CUKI: normalni obytny dum,sklon minimalni, ma to byt plocha strecha. Chci se vyhnout eps i pur panelum atd. Prijatelne "zlo" je pro me minerální vata. Zatim jsem todle mic nezkoumal,ale narazil jsem na skladbu,kde meli prave mineralku a na tom asfalt. Cele to lezelo myslim na heluzackem strope.
Napadlo me ten strop nahradit drevem,ale priznam se bez mučení,ze jsem nekoukal na cenu ani jednouho.

Jedna se o rekonstrukci/ prestavbu kterou planuji v budoucnu,ted rozmyslim jakym zpusobem to resit.

Napad,zatim nedotazeny,je udelat rovnou strechu a tim ziskat plnohodnoutne patro. A pak to odspodu zateplit. Postupne tedy budu resit cim udelat obvodove steny v patre,ted tam z casti jsou plynosilikaty(posledni rekonstrukce za sociku),jestli to co v patre uz je zachovat,nebo ubourat. Z casti se bude rozsirovat i obytny prostor,kde je ted jen puda,ma byt koupelna,detsky pokoj...

LINKOS: A na co to konkrétně plánuješ použít? Velikost? Tvar? Sklon?
Já tedy jedinou neprovětrávanou střechu použil při k-ci zatravněné střechy sklepa. A je to spíše takový test, vesměs ze zbytků materiálu co jsem měl k dispozici.
Pokud bych to dělal znovu, udělal bych to trochu jinak a provětrávat bych to asi nechal.
Nicméně jde pouze o střechu prvního patra sklepa, který pouze udržuje teplotu nad bodem mrazu.

Odspodu OSB lepeno PU visícím na roštu 16cm obyč skelné vaty. Nad tím jsou vazníky mezi kterými je truhá vrstva izolace. Záklop VYSUŠENÉ stavební řezivo. Na tom je 2mm fatrafol a na něm 2 vrstvy kvalitní nopovky.
Na ní je cca 10cm písku, na tom geoška a na ní dalších 10-15cm zeminy. Tedy hydroizolační vrstvy Jsou velmi dobře chráněny proti povětrnostním vlivům a proti protržení.

Kdybych to dělal znovu, Tak mezi vazníky nechám provětrávat. Tedy vrchní izolace bude ZARUČENĚ min 5cm pod záklopem, co teď bude tak kolem 3cm.

Jako neprovětrávanou skladbu bych to řešil přilepením min dvou vrstev EPS na kříž. Na to bych přilepil něčím ten fatrafol a pokračoval bych stejně. Ale jedná se o skon 5-10° Větší sklon už bude mít s vrchní vrstvou problémy, protože tření nebude dostatečné a v případě lehké střechy, je zase potřeba ji k něčemu přichytit.

CUKI: netrvam na asfaltu,spise naopak bych uprednostnil jine reseni. U pur panelu bych mel podobnou obavu jako v ps.
O provetravani jsem psal, musis zase resit aby ti do izolace neprofukoval vitr,nejaky folie,rost,nejak ten rost vystrcit nad izolaci,tedy prostupy,spousta dalsich prken abys mel na co dat krytinu...

LINKOS: Aha :) Tady je videt jak je dulezite si ujasnit o cem mluvime. Ja myslel "tepelnou stabilitu mistnosti". To mi pripomina nasi nepovedenou diskuzi v jinem auditku, doporucuji revidovat terminy o kterych jsme se tam bavili ;-)

To mas samozrejmne pravdu. Me nedoslo ze chces hned na izolaci davat cernej asfalt, bez mezery atp. Jako ja jsem velky zastance rovnych strech. Musis hodne uvazovat o nosnosti na snih, tohle nezapomen.

Jo, co jsme s kamosem amatersky pocitali z TZB info, tak nad ekvivalent 25cm sedeho PS uz se nevyplatilo pridavat - jakoze investice vs. nejake usetreni. Uz to neni zajimave, ani v kJ ztrat, ani v CZK co usetris. Ale treba mas jiny vypocet.

PETER_PAN: izolaci bych chtel tak 30-40cm :-)

PETER_PAN: no,ps ma problem s vyssimi teplotami rozpada se a vyparuje se. Proto se nedoporucuje na nej davat tmavou fasadu a ted nevim ktery vyrobce,ale dela se tmava fasada,co pohlcuje mene tepla,prave na ps. Jako pod tu bilou folii asi dobry,ale pod ten asfalt bych si to netroufl. Ale tomu asfaltu se tedy taky nejspis budu chtit vyhnout.
Jinak dalsi podstatny rozdil je v reakci na ohen,zatimco mineralni vata je nehorlava,ps je dokonce v samostatne kategorii,jakozto prudce horlavy a aby se dal vubec na stavbach pouzit jsou v nem spomalovace horeni...

LINKOS: To ted presne nechapu, s tou tepelnou stabilitou - co mas na mysli? Vim co je tepelna stabilita, jde mi o to v cem by byla horsi u PS nez u vaty .. maji srovnatelny tepelne izolacni koeficient, dobre PS je o malej chlup lepsi, ale stejnej rank.

