EL_KO: tak tady u nás je to poměrně dlouho podchyceno zkušenými projektanty a staviteli (Wihan, Grmela, Suske, Brotánek, Márthon, Sláma, Pospíšil, Karlík, omlouvám se všem, které neuvádím). Pokud někdo se do toho pustil na vlastní triko, tak je to hazardér.
Zeměloď je v suchém podnebí usa. Uk je o dost vlhčí a řekl bych ještě náročnejší než cz. V Bretani s horizontalním deštěm, silným větrem, kde déšť umí bičovat celé dny, stojí taky nosná sláma.
Omítka neopadává jen tak. Stavění ze slámy je proces, kterej se musí nastudovat a dělat pod dohledem lidí, kteří tomu rozumí a mají praxi.


CUKI: nejstarší nosná sláma na světě je dům v Nebrasce, Burkeho dům, 115 let. Range house Sturzových ve Stapletonu postavili v r. 1905. Stojí a je obydlen dodnes. Také Nebraska. Ale ano, stále jsme experimentátoři. Ale hazard to není. Cesta už je poměrně prošlapaná...

AMBIENTIUM: Tak jestli je 20let klíč k ověřené funkci... Tak to už je ověřené skoro vše.

Domy se nestaví na 20let. A hlavně to že to někde funguje to neznamená že jiných končinách nebude problém. Na zhodnocení dnešních slamáků je ještě žalostně málo poznatků a navíc je tam dost věcí co se dá snadno posunout dál. Na to je zde velmi mnoho prostoru. Ale stále je to jen experiment, který za mě stojí za to testovat a posunovat dál... akorát si myslím, že cílová skupina pro tyto stavby je dost odlišná od té pro kterou je primárně uváděná.

PALEONTOLOG: chápu, já jsem neměl teď čas ani motor se tímhle problémem víc zabývat, ale budu se teď kolem toho domku ještě pár dní motat kvůli něčemu jinému, tak jestli se za tu chvíli dobereme někam dál, tak dám vědět, kam jsme se dostali... čistě pro nějakou empirii ;)

EL_KO: vis ptam se, protoze nevidim duvod, aby v klidnym prostredi bez otresu po dvoj letech ujela fasada, trebas na slame. Tak se ptam na pomery souvisejici s vlhkosti. Ono to ani nemusi byt zasadne mokry, staci, aby to melo sanci rytmicky menit objem. Jinak dobra zprava je, ze to na prvni pohled asi nesouvisi se statikou, pracujicim podlozim, rozjetym svahem.

AMBIENTIUM: měl jsem spíš na mysli tyhle nadšenecké víceméně experimenty u nás, kde se pár věcí tak trošku podcení. teď nemluvím obecně o slamácích.
jinak se teda nabízí podotknout, že třeba Reynoldsovy stavby taky v Americe fungují úžasně, ale Zeměloď v našich klimatických podmínkách žádná hitparáda..

EL_KO: jsou ve skvělé kondici. V U.K. se stavěly slaměnné domy před 20 lety s vápennou omítkou a jsou v pohodě. Čili problém není v “systému”...

PALEONTOLOG:
strana je to západní, malinko pootočená k jihu.
předpokládám, že je tam lepenka, ale ruku do ohně bych za to nedal.
jinak štít má do obou stran kolem metru přesah a dost velký problém s vlhkostí tam může být klidně zevnitř - OSB bez brzdy a dost možná jen ke stropu a ne přes strop dál nahoru, tak by tam mohla jít vlhkost i stropem..
jak jsou balíky nacpané do roštu taky zatím úplně jasné není.
uvnitř jsou i experimenty jako DIY marocké štuky v koupelnách místo obkladů atp.
imho je tam špatně věcí kotel a jak by řekl jeden z mých malaďců: to povny pizdiec!

má se na to teď někdy mrknout někdo, kdo se v tom pošťourá trochu víc...

EL_KO: mozna na nektery otazky odpovedi uz padly, ale nemam chut to procitat cely.
Jaka to je strana baraku?
Jak je reseny vzlinani vlhkosti do omitky vuci podezdivce?
Gajgry tam mozna jsou, ale utopeny. Jsou tedy skutecne udrzovany a funkcni?

PALEONTOLOG: nějakej gajgr tam snad byl, akorát teď, jak celá masa omítky poklesla, ohnula i držáky svodů a jeden se mu vysadil nahoře u žlabu a nějaká voda mohla jít hvlíli i do omítky přímo. to ale nebyla příčina.

LINKOS: ...ty vlákna tam budou asi všelijak, jak mu to vycházelo

EL_KO: eee, kam vedou ty destovy svody?

