LINKOS: Aha :) Tady je videt jak je dulezite si ujasnit o cem mluvime. Ja myslel "tepelnou stabilitu mistnosti". To mi pripomina nasi nepovedenou diskuzi v jinem auditku, doporucuji revidovat terminy o kterych jsme se tam bavili ;-)

To mas samozrejmne pravdu. Me nedoslo ze chces hned na izolaci davat cernej asfalt, bez mezery atp. Jako ja jsem velky zastance rovnych strech. Musis hodne uvazovat o nosnosti na snih, tohle nezapomen.

Jo, co jsme s kamosem amatersky pocitali z TZB info, tak nad ekvivalent 25cm sedeho PS uz se nevyplatilo pridavat - jakoze investice vs. nejake usetreni. Uz to neni zajimave, ani v kJ ztrat, ani v CZK co usetris. Ale treba mas jiny vypocet.

PETER_PAN: no,ps ma problem s vyssimi teplotami rozpada se a vyparuje se. Proto se nedoporucuje na nej davat tmavou fasadu a ted nevim ktery vyrobce,ale dela se tmava fasada,co pohlcuje mene tepla,prave na ps. Jako pod tu bilou folii asi dobry,ale pod ten asfalt bych si to netroufl. Ale tomu asfaltu se tedy taky nejspis budu chtit vyhnout.
Jinak dalsi podstatny rozdil je v reakci na ohen,zatimco mineralni vata je nehorlava,ps je dokonce v samostatne kategorii,jakozto prudce horlavy a aby se dal vubec na stavbach pouzit jsou v nem spomalovace horeni...

LINKOS: To ted presne nechapu, s tou tepelnou stabilitou - co mas na mysli? Vim co je tepelna stabilita, jde mi o to v cem by byla horsi u PS nez u vaty .. maji srovnatelny tepelne izolacni koeficient, dobre PS je o malej chlup lepsi, ale stejnej rank.

Pokud mas penize tak muzes dat ty penovy desky v potazeny ALU. To je nejdrazsi a nejlepsi, ale ma to IMHO smysl u nadkrokevni izolace (kde neni 20cm).

PETER_PAN: parotesnost budu urcite resit, i vcetne nepruvzdusnosti, coz spolu souvisi v tomto pripade. PS davat urcite nebudu,budis jeste na fasadu,ale na strese mi to prijde uz moc. (kvuli tepelne stabilite)

AMBIENTIUM: tj,videl jsem jak davaj asfaltovy pas na tvrzene desky z mineralky. Vyhnul bych se tim jednak probetravane mezere a druhak,bych nemusel pod ni resit zafoliovani ty izolace,aby tim neprofukovalo.
Pokud mi tedy neco neunika...

LINKOS: Jak pise AMBIENTIUM, jde o to aby "parotesnost" byla vyresena pred zacinajicim tepelnym gradientem, nebo bude "uprostred" vaty kondenzovat voda a velmi rychle to pujde dokopru. Kdyz plocha strecha, tak PS, ten je parozabranej principielne. Kdyz das 18+ cm, tak pri gradientu -20 vs. 22 °C je rosny bod nekde "uprostred" (tedy neni na styku izolace stena/strop/prkna cokoliv) a to u PS nevadi, protoze uvnitr neho tam nema co kondenzovat.

LINKOS: To je otázka k čemu?

co plocha strecha stylem, tramy,pobit to prkny, vata a asfalt/folie...

Pokud chceš něco lowcost s možností dc odběru epsolar asi bude volbou. Victrony to mají taky ale jen ty menší modely., Třeba https://eshop.neosolar.cz/mppt-smart-solarni-regulator-victron-energy-100-20

Jinak ty odpojovače DC se Hodili když jsem třeba nevěděl zda se mi odpojila li-ion baterka, má integrovanou BMS, protože měnič to do nějaký úrovně dokázalo v ostrovu provozovat. A do večera se čekat nechtělo.
Na victronu oceňuju hlavně tu SW podporu, jak je to u epsolaru nevím, ale určitě bych to jako uživatel chtěl za cenu pár stovek navíc. Třeba jednoduchou apku...
Dc odběr můžeš mít i z baterky s nějakou ochranou , třeba to BMS.

JADR:A na co jsi potřeboval odpojovat ty panely ve dne, že to nepočkalo? Pokud je zapojíš opačně tak ta pojistka nebude stejně fungovat, protože je závislá na polaritě (na rozdíl od AC)

700Kč za proudovou pojistku? No pravděpodobně půjdu stejne spíše do toho epsolaru 4210.
1) to není pro mě takže o tom nerozhoduji
2) ten Victron nemá připojení zátěže (nechápu proč), takže to musíš zapojit na baterii, což má pro mě své nedostatky
3) jen 30A do baterie A 50A už stojí víc než dvojnásobek
4) už jsem našel v nějakém vlákně že pro malé oslunění nemají vhodný algoritmus MPPT. Na druhou stranu Epsolary zase nějak divoce choděj ve špičkách a mají tam výpadky a nikdo neví proč. Pro mě je ale důležité aby to mělo co největší výtěžnost právě za malého oslunění. 780Wp bude nabíjet asi jen 100Ah baterii, takže přebytek výkonu stejně nikam neuložim, ale zato ho potřebuji každý den alespoň nějaký.

