jenom upustím koronavirovou páru, ju? Kozlíci dospěli do osmi týdnů, na programu dne kastrace (oni jsou od cca osmi týdnů plodní, plus začnou smrdět - můj největší problém je ale s tím, že "otravují" dospělé kozy, které to nasírá a jsou schopné kůzle přizabít).
Takže - moje dvorní vetka je na Novém Zélandě a už se asi nikdy nevrátí.
Moje náhradní vetka mi řekla, že to nemůže udělat, protože nemá dost anestezie, protože jí nedorazila objednávka.
Náhradní náhradní veti řekli, že to udělají, ale musím kůzlata přivézt. Je to bratru šedesát kilometrů jedna cesta.
Když jsem si je vyzvedávala, prosila jsem, ať mi dají pro kluky banamin, abych jim kdyžtak mohla píchnout něco proti bolestem. Odmítli, že to bude dobrý, a nemůžou a kdesi cosi.
Dneska ráno kluci sotva chodí, nahrbení, ocásky dolů - dvojčata ještě jakž takž, jedináček je na tom fakt zjevně špatně, zalejzá do koutů, odmítá jít ven, nežere.... takže už jsem se chystala, že teda si dám dalších 120km pro lék, který mi mohli dát včera. Pak jsem teda zavolala vetce č. 2 (jen asi 15km), která mi teda v sobotu ráno před garáží vydala banamin. A rovnou mi dala pro všechny, s tím, ať dneska píchnu všechny, že kastrace není příjemná nikdy, a zítra uvidím a další dávku dám těm, kteří budou vypadat ještě špatně. Uf... ještě že alespoň tahle baba mi "věří" natolik, že teda jsem to z ní vytáhla....