Pokud mas penize tak muzes dat ty penovy desky v potazeny ALU. To je nejdrazsi a nejlepsi, ale ma to IMHO smysl u nadkrokevni izolace (kde neni 20cm).

PETER_PAN: parotesnost budu urcite resit, i vcetne nepruvzdusnosti, coz spolu souvisi v tomto pripade. PS davat urcite nebudu,budis jeste na fasadu,ale na strese mi to prijde uz moc. (kvuli tepelne stabilite)

AMBIENTIUM: tj,videl jsem jak davaj asfaltovy pas na tvrzene desky z mineralky. Vyhnul bych se tim jednak probetravane mezere a druhak,bych nemusel pod ni resit zafoliovani ty izolace,aby tim neprofukovalo.
Pokud mi tedy neco neunika...

LINKOS: Jak pise AMBIENTIUM, jde o to aby "parotesnost" byla vyresena pred zacinajicim tepelnym gradientem, nebo bude "uprostred" vaty kondenzovat voda a velmi rychle to pujde dokopru. Kdyz plocha strecha, tak PS, ten je parozabranej principielne. Kdyz das 18+ cm, tak pri gradientu -20 vs. 22 °C je rosny bod nekde "uprostred" (tedy neni na styku izolace stena/strop/prkna cokoliv) a to u PS nevadi, protoze uvnitr neho tam nema co kondenzovat.

LINKOS: To je otázka k čemu?

co plocha strecha stylem, tramy,pobit to prkny, vata a asfalt/folie...

Pokud chceš něco lowcost s možností dc odběru epsolar asi bude volbou. Victrony to mají taky ale jen ty menší modely., Třeba https://eshop.neosolar.cz/mppt-smart-solarni-regulator-victron-energy-100-20

Jinak ty odpojovače DC se Hodili když jsem třeba nevěděl zda se mi odpojila li-ion baterka, má integrovanou BMS, protože měnič to do nějaký úrovně dokázalo v ostrovu provozovat. A do večera se čekat nechtělo.
Na victronu oceňuju hlavně tu SW podporu, jak je to u epsolaru nevím, ale určitě bych to jako uživatel chtěl za cenu pár stovek navíc. Třeba jednoduchou apku...
Dc odběr můžeš mít i z baterky s nějakou ochranou , třeba to BMS.

JADR:A na co jsi potřeboval odpojovat ty panely ve dne, že to nepočkalo? Pokud je zapojíš opačně tak ta pojistka nebude stejně fungovat, protože je závislá na polaritě (na rozdíl od AC)

700Kč za proudovou pojistku? No pravděpodobně půjdu stejne spíše do toho epsolaru 4210.
1) to není pro mě takže o tom nerozhoduji
2) ten Victron nemá připojení zátěže (nechápu proč), takže to musíš zapojit na baterii, což má pro mě své nedostatky
3) jen 30A do baterie A 50A už stojí víc než dvojnásobek
4) už jsem našel v nějakém vlákně že pro malé oslunění nemají vhodný algoritmus MPPT. Na druhou stranu Epsolary zase nějak divoce choděj ve špičkách a mají tam výpadky a nikdo neví proč. Pro mě je ale důležité aby to mělo co největší výtěžnost právě za malého oslunění. 780Wp bude nabíjet asi jen 100Ah baterii, takže přebytek výkonu stejně nikam neuložim, ale zato ho potřebuji každý den alespoň nějaký.

CUKI: máš pravdu, jistič na to není určen, ale to odpojování ve dne se mi už několikrát hodilo. Bude to samosebou fungovat i bez toho ale dávají to tam z důvodu ochrany regulátoru. Co kdyby si třeba v blbosti zapojil špatně panely. Ty regulátory victron mají sice pojistku ale ta se pak musí měnit a myslím že to vyjde na víc než 700..

ANDY_WARHOL: Tam už jsem to zkoušel ale bez většího úspěchu, nějak se to vlákno zvrtlo na solární terorismus ala solární chodníky a podobně. :-D

CUKI: je tu klub venovany primo solarum. doporucuji konzultovat tam, protoze tam je vic lidi co tomu rozumi. ps: nenech se odradit aktualni diskuzi tam. je to z nidy. kdyz tam prijde nekdo diskutovat vic relevantne, tak se tema zmeni

JADR: To odpojování ve dne přes jistič je jediné co mě napadlo. Nicméně jistič není k tomuto úkolu přímo určen. A pro mě třeba zbytečný. Protože odpojit se to dá i v noci. Je to jen další (a podle mě zbytečný) přechodový odpor. 700Kč není moc, pokud to má nějaký smysl. Navíc to bude v místě kde bych musel řešit další zbytečnou k-ci ke které to bude uchyceno. Jinak bych zde v klidu použil mnohem levnější AC jističe, které takto malé DC napětí zvládají také.