PES: musím dodat, že dnes (neděle) jsem koníčka navštívil ráno a měl takovou radost z návštěvy, že za mnou přišel i když byl de-facto právě vypuštěn na pastvu...
...nicméně vyhlídka na podrbání (to se jeho blaženými xichtíky bavilo celé rančové okolí) a také na nějaké dobroty (třeba nějaké to jablko) je zjevně lákavější (navíc ví, že ho i tak pak nechám pást, resp. že mi může naznačit, že se chce jít projít).

Sanace kopyt dopadla nadmíru a nadočekávání dobře (tak se snad v pohodě dočká druhého termínu kopytáře), po čištění a dostatečném podrbání svědivých míst (a také splivnutí všech jablek) se šel popásat, ale po chvíli si všiml, že se tam s někým bavím a tak přišel a začal na sebe jemně upozorňovat (skoro jakoby tak trochu žárlil ;-)), že tedy chce něco dělat a to nikoliv sám.

Tak jsme šli hledat ještě nějaké další příležitosti, kde najít ještě pár jablek (dost obvyklých míst bylo k Vobluďákově zklamání už bez jablek, takže nasadil výraz podobný tomu jako když v létě už nebyly na jiném oblíbeném místě ty hrušky).

Cestou potěšil, že když se chtěl podívat na pole (relativně čerstvě podmítnuté) a slyšel že "NE!", tak na to pole nevlezl (i když chtěl) a přišel zase zpět těsně ke mně a šli jsme dál hledat nějakou ještě úplně neopadanou jabloň.

Suma sumárum prostě "plyšák" - což podtrhuje už i to, že nasazuje na zimní srst. A také konečně pěkně přibral, takže nejsou už vidět žebra a vůbec vypadá celkem k světu...

Z dnešní dopolední procházky, než bylo vedro, kdy jsme 2x přešli (já tedy po kamenech přeskákal skoro vyschlou) místní říčku, pak se mnou chvíli běhal v klusu ve volnosti (oprašovali jsme, aby se držel na úrovni ruky, což dělal a vydržel i když jsme v protisměru potkali partu s pěti koňmi vracející se na ranč z vyjížďky) a zakončili to kolečkem (tentokráte v protisměru), kdy měl Vobluďák volno a šel první nyní oblíbenou "tour-de pomme" (aneb od jabloně k jabloni v divočině), kde dělal inventuru co popadalo k sežrání...

VAMPY: Jasně, z toho možná jen jako historická hodnota to dřevo, vyčistit/odrezit zbytky kování a jinak nové řemení i polštáře... ;-)

Nechci se chlubit, ale řekl bych, že se dost spravil...

To mne docela překvapilo, že někdo nedaleko ranče vyhodí u cesty takovouto změť, která mne ale při jízdě kolem hned připadala povědomá - a ono fakt, někdo tam vyhodil starý chomout a staré řemení...
...asi ani nebyl žádný zájemce, který by si to zrekonstruoval (samo, zbylo by nejspíš jen dřevo chomoutu a nějaké kousky kování).

PES: Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že koníček teď s vyřešeným krmením (kdy to opravdu všechno zblajzne) zase vypadá lépe, žebra už nejsou prakticky vidět...

Jen pro pobavení, vítání od koníčka, když jsem po ránu přijel k denní ohradě a zavolal na něj (jelikož jsem stál dost blízko směrem odkud svítilo Slunce, tak mne přes tu masku, navíc jestě trochu zaliskanou od zbytků snídaně, protože je čuně, nemohl najít pohledem)...
...tak snad se to dá považovat za radostné vítání ;-)

Koníčkovo vítání

"Inventarizace" na procházce ;-)

VAMPY: Njn, také bych z toho měl rád video, ale měl jsem plné ruce toho drbání a ani nikoho, kdo by nás při tom "blbnutí" natočil, protože on zrovna měl tu motivaci (za podrbání) udělat cokoliv ;-)))

Musím ještě přidat malou historku z neděle, kdy jsem vzal koníčka na procházku (dopoledne byl s majitelem a povozil jeho děti v sedle, protože den předtím si děti stěžovaly, že se jim sedí špatně+měly trochu odřené nohy odněkud, takže přímo na koni je to štípalo atd.), kdy šel ochotně a samo ve volnosti, protože procházka stínem a kolem vody byla zjevně lepší než pod stromem na pastvině anebo zalezlý v tmavém koutu boxu, navíc cestou mohl dělat inventuru jabloní (a spadlých jablek) a hrušně (to s lítostí zjistil, že z té už všechno opadalo a je pryč)...
... každopádně nejzábavnější moment byl právě u řeky, kde seděla nějaká rodinka s dětmi a koukali jak jdeme (jé, koníček!) , když tu se Vobluďák nastavil, že ho i přes repelent prý něco hmyzákovitého otravuje a chce to zaplácnout. A přitom jsem si všiml, že má kousek před lopatkou tak na pomezí hrudníku a krku nějaký už chvíli starší pořádný štípanec, tak jsem mu ho podrbal a tím odstartoval koníčkovu eskapádu, kdy se při drbání xichtil blahem tak, že se rodinka smíchy neudržela, ale zjevně to bylo tak příjemné, že pak byl ochoten udělat úplně cokoliv jen pro pokračování drbání, takže jsme rodince předvedli celou paletu "cviků ve volnosti" (různé obraty, ohýbání jak ukazoval nosem kde drbat, následování v kroku i klusu, jen aby mi nastavil to místo na podrbání ;-) aneb se správnou motivací se oř prakticky rozkrájí) ;-)))