• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    Toto téma je pro všechny, co hledají alternativu k předraženým katalogovým šikmostřechům, které nedokáží splnit ani běžné požadavky na ekologickou výstavbu.

    Cena bydlení není pouze kupní cenou, je potřeba započítat i provozní náklady!

    Pro všechny, co právě staví, nebo se chystají stavět své nové bydlení, ale i pro ty kteří už bydlí a mají zkušenosti z provozem a chtějí se o ně s ostatními podělit..

    V této diskusi by se měli řešit hlavně praktické konkrétní problémy se stavbou, nebo při projektovaní domu. Jaké materiály a jak  použít, kde je sehnat, jak vyřešit konkrétní problematické detaily k-cí, na co si dát pozor.
    Stejně tak by zde měl být prostor pro věci které se stavbou přímo souvisí, zákony, problémy s úřady, zajištění elektrické energie a pitné či užitkové vody pro domácnost, fotovoltaika a ostrovní systémy, solárrní kolektory, Rekuperace a VZT, způsoby vytápění a ohřevu TUV, Jímky a ČOVky
    rozbalit záhlaví
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    1 odpověď+1
    CUKI: o tom, že to jede dva dny sem psal hned v prvním příspěvkuDOKKTOR: jinak souhlasím, že to nemusí mít uplně význam. jinak jak píše MATT: to jádro má cca kolem 400 stupnů a regulovat se to samozřejmě nedá. regulace probíhá pouze na základě rozdílů teplot kamen a okolí, čím větší rozdíl, tím rychlej kamna chládnou - to je ale základní vlastnost každého topného systému, takže místo abys otočil kolečkem na termostatu, tak zatopíš o dvě hodiny dřív než jindy a zkrátí se perioda, atd. to ti vadí víc, když chodíš přikádat 3x denně než když jednou za dva dny zatopíš a necháš kamna, ať si dělají co umí. jasně, neni to pohodlné, jako každé topení dřevem. zas tady ten typ kamen je asi, co se obsluhy týče, nejbezobslužnější.
    CUKI: konstrukce těch kamen je zhruba taková, že máš jádro, kam se akumuluje energie, izolační vrstvu (tipicky vzduchpvá mezera, ale nevidím problém použít třeba mezivrstvu sibralu nebo neco podobného) abys omezil vyzařování a pak plášt, který taky dle materiáu může mít různou teplotu. jakou si navrhneš. a kamna vyzařujou tak dlouho, jaká je okolní teplota.
    těžké kachlové kamna s výměníkem neni moc efektivní řešení, složitější návrh a kce, víc věcí k posrání a hlavně proč dva způsoby akumulace? to spíš dou do mody sporáky s výměníkem, což je defacto to samé jak krbovky s výměníkem, kotel apod. čili zas takový fór to neni.
    CUKI: možná celá ta mejlka od začátku vznikla u mě, když sem si špatně interpretoval ty plky v tom vlákně na tzb-info, kde lidi psali jak mají 2-3kw kamna a je to strašně fajn. moc jsem to nečetl, hledal jsem vzorečky, možná to jenom dává 3kw do vzduchu, což by bylo logičtější. protože abys naakumuloval potřebné množství energie do toho jádra na jedno zatopení, tak samozřejmě potřebuješ tu hmotu v jádru, co to pojme, ale hlavně musíš spálit tolik dřeva, které vyhoří poměrně rychle, což teda jsou uplně jiné kilowatty.
    abych to celé uzavřel, nelobbuju tu ani za těžké kamna, ani za kotle ani za elektrickou podlahovku. každé má svoje výhody a nevýhody. kamna nestavím. nicméně kamna v nízkoenergetickém domě mi nepřijdou jako nesmysl, protože sou konstrukčně variabilní, dají se navrhnout doslova na míru a sou skoro bezúdržbové (jednou/2x za rok vymést tahy), bezpečná (nehrozí havárie) a celkově dost blbuvzdorné.
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    DOKKTOR: s tím vcelku souhlasím, netuším kde je rozpor mezi tím co jsem zde napsal?