CUKI: máš pravdu, jistič na to není určen, ale to odpojování ve dne se mi už několikrát hodilo. Bude to samosebou fungovat i bez toho ale dávají to tam z důvodu ochrany regulátoru. Co kdyby si třeba v blbosti zapojil špatně panely. Ty regulátory victron mají sice pojistku ale ta se pak musí měnit a myslím že to vyjde na víc než 700..

ANDY_WARHOL: Tam už jsem to zkoušel ale bez většího úspěchu, nějak se to vlákno zvrtlo na solární terorismus ala solární chodníky a podobně. :-D

CUKI: je tu klub venovany primo solarum. doporucuji konzultovat tam, protoze tam je vic lidi co tomu rozumi. ps: nenech se odradit aktualni diskuzi tam. je to z nidy. kdyz tam prijde nekdo diskutovat vic relevantne, tak se tema zmeni

JADR: To odpojování ve dne přes jistič je jediné co mě napadlo. Nicméně jistič není k tomuto úkolu přímo určen. A pro mě třeba zbytečný. Protože odpojit se to dá i v noci. Je to jen další (a podle mě zbytečný) přechodový odpor. 700Kč není moc, pokud to má nějaký smysl. Navíc to bude v místě kde bych musel řešit další zbytečnou k-ci ke které to bude uchyceno. Jinak bych zde v klidu použil mnohem levnější AC jističe, které takto malé DC napětí zvládají také.

CUKI: no nějakej význam asi mají. Stojí jen asi 7 stovek, tak to není nic hroznýho. Já je občas používám abych odpojil elektrárnu od victronu. Když něco měřím nebo zjišťuji výkon jednotlivých polí. Ale elektrikář nejsem tak ti neřeknu proč přesně se tak všude projektují.

JADR: No hlavně mi jde o to použití těch dc jističů, opravdu mi to přijde jako nesmysl chránit něco před proudem, který se tam nemůže nijak dostat.

CUKI: victron máme s předimenzovanou FV a normálně si to přebytečné napětí ořeže. Máme v panelech 2kw a výkon mppt 1440w. Nic se nepřehříva. Mají to i v manuálu napsaný. Máme normálně DC stykače a Bleskojistku, tu si radši dej kdyby to řachlo někde v okolí... Máme normálně tu bez bluetooth, jen kabel s otg redukcí na mobil a tablet a stačí to... Máme ale baterry monitor v obýváku, kv tomu je dlouhý kabel. Ten kabel k mppt je stejně možná potřeba při aktualizaci firmwaru, možná to půjde i přes bluetooth.. To jsem nezjišťoval. Přečti si manuály k victronu a případně jejich fórum, tam asi najdeš vše.

Tak ještě další dotazy na znalé věci.
Řeším regulátor pro tři panely 260Wp. Tedy na výstupu bude ve špičce při udržovacím (13,7V) napětí až 55A. Regulátory s narůstajícím proudem dost tragicky rostou na ceně, takže bych letní špičky klidně oželel a na výstupu by mi stačilo 30A.
Takže k otázkám:
1) Co se stane z nadbytečnou energií? Ptal jsem se několika prodejců a každý mi tvrdí něco jiného. Krom tepla v podobě přirozených ztrát cca (5% účinnosti) podle mě regulátor musí nějak vyzářit i ty přebity, nebo ne? Rozhoduji se mezi dvěma druhy regulátorů:
a) https://eshop.neosolar.cz/mppt-smart-solarni-regulator-victron-energy-100-30
kterej má sic jen 30A na výstupu, ae hodnocení lepší. Navíc má za tu cenu v sobě i integrovaný bluetooth, pomocí kterého je snadnější nastavení i kontrola stavu přes mobil i PC. Bez BT je o asi o 800Kč levnější.
S větším už cena roste enormně nahoru, takže to pro mě nemá cenu.
A nebo b) https://eshop.neosolar.cz/mppt-solarni-regulator-epsolar-100vdc-40a-serie-akterej má dle různých diskusí na toto téma dost rozporuplné algoritmy své funkce a někdy jakoby vypadává. Jsou to příspěvky staršího data a tak nevím jestli soudruzi z číny už nějak vyřešili. K tomu je potřeba stejně externí displej: https://eshop.neosolar.cz/epsolar-displej-mt-50-k-regulatoru-pwm-a-mppt takže si cenou příliš nepolepším, ale výkonem ano. Tenkle regulátor se dá ale zase navíc sehnat z číny za cca 60% ceny tady.

2) všude se píše o nutném DC jističi mezi panelem a regulátorem. Jako chápu použití přepěťové ochrany nějakého slušného kalibru, jako ochrana před bleskem. Tu ale naštěstí nemusím řešit, protože mám nad sebou vysoké stromy. Takže riziko je zanedbatelné. Ale jistit proudově omezený zdroj mi nedává smysl.
Pochopil bych vypínač, kdybych musel odpojovat regulátor od soláru ve dne, ale tohle nepobírám. Navíc tohle napětí (37V DV) umí řešit i mnohem levnější AC jistič.

3) jištění ze strany baterie je už pochopitelně nutné i přes to že oba regulátory by měli mít v sobě pojistku (výměnou?) nějakou formou asi nožové pojistky pro jistotu. Na jaký proud bych to měl ale jistit? Dočetl jsem se že to dává i o pár ampér víc než jmenovitý proud, takže 30A regulátor by musel mít 40A jistič? A regulátor 40A bude mít jistič 50A ? Krom požáru při zkratu to regulátor stejně asi nezachrání... Jakou má mít charakteristiku? Nestačil by 40A regulátor 40A jistič třeba céčkové char.?

CUKI: ok