemenší pozornost...