    DOKKTOR: To že je něco oblíbené neznamená že to má nějaký význam

    BTW v obou případech jsem se nedočetl o tom že pojedou takto několik dní :-)
    MATT
    MATT --- ---
    1 odpověď
    CUKI: mno minimalně to tu vypadalo, že podle tebe 3 kW kamna musí ty 3 kW dávat nonstop..

    DOKKTOR: jediny rozdily v radu desitek stupnu jsem zazil ve vymrzly chalupe, kde se zatopi krbovkama. tam se ti muze stat, ze treba prvni dva dny budes mit u kamen (pocitovejch) 50 a v rohu 10 °C
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    DOKKTOR: přečti si to prosím ještě jednou. Píšu v celku jasně že u radiátorů pod okny dochází právě k té cirkulaci kolem celé místnosti. Na zbytek jsi si odpověděl sám. A celoplošné topení neznamená, že nemusí korigovat TZ dané oblasti. Například hustší rozložení kabelů/trubek kolem stěn.
    A řadovka radiátory taky není zrovna extrémní případ. BTW rozdíl teploty povrchu tělesa a nejstudenější části místnosti nebude zrovna malý i tak. Schválně si to změř až bude velká zima.
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    1 odpověď
    tady to je pěkně stručně, plusy mínusy
    Více o kamnech
    http://www.krivonozka.cz/vice-o-kamnech
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    1 odpověď-1
    CUKI: nepsal jsem vyloženě výhodné, nýbrž: po jakési rešerši zdrojů se jeví jako velmi oblíbené. mluvím stále o těžkých akumulačních kamnech, je to zajetý termín http://lmgtfy.com/?q=t%C4%9B%C5%BEk%C3%A1+akumula%C4%8Dn%C3%AD+kamna
    namátkou první odkat na tzb-info http://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/11203-zasady-navrhu-akumulacnich-kamen - obrázky mluví jasně, obsah jsem nečetl, jsou to výpočty návrhu.
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    DOKKTOR: Já tu nesázím žádné moudra o kachlovkách. Ty jsi tvrdil že jsou pro PD vyloženě výhodné. Já jsem psal proč to tak nevidím a čekal jsem že mi dáš nějaký příklad. Prostě u malého PD je to problém.

    kamna nemusí být jenom "kachlovky" ale ty píšeš " těžké akumulační kamna" Je pravda jedno co na povrchu, ale ten vnitřek bude podobnej. Popiš prosím nějak zevrubněji ty konkrétní kamna co máš na mysli. Ať každý nepíše o nečem jiném.
    Ano bavíme se o tom kdy se to řeší v projektu. Pokud kvůli tomu musím použít mnoho těžkých materiálů, místo pilotů pásy s roznášecí deskou a pod. Tak to musím připočítat k ostatním nákladům na stavbu (komín, ty kamna,...)
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    2 odpovědi
    CUKI: jinak toto musíš vztáhnou na hloubku prostoru. jak velké místnosti, nebo totálně větrací dům, bys musel mít, abys tam měl rozdíl teplot, jaký popisuješ? my máme radiátory pod oknem, klasika, a šířka místnosti max 5 metrů, starý neizolovaný cihlový řadový dům, staré špaletové okna, a ani můj pocit ani teploměr nedokladujou rozdíly v desítkách stupnů, ba ani v nějakých horentních jednotkách. ty grafy jsou pěkné, ale nemají měřítko a říkají v zásadě asi tolik, že podlahovka a stropovka sice vertikálně ok ale vprostřed domu máš tepleji a u pláště chladněji (studené zdi?) kdežto radiátory to mají naopak, což třeba logicky mě přijde asi lepší, protože z kraje do prostřed ti to září ze všech stran, kdežto, jak už jsem psal, u celoplošného vytápění máš u pláště chladnějc. jasně, zase přijdeš s tím, že u izolované stavby to nemá smysl řešit, protože to sou nuance v desetinách stupně. a bude u stavby s minimálníma tz jinak s jakýmkoliv jiným otopným systémem?
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    1 odpověď±0
    CUKI: kamna nemusí být jenom "kachlovky" - ostatně slovo kachlovky neříká vubec nic, je to jenom jeden typ opláštění. je několik typů těžkých kamen a můžes si klidně vymyslet vlastní, omítnout je nebo obložit štípaným kamenem, ... nebo okachlovat. gro celého systému je to, že máš topeniště, kam naložíš nějaké jouly ve dřevě, ty ti vyhoří a předají teplo do akumulační masy a ta ho drží a postupně předává do prostoru. čili žádné nonstop přikládání a pokud nemáš vysoké tz, tak opravdu zatopíš jednou za dva dny. teplo pláště, výstupní teplotu spalin, dobu sálání atd si všechno můžeš vypočítat a navrhnout systém podle potřeb. v malé stavbě my to navíc dává smysl, že kamna umístíš doprostřed domu a necháš je čouhat do každé místnosti. jestli jsou těžké nebo ne, s tím počítáš v projektu, dávat to dodatečně do dřevostavby na pilotech je samozřejmě nesmysl. jestli chceš/potřebuješ topit nebo ne je věc další. vubec nechcu řešit jestli je lepší podlahovka, kotel s radiátory nebo akumulační kamna, jenom jsem tě chtěl jemně upozornit na to, že pokud v jednom příspěvku píšeš, že cokoliv, co se napojuje do komína jde mimo tebe, nerozumíš tomu, a hned v druhém začneš sázet moudra o kachlovkách, nevypadá to uplně nejlíp.
    MATT
    MATT --- ---
    +1
    CUKI: a je to konveKce, ne konvence... (vidim to tu po nekolikraty, jinak bych to povazoval za preklep)
    MATT
    MATT --- ---
    CUKI: jezdim do baráku, kde se topí krbem s výměníkem, k tomu tušim 7 m3 nádrž s vodou. v zimě topí cca jednou za týden.. ale to už vpodstatě co píšeš dál...

