já jsem se po několika týdnech vydala do Nedových stájí... zjistila jsem, že mi ve skříni zplesnivělo sedlo, takže jsem vytáhla a čistila a slunila sedlo, dále jsem vzala místní kozy (hňupy) na procházku - to se jim líbilo, navíc teda jsou velmi účinní jako protipožární ochrana - vyžírají keříčky a ožírají ze stromů vše do předepsané výše...

Kobyly "v naději" - jestli je také nevezmu ven...

CAROLIAN: Tak mne napadá, že třeba kámoš hucul je ten typ, který by nejen rozháněl kachny/koroptve apod., ale nejspíš by i rychle pochopil, že kdyby se mu řeklo "Trhej", tak půjde bubáka roztrhat a případně (podle nálady) zbytky v zubech donese... :-)))

NYEMI: Ono jako pokud chceme zabrednout do teorie jeste vic, tak se duvera a habituace v pripade uvaziste vubec nevylucuji, ale naopak doplnuji, protoze mas na vyber dva zpusoby jak tomu koni vysvetlis ze ho to uvaziste nesezere. Maloktery zvire (a jeste ke vsemu treba provozak) ma k nejakymu cloveku takovou duveru, ze dojde do neznameho prostredi jen na zaklade toho ze veri vodici ze to je dobrej napad. Ve vetsine to je tak, ze teda jdete, on ti veri, ale pak uz je strach z potencionalniho nebezpeci tak velkej, ze se zastavi a musi se habituovat.
No a pak jsou dva rozdilny postupy v ramci habituace. Bud teda si napred s tim konem vybudujes nejaky vztah a pak spolu jdete nekam, kde vsechno zere kone, ale protoze teda kun ti veri, jsi pro nej vedoucim jedincem, tak ho zvladnes uklidnit slovne a zvladli byste to i bez spagatu. No a pak je tady klasika, kdy kone vedes na provaze a kdyz se desi, nedovolis mu utect (ocuknes ho treba) a proste ho fyzicky donutis neutikat a habituovat se... a opet i tyhle postupy se zase prolinaj v praxi...

CAROLIAN: No právě... leda tak kávičku a cígo po baště...