Ted jsem byla u slecny, co ma kone na suchdole. Dva hrebce a kobylu, zatim nejhodnejsi byl jeden hrebec, to byla krasna prace. A kolem nej chodili kone, kon sice rval, ale nozicky podrzel. To byl jeden zkusenej, druhy dva kone trilety, v zivote nemeli delany nohy. Kobylu jsem tam byla zatim delat na dvakrat. Na zacatku jsme dve hodiny resily, jestli mi tu nohu poda a vydrzi aspon deset vterin. Po dvou hodinach jsme zvladli ostipat nejhorsi stipackama. Pak mela den pauzu a vcera jsem tam byla po druhy. Ten kun za mnou normalne prisel sam a zvladly jsme i zarasplovat. Tentokrat za tri ctvrti hodiny. Panicce nohy trochu davala, ale ciziho se proste bala. Cas vlozenej do prvnich zazitku se silene vrati pozdejs. Normen mi taky daval nohy sam. Ale jakmile to chtel nekdo cizi, tak to byl problem.
Nehlede teda na to, ze ti slavni kovari konum ty nohy pacej ja nevim kam, trvaj na tom, ze kun musi mit tu nohu zvedlou, nez mu milostive dovolej ji polozit. Vsechno dohromady dva kone, co je nervozni, pak se o ty nohy pere, nez ho nejakej ovar dostatecne zlomi. Takze to je k tomu, jak zachazej s konma lidi, co nutne potrebujou udelat tricet konu denne, aby splatili hypoteku.
A pak je tam ta vec antomie. Jakoze znam jen nekolik kovaru, co se v tom snazej nejak vzdelavat. A vtipny je, ze se ucej na stejnym miste jako ja.