EL_KO: stříhané okénko :)


a na jednom místě dole je vidět, že jsou tam zrovna vlákna svisle:


hlubší vrtání se nechám na povolanějších ...

takhle to vypadá po dvou letech... jsem zvědav, v jaké kondici budou tyhle domky za 10, 20 let...

CUKI: A pokud jde o tu lambdu tak někde jsem viděl graf, minimum bylo někde myslím kolem 130-150kg/m3 a ruku do ohně za to nedám...

CUKI: Jak to, že neponese? Rozuměj, tohle nejde jen tak říct, "tahle to je a basta". Máš něco, čím bys to mohl podložit? Vědeckou studii, nejlépe primární zdroj prosím. Co jsem se bavil se stavebními odborníky na toto téma, tak potvrzují co říkám já. Tzn. omítka přebere zátěž.

AMBIENTIUM: Jasný, ale chápeš o co mi jde? Ta omítka přebírá až ten rozdíl od doby kdy se dělá. Pokud ty zhuštěný balíky sesednou o 10cm, tak už je na tom slušná nálož. Tu ale omítka neponese.
Jinak ono to nesesedá lineárně ale na počátku třeba těch 10cm za pár týdnů a pak třeba jen jednotky za rok a ani za několik dekád třeba dalších 10cm nebude. A tento rozdíl už musí vydržet ta omítka. Tedy se vyplatí z tohoto důvodu počkat. S negativním důsledkem na lambdu máš asi pravdu. Otázkou je, kde je ta hranice a jestli je závislá pouze na kompresi (hustotě balíku) a ne třeba na druhu vazby. Na to je několik různých studií málo aby se to dalo zhodnotit.
Podle mě největší prostor pro zdokonalení slamáků, je právě v té úpravě balíků, ta musí být automatická a stále v nějakých rozumných hodnotách.
Zajímavé by bylo dělat třeba nekonečné balíky.

CUKI: :) pohodě, já to vůbec neberu osobně, jen si trvám na svým (podle informací, který mám, když dostanu lepší, tak změním názor).

Po odstranění omítky samozřejmě nedojde k destrukci stavby, protože to reálné zatížení unese i sláma sama o sobě. Dokonce i vzhledem k normám (britským i americkým) je sláma samotná dostatečně únosná (i to je v těch článcích). Navíc omítku nelze z nosné slámy odstranit ze sta procent, protože ten špryc je "zažranej" do balíků. Ale když tam je omítka, tak zkrátka funguje jako nosný prvek a to v tom poměru 75/25.

Za druhé, omítat by se většinou nemělo až v poslední fázi stavby nosné slámy, to by platilo možná až pro fajnový omítky, ale sláma by se měla minimálně našprycovat z vnitřní i vnější strany do pár týdnů od postavení podkroví a střechy po sesednutí cca 10 cm. Tohle zastaví sesedání a zátěž právě přebírá omítka. Jinak to sesedá, a i kdyby nehrozilo přetížení, tak se může začít tou překomprimovaností zhoršovat tepelnej odpor (taky je prokázáno, četl jsem jednu nebo dvě studie na toto téma).

AMBIENTIUM: Ano opáčko netřeba, vím co jsem psal a stojím si za tím.

Ale možná jsem si to měl přečíst pečlivěji, protože z toho co jsi poslal (za což díky) jsem nějak neinterpretoval "že nosnost omítnuté zdi je čtyřnásobkem neomítnuté", ale možná tomu špatně rozumím. pokud tomu tak je tak to celé beru zpět.

Ale podle mě by se omítat mělo až v poslední fázi hrubé stavby. A té době je veškerá síla nesena těmi balíky a po nahození, lépe po vyzrání omítky se do té omítky přenášejí pouze ty síly co tam při tvorbě omítky nebyli.
A tedy NIKOLI CELÉ ZATÍŽENÍ. Navíc tvrdím, že se na složky zpevňující omítky nedá nijak spoléhat, nejsou to zaručené hodnoty, ale pokusně změřené.

Tedy abychom se vrátili k tomu případu který se tu posuzoval: 1) jaká síla by se tam musela přenášet kdyby 75% nesla ta omítka která to evidentně nedala? To chceš říct, že po odstranění omítky dojde k destrukci celé stavby? Tomu snad sám nevěříš? 2) by se to muselo projevit i na té vnitřní stěně ne?

PS: nechci aby jsi to bral jako nějaký osobní útok, jen to beru jako věcnou a zajímavou diskusi. Jsem za tvé poznatky vděčný. Stejně tak to nemá být útok na slaměné domy, naopak si myslím že ta sláma vydrží mnohem víc.