    velikost záření se počítá jako sigma*rad*(Tz^4 - Ta^4)*S
    kde sigma je Stefan–Boltzmann konstanta; rad je koef. emisivity (treba 0.8), Tz teplota zdi, Ta teplota vzduchu, teploty v Kelvinech, S plocha.
    CUKI
    CUKI --- ---
    2 odpovědi
    dovolím si trochu ujasnit pojmy a půjčím si článek a obr.1 z TZB-INFA:
    Velkoplošné vytápění (I) - TZB-info
    http://www.tzb-info.cz/3383-velkoplosne-vytapeni-i
    Zde je pěkně znázorněné ideální rozvržení teplot, kde podlahovka hraje jasně první housle. Nicméně v případech dobře izolovaných domů se už nejedná o tak velké rozdíly teplot. Protože rozdíly mezi nejnižší a nejvyšší teplotou v místnosti nepřesáhnou třeba ani 1-2°C. Zatím co ve starých spatně zaizolovaných domech se jedná klidně i o několik desítek °C! Takže čím je na tom stavba hůře co se týče izolací, tím se více projeví teplotní rozdíly.
    A teď k tomu sálavému teplu. Možná od začátku zvolen špatný termín (sálavé systémy jsou totiž všechny, jen některé mají tu sálavou složku na úkor té co předává teplo konvencí posunutou nahoru-třeba ty infra panely). Ale sálání se projevuje zhruba se čtvercem vzdálenosti a rozdílu teploty. Takže je potřeba místo bodového zdroje vytápění použít větší plochu a rovnoměrně ji rozmístit po celé místnosti. Ideální je také krýt nejslabší místa-tedy třeba radiátor pod okny má svůj význam. Umocněn tím že teplo radiátoru stoupá snadněji vzhůru podél ochlazovaného okna a v ideálním případě cirkuluje kolem celé místnosti podél podlahy dokola. Na rozdíl od kamen které zpravidla bývají u vnitřní strany místnosti neochlazované z venku. A díky tomu vzniká velký teplotní gradient který je velmi na škodu. Prostě kamna používáme z důvodu levného dřeva a romantické představy ohně, ale jinak je jejich použití v dnešních novostavbách dosti nešťastné, pokud nepotlačíme jejich nevýhodu velkou ostatní akumulační plochou a přenosem co nejvíce tepla do regulovatelné AN. V menších domech je to zhola nemožné.
    A není žádným tajemstvím že teplota otopného tělesa nad 30°C je prostě hygienický problém, který nutí lidské tělo používat termoregulaci a nad cca 40°C se už tělo neúměrně brání (čím vyšší cirkulace vzduchu tím je to horší) Nad 70-80°C nás zatěžuje alergiemi a spoustou jiných civilizačních problémů.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    Máme v domě (středně velkém, dvě podlaží - dva byty, každý cca 90m2) v přízemí podlahové topení (plynový kotel, trubky s vodou v podlaze), v patře radiátory. A dole je sice podlaha sotva o 2 st. teplejší než vzduch, ale celkově to tvoří tepelnou pohodu, protože na došlap není studená (ani výrazně teplá) a v bytě je všude příjemně, nikde není horko nebo zima*. Dokonce to lze docela dobře regulovat po místnostech, vložnici tam mají o 2 stupně méně než jinde. Horká podlaha je blbost, to je nepříjemné a nezdravé na krevní oběh.

