• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    Toto téma je pro všechny, co hledají alternativu k předraženým katalogovým šikmostřechům, které nedokáží splnit ani běžné požadavky na ekologickou výstavbu.

    Cena bydlení není pouze kupní cenou, je potřeba započítat i provozní náklady!

    Pro všechny, co právě staví, nebo se chystají stavět své nové bydlení, ale i pro ty kteří už bydlí a mají zkušenosti z provozem a chtějí se o ně s ostatními podělit..

    V této diskusi by se měli řešit hlavně praktické konkrétní problémy se stavbou, nebo při projektovaní domu. Jaké materiály a jak  použít, kde je sehnat, jak vyřešit konkrétní problematické detaily k-cí, na co si dát pozor.
    Stejně tak by zde měl být prostor pro věci které se stavbou přímo souvisí, zákony, problémy s úřady, zajištění elektrické energie a pitné či užitkové vody pro domácnost, fotovoltaika a ostrovní systémy, solárrní kolektory, Rekuperace a VZT, způsoby vytápění a ohřevu TUV, Jímky a ČOVky
    rozbalit záhlaví
    CUKI
    CUKI --- ---
    DOKKTOR: Oni ty materiály nežerou, že by je trávili, oni je jenom prokusují. Takovejch rozumů jsem už slyšel oni nežerou vatu protože jim je nepříjemná tak tam nebudou, nebo stejně jako ta sláma Není tam nic k jídlu tak tam nelezou. Když jsem viděl po odklopení ty balíky slámy tak vypadali jak cedník. A věřím, že nic nesežrali. Ale žijou tam celkem spokojeně
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    GEWARO: to nevim, ale když jsem prolézal ty diskuse, tak se lidi vesměs schodovali, že PUR pěnu nežerou.
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    AXTHEB: já se je z tama snažím vypudit, ne po cizích kočkách ještě vynášet sraní. stejně o ty myši nezavadí pohledem
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    DOKKTOR: zkus jim tam dát kočičí záchod
    ZORB
    ZORB --- ---
    CUKI: Před rokem co sme se nastěhovali, nám všude po baráku běhali myši. Na půdě úřadovala lasička v izolaci. Po 14 dnech s kocourem a kočkou bylo po myších, dvou potkanech a lasička přišla o mladý, tak táhla dál... Nemluvě o tom, že zmizeli myši i ze zahrady a nežerou zrní slepicím. Kočky žijou venku, dostávaj pravidelně nažrat a za to nám na zápraži nosí myši..
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    AXTHEB: u nás na půdě vegetí sousedovic kočky - domácí mazlíčci, tak vydržované kočky těžko pohledáš - a půdu mám zasranou komplet. tak nevim
    CUKI
    CUKI --- ---
    BURAN: To ne do stavby se mi nedostanou, ale jsou na "půdě" kam se dostanou přes okap, stejně jako ty kočky...

    AXTHEB: no divoký nejsou (tedy ne Felis silvestris) ale jsou tu bez mého souhlasu :-D, nicméně něco na tom asi bude...
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    CUKI: Pokud máš kočku jako domácí zvíře a ne tři divoký kočky na půdě, tak ti srát do vaty nezačne.
    BURAN
    BURAN --- ---
    CUKI: tak jestli rad zijes ve smradu z mysich chcanek a nevadi ti ze ti behaji po kuchyni, no problem :)
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    taky sem to řešil (a zatím kvůli lenosti a obrbordelu na půdě pořád řeším) a po zevrubné rešerši všelikých internetových diskusí jako nejfrekventovanější funkční řešení vyhodnotil pastičky na myši. kladené nejlépe kolem jejich cest. těch myší je omezené množství a údajně jsou docela tupé, takže do těch pastí ochotně lezou (ze zkušenosti v jiných domech a jiných časech to tak zřejmě opravdu je), takže je za čas vychytáš. a ještě když prej najdeš ohlodané myší mrtvolky v pastičce, tak to je rejsek ... a ten se taky chytne až bude mít hlad.
    CUKI
    CUKI --- ---
    BURAN: tyjo budeš se divit ale nic moc. Ta ti tam zase začne srát do vaty a pěkně ji slehne. Mám u sebe na půdě 3 kočky a to snad raději ty myši. No a pes se tam zase nedostane, takže na něj dělaj z vrchu dlouhej nos. Zatim nejlepší materiál kterej je zatím v aplikacích co jsem dělal nebo nějak řešil bez problémů je drcenej EPS, ale ten se dá zase dát jen jako vodorovná izolace na půdu a je to pěkná pakárna.
    JADR
    JADR --- ---
    BURAN: no já si taky legraci nedělal, takový užovky taky loví myši.
    BURAN
    BURAN --- ---
    JADR: ne, bez legrace, kdyz jsem se nastehoval do chalupy, tak mi mysi behaly div ne po ksichte. co mam kocky tak jsem par let nevidel ani mysi hovinko.
    JADR
    JADR --- ---
    BURAN: nebo hada, udělat si hadnik, prostě haldu kamenů a roští.
    BURAN
    BURAN --- ---
    CUKI: kocka
    CUKI
    CUKI --- ---
    Co proti hlodavcům? Dneska jsem byl dotázán kamarádem co proti hlodavcům. Po pěti letech kdy se nic se slámou nedělo mu doslova během dvou měsíců myši ožrali jeho 1/2 slamák. Respektive na to právě přišel. předtím mu zase vatu ožrali sršni. Mě kdysi zase čmeláci. Máte někdo něco osvědčenýho? pletivo, nebo stačí nějaká pojistná hydroizolační folie? fata, sláma EPS, je to jedno ty mrchy sežerou vše...
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: Vždyť já s tebou souhlasím, jen ta poslední věta byla napsaná tak, jako kdyby se na množství spodní vody projevili z 50% přehrady a 50% půda. Ale pro tu spodní vodu jsou ty přehrady bezpředmětné, jestli chápeš jak to myslím... 50 na 50 je to "jen" o tom prvotním zadržení přívalových srážek.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: ale to je přeci to o co jde ne? Pokud je půda schopna pojmout vodu, tak část se jí pak odpaří, část využijí rostliny a část se vsákne do spodních vrstev. Tím se zároveň zabraňuje tekoucí voda po povrchu odnášena humus a případně i malé rostliny jak jsem to viděl někdy na jaře. To co je podle mého klíčové je právě ta schonost povrchové půdy pojmout vodu dřív než se z ní stane tekoucí bažina, v lepším případě někde v polích v horším ve městě a vesnici.
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: S tou poslední větou je to podle mě trochu jinak. Ono dneska nejde ani o to kolik pojme ta vrchní vrstva, ale aby se to souvisle dostávalo do země. Voda z přehrad zásobuje vodou jen zanedbatelné okolí přehrady, ale ta půda 99,XX% zbytku zásob podzemních vod!

    Stejně tak jako zima z dlouhodobou sněhovou pokrývkou, která pomalu ale souvisle odtává, má vrchní ornice stejnou f-ci. No a když nejsou bílé zimy, tak je to jediné co nás dokáže zachránit...

    A s tím zemědělstvím je to taky o dotacích. Když je zemědělci jedno jakou bude mít úrodu, protože to tak či tak dostane zaplaceno, tak se nesmíme divit, že to ne úplně dobře funguje. Navíc do roku 89 se o naše pole starala myslící elita národa (pokud zrovna nedělala topiče nebo jiný totalitně-intelektuální obor). Po 89' se všichni rozprchly do všech do té doby pro ně zapovězených oborů...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    DARAIT: stačí se podívat na statistiku kolik se v čr produkovalo kompostu do roku 89 a kolik po něm. V 90. letech to padlo asi na desetinu. Ať každý nadává komunistům jak nám zníčili pole, ti porevoluční zemědělci tomu spíše přidali.
    Viděl jsem video, kde rozorávali meze, scelovali společný majetek jako vrchol společenského pokroku. Rušili bariéry. No prostě připravovali lepší budoucnost. :)
    Dnes jinak v podstatě zemědělci mají velký problém hnojit organikou a spousta se, aniž bych je chtěl urážet ani neví jak to má dělat, myslí si, že to znamená polít pole močkou, případně tam rozvozit hnuj. Což se já domnívám platilo jako dobré přihnojení v době kdy ty pole měli dobrou organickou vrstvu, ale v době kdy na to jsou pole po letech jak jsou je potřeba se zase naučit dělat kompost a ten zapravovat do půdy.
    Jinak se udává, že pokud by půda byla v čr v dobrém stavu,tak by pojala zhruba tolik vody kolik je kapacina všech našich přehrad.

    CUKI
    CUKI --- ---
    MAR_TINA: no já spíš narážím na to, že není zrovna jedno kde se to vsakuje. Třeba silnice vedená po vrstevnici v kopci bejvá svedená po nějakých úsecích místo do míst, kde by se mohla zasáknout, tak přímo do přirozeného odtoku. Je to sice jednodušší a bezpečnější z hlediska záplav. Ale takováto liniová stavba dokáže znehodnotit celé úseky pod ní. Ono podle mě je zasáknout a zasáknout. Jde o to kde a jak. To že voda zmizí z povrchu neznamená ze se dostane do místních spodních vod, ale často se stává že při hromadném vsaku na jednom (nevhodném) místě se naopak i ostatní spodní voda dostane ještě rychleji do vodotečí. Protože ten hromadný proud si udělá rychlejší cestu do koryta.

    Ve městech se tohle už zrovna moc řešit nedá, ale dá se využívat dešťová voda, místo aby se používala pitná přivedená ze vzdálených míst.
    Stejně tak pole by mělo mít svou přirozenou tůňku na jeho zavlažování, což do nedávna skutečně bývalo. Dneska vezme zemědělec zelenou naftu a zalévá ji pitnou vodou z řádu přivezenou z bůh ví jaké dálky.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam