AXTHEB: já se je z tama snažím vypudit, ne po cizích kočkách ještě vynášet sraní. stejně o ty myši nezavadí pohledem

DOKKTOR: zkus jim tam dát kočičí záchod

AXTHEB: u nás na půdě vegetí sousedovic kočky - domácí mazlíčci, tak vydržované kočky těžko pohledáš - a půdu mám zasranou komplet. tak nevim

BURAN: To ne do stavby se mi nedostanou, ale jsou na "půdě" kam se dostanou přes okap, stejně jako ty kočky...

AXTHEB: no divoký nejsou (tedy ne Felis silvestris) ale jsou tu bez mého souhlasu :-D, nicméně něco na tom asi bude...

CUKI: Pokud máš kočku jako domácí zvíře a ne tři divoký kočky na půdě, tak ti srát do vaty nezačne.

CUKI: tak jestli rad zijes ve smradu z mysich chcanek a nevadi ti ze ti behaji po kuchyni, no problem :)

taky sem to řešil (a zatím kvůli lenosti a obrbordelu na půdě pořád řeším) a po zevrubné rešerši všelikých internetových diskusí jako nejfrekventovanější funkční řešení vyhodnotil pastičky na myši. kladené nejlépe kolem jejich cest. těch myší je omezené množství a údajně jsou docela tupé, takže do těch pastí ochotně lezou (ze zkušenosti v jiných domech a jiných časech to tak zřejmě opravdu je), takže je za čas vychytáš. a ještě když prej najdeš ohlodané myší mrtvolky v pastičce, tak to je rejsek ... a ten se taky chytne až bude mít hlad.

BURAN: tyjo budeš se divit ale nic moc. Ta ti tam zase začne srát do vaty a pěkně ji slehne. Mám u sebe na půdě 3 kočky a to snad raději ty myši. No a pes se tam zase nedostane, takže na něj dělaj z vrchu dlouhej nos. Zatim nejlepší materiál kterej je zatím v aplikacích co jsem dělal nebo nějak řešil bez problémů je drcenej EPS, ale ten se dá zase dát jen jako vodorovná izolace na půdu a je to pěkná pakárna.

BURAN: no já si taky legraci nedělal, takový užovky taky loví myši.

JADR: ne, bez legrace, kdyz jsem se nastehoval do chalupy, tak mi mysi behaly div ne po ksichte. co mam kocky tak jsem par let nevidel ani mysi hovinko.

BURAN: nebo hada, udělat si hadnik, prostě haldu kamenů a roští.

Co proti hlodavcům? Dneska jsem byl dotázán kamarádem co proti hlodavcům. Po pěti letech kdy se nic se slámou nedělo mu doslova během dvou měsíců myši ožrali jeho 1/2 slamák. Respektive na to právě přišel. předtím mu zase vatu ožrali sršni. Mě kdysi zase čmeláci. Máte někdo něco osvědčenýho? pletivo, nebo stačí nějaká pojistná hydroizolační folie? fata, sláma EPS, je to jedno ty mrchy sežerou vše...

LINKOS: Vždyť já s tebou souhlasím, jen ta poslední věta byla napsaná tak, jako kdyby se na množství spodní vody projevili z 50% přehrady a 50% půda. Ale pro tu spodní vodu jsou ty přehrady bezpředmětné, jestli chápeš jak to myslím... 50 na 50 je to "jen" o tom prvotním zadržení přívalových srážek.

LINKOS: S tou poslední větou je to podle mě trochu jinak. Ono dneska nejde ani o to kolik pojme ta vrchní vrstva, ale aby se to souvisle dostávalo do země. Voda z přehrad zásobuje vodou jen zanedbatelné okolí přehrady, ale ta půda 99,XX% zbytku zásob podzemních vod!

Stejně tak jako zima z dlouhodobou sněhovou pokrývkou, která pomalu ale souvisle odtává, má vrchní ornice stejnou f-ci. No a když nejsou bílé zimy, tak je to jediné co nás dokáže zachránit...

A s tím zemědělstvím je to taky o dotacích. Když je zemědělci jedno jakou bude mít úrodu, protože to tak či tak dostane zaplaceno, tak se nesmíme divit, že to ne úplně dobře funguje. Navíc do roku 89 se o naše pole starala myslící elita národa (pokud zrovna nedělala topiče nebo jiný totalitně-intelektuální obor). Po 89' se všichni rozprchly do všech do té doby pro ně zapovězených oborů...

MAR_TINA: no já spíš narážím na to, že není zrovna jedno kde se to vsakuje. Třeba silnice vedená po vrstevnici v kopci bejvá svedená po nějakých úsecích místo do míst, kde by se mohla zasáknout, tak přímo do přirozeného odtoku. Je to sice jednodušší a bezpečnější z hlediska záplav. Ale takováto liniová stavba dokáže znehodnotit celé úseky pod ní. Ono podle mě je zasáknout a zasáknout. Jde o to kde a jak. To že voda zmizí z povrchu neznamená ze se dostane do místních spodních vod, ale často se stává že při hromadném vsaku na jednom (nevhodném) místě se naopak i ostatní spodní voda dostane ještě rychleji do vodotečí. Protože ten hromadný proud si udělá rychlejší cestu do koryta.

Ve městech se tohle už zrovna moc řešit nedá, ale dá se využívat dešťová voda, místo aby se používala pitná přivedená ze vzdálených míst.
Stejně tak pole by mělo mít svou přirozenou tůňku na jeho zavlažování, což do nedávna skutečně bývalo. Dneska vezme zemědělec zelenou naftu a zalévá ji pitnou vodou z řádu přivezenou z bůh ví jaké dálky.