Holcicka od ponicka mne dneska presvedcila a jely jsme teda na vyjizdku. Ja se do toho moc nehrnu, pac ve dvou je to fakt narocny. S ponclem se hecujou, kdyz jeden popobehne, druhej popobehne rychlejs, jeden se chce past, druhej jit, ja se cejtim zodpovedna za holku, pac proste je mladsi a poncl je dost sigr, co se mu nechce zastavovat. Ale nakonec to byla fakt krasna dvouhodinova vyjda, klusali jsme, prekonavali ruzny protivenstvi a ke konci jsme sli kolem ohrady s cizima konma, kde Normen delal svy hrebci veci. A poncl se nakonec projevil jako velmi asistencni. Hrebec cumel na cizi kone, s takovou tou touhou "ted bych mohl jit skrz tady ty ploty a psy a ovce..." Ale pak se ohlidl na svyho ponika, sel si ho ocuchat a pak byl v klidu a normalne odesel, ani nerehtal. Fakt mne to potesilo, ze poncl je aspon k necemu :))
A teda abych nezrala, zpatky jsme sli pres obec a po hlavni silnici, uzkej chodnicek, ze se tam kun stezi narval, kolem provoz i nejaky velky, hlucny auto a teda kone mazaci, velka parada. Noermen je v civilizaci uz v klidu, ponclovi neverim vubec nic, tak jsem byla pripravena seskakovat a lovit ho, ale bylo to dobre. Jen pak nezastavil a vlezl do krizovatky, ale to je jen malej prohresek, tam uz provoz nebyl.
No a doma se Normenek po chozeni rad vali. Poncl ne, ten sel nachcet do cerstvho sena. Inu, poncl.