    V patře je přiměřeně teplo, ale v zimě už je znát ta podlaha studená na došlap (a to má jen o dva st. méně než vzduch) a v době, kdy sepne kotel a roztopí se radiátory je chvíli nepříjemně okolo nich - sálavý zdroj.

    Já v tomhle s Cukim souhlasím. Sálové teplo v jednom koutě a zima v druhém není pro mě optimální. Zažívala jsem to roky v době neřiditelného kotle na uhlí a litinových radiátorů, i ve stavbách typu pec v sednici nebo v každém pokoji petry a je to dobré leda na chatu.

    *pokud si drahý otec nezatopí v krbových kamnech, aby mohl čučet na plamínky a nevytvoří náhlých 26 st. a nedýchatelno, jak je jeho zvykem :D.
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď-1
    DOKKTOR: Je to v rozporu s tím co píšu? V čem konkrétně?

    Když se budeme bavit o klasickejch těžkejch kamnech, tedy kachlovky, tak dojdu vcelku jednoduchým výpočtem k tomu že bych potřeboval obrovskou masu materiálu, který může bejt pomalu těžší než celá stavba. Proto ta voda, která je na tom nejen mnohem lépe co se týče měrné tepelné kapacity, ale rozložením tepla. Protože u kachlovek bude taky pěkná potíž v regulaci.
    Když se budeme držet hygienických předpokladů maximální teploty povrchu ideálně 30°C maximálně 40°C, tak se dostanu k tomu, že buď jako debil budu pořád rozdělávat oheň a čekat až dohoří první hromádka a vychladnou kamna a nebo přejdu na kamna typu co má Rahanur, které umožňují neškrcené hoření při kterém nevzniká tolik spalin, ale téměř všechno jde do AN, která mi umožní nejen topit ale i ohřívat vodu...
    CUKI
    CUKI --- ---
    +1
    RAHANUR: oprostit se úplně od peněz je podle mě sci-fi, ale důležité je tu potřebu co nejvíce omezit v rozumné míře
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    1 odpověď-1
    CUKI: možná by stálo za to nastudovat si, jak fungujou těžké akumulační kamna
    RAHANUR
    RAHANUR --- ---
    1 odpověď-2
    no taky k tomu směřuji, bohužel ještě je potřebuji
    CUKI
    CUKI --- ---
    ±0
    RAHANUR: Tak to je pak u tebe podstatný ještě jeden aspekt, že to využíváš k podnikání. Vlastně jsem opomenul, že ty velké domy dřív byly de facto taky k tomu účelu, ten ale už v dnešní době většinou pozbývá svůj smysl. Protože lidé už nepracují jako dřív, ale za prací dojíždí. Což je taky docela zajímavý pohled na rozdíl jak se tu žilo třeba ještě za monarchie. Většina domácností byla z velké většiny soběstačná. Nemalá skupina obyvatel nemusela vůbec přijít do styku s penězi v denním životě. Peníze jsou takový danajský dar naší společnosti, protože umožňují mnohonásobné zdanění lidské práce :-D
    RAHANUR
    RAHANUR --- ---
    1 odpověď
    bydlela jsem jako malá v domě, ted hodně dlouho v bytě. Asi je důležité ti říct, že já v mém domě pořádám semnáře a když je zájem mohou tu lidí i přespat. Používáme přízemí a jsem s ním spokojená. obyvákokuchyn, ložnice, pracovna , chodba, předsín, ted staví zádveří( bylo i v původním projektu), koupelna, záchod. Nemám pocit, že by se dům nějak vymykal, zvenčí vypadá úplně stejně jako každý druhý tady na vesnici. Jen jak má relativně úzké stěny tak je tu prostě prostorněji. Pro mě prostor znamená luxus bydlení. TO je pro mě ten rozdíl oproti paneláku, to, že můžu dát do kuchyně vše co potřebuji a pořád je tu místo. Zahradu máme taky větší, konkrétně 2600m takže dům sem zapadá. Je to užší pozemek, ale myslí, že jsme to vyřešili dobře. Nahoře jsou dva větší pokoje , které byly původně pro děti a dnes když sem přijedou tak je to jejich pokoj, koupelna, záchod, technická a malá kuchyn( až bude hotová měla by být zcertifikovaná na výrobu kosmetiky). V mém domě žiju i podnikám takže nemám pocit že je velký. Je akorát.
    CUKI
    CUKI --- ---
    +5
    RAHANUR: Zajímal by mě tvůj (ale i ostatních lidí) názor. Co pro tebe bydlení v domě znamená? Bydlela jsi někdy v bytě? Jaké je rozvržení-dispozice tvého domu. Hlavně poměr obývacího pokoje vůči ložnicím a dětským pokojům?

    Abych to tak nějak nastínil o co mi jde:
    Já třeba prožil dětství v bytě velkém přes 100M2, ale jako většina, co bydlí v bytě jsem toužil po bydlení v domě.
    Pro mě dům znamená hlavně zahradu-přímé propojení s přírodou a hlavně taky soukromí. Co úplně nechápu je ale fakt že většina lidí zastává názor že dům musí být větší než byt. Nikdy jsem nepochopil proč. Ano dříve to u domů tak nějak platilo, ale to bylo z důvodu že ten dům potřeboval spousta místa na provoz. Hlavně na topení, kotelna a místnost na ohřev vody, skladování dřeva. Taky právě to sálavé topeniště ve více místnostech, dílna na pravidelnou údržbu domu. To dneska už není většinou potřeba. I ty kamna co máš ty. Koukni na ně, máš jediné pro celý objekt, navíc nezabírají tolik místa, protože není nutné je mít metr ode zdi, naopak můžou být přímo součástí té zdi...

    Takže dnes bydlím v 3+kk o 49m2 A rozměry pokojů 9,5m2 ložnice, 11,5mě dětský pokoj vůči 18m2 obýváku. A přiznám se že dnes bych ten pokoj a ložnici udělal menší...

    A ne že bych měl nabídky jen na ty 70-90m2 domky, ale ty větší rovnou odmítám. Naopak bych přivítal větší poměr těch menších o které se převážně zajímám. Rád bych se specializoval hlavně na ty přírodní mikro domky cca 25m2 ala garsonka v přírodě.
    Teď třeba jednu stavím a i komerčně bych se měl vejít do ceny 250k Kč. Se statickou TZ okolo 500W! A v komfortu bydlení v bytě, se soukromím, klidem a zelení odpovídajícího domku v přírodě. Snažím se o to vymanit se z názoru, že bydlení v malém musí být jen pro chudé, ale že to je prostě o jiném životním stylu.
    Raději než velký dům na malém pozemku chci zastavět max 10% zeleně, která je pro mě důležitější než velký prostor v domě.
    RAHANUR
    RAHANUR --- ---
    1 odpověď
    Pista1 , taky ted topíme jinak, je to argument, který jsem slyšela a s kterým mám částečnou zkušenost.

    Cuki OK.
    Malej domek 70m to je zvláštní asi to taky vyhovuje. Ale to jsou rozměry třípokojového střízlivého bytu. NO každý to má nějak.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam