• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: spise jedna fatalni
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    EL_KO: A ještě - je to zkolaudované? A vyjde ho to opravdu šeredně draho? Ta nová fasáda bude pár desítek tisíc. Není to levný, ale se zkušeností výdajů na stavbu za zády to nemám v kategorii "šeredně draho". Sejde se parta, omítka se omlátí, pak se udělá nějaký dobře ukotvený rošt ke konstrukci domu a natáhne se to znova. Imho do 50.000?
    CUKI
    CUKI --- ---
    EL_KO: Tady opravdu nebude jedna drobná chybka, ale více problematických věcí dohromady.
    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: Ona ta energetická spotřeba stavebnictví je způsobena rodinou výstavbou pramálo. A ze slámy mosty asi stavět nebudeme. :-) Na druhou stranu s tebou naprosto souhlasím, že tam kde to jde, by se měl primárně použít materiál který tolik té energie nespotřebuje. K tomu se myslím stavím stejně. Jen se v mém okolí moc materiálu na stavbu slaměných domů ani nevyskytuje, takže chápu že v okolí moc takových domů ani nenajdu. Navíc jak už jsem psal. Na slamák je spotřeba dřeva skoro stejná jako na klasickou dřevostavbu, tedy jde jen o to co kdo použije za izolaci.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    EL_KO: hmm, ale to se opravdu nemuselo stát. Víme kdo to projektoval, stavěl a kdo tam dělal stavební nebo nějaký technologický dozor? Byl tam zkrátka někdo, kdo tomu rozumí?
    EL_KO
    EL_KO --- ---
    KOOTCHA: nj, akurátže třeba tohohle člověka to teď vyjde šeredně draho. dráž než klasická stavba s životností přes sto let...
    EL_KO
    EL_KO --- ---
    AMBIENTIUM: víme, že je to tam s vnitřní vlhkostí špatné. teď ještě netopí v peci a ta toho stejně moc nevyvětrá. větrání není dobré a z těch "marockých štuků" je třeba i vnitřek sprcháče bez další plnohodnotné hydroizolace. dál je to z vaření a prostého bydlení....
    voda jde zevnitř do konstrukce.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    KOOTCHA: Přesně tak, prostě někteří z nás to studovali nějakou dobu a dospěli k závěru, že to je dostatečně ok na to, že se do toho dá jít a jdeme možná s kůží na trh. Ok, možná je to odvaha, ale především si myslím, že to je nutnost vzhledem k energetické spotřebě stavebnictví (60% celkové lidstvu dostupné energie a z toho plynoucích externalit). Jedinou cestu jak dlouhodobě udržet lidstvo živé na planetě je směrovat vše k ekotechnologii. Tohle je jedna ze součástí toho směru.
    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: Vypadám snad jako někdo, kdo čeká na prošlapanou stezku a staví klasiku? :-D
    Jen upozorňuji na fakt, že i když vše uděláš jako již postavené a funkční domy, tak se můžeš dočkat nemilého překvapení. To neznamená, že bychom to neměli zkoušet. Jak jsem psal už dříve mě se slaměné domy líbí, jen se mi nelíbí jejich nálepka, že jsou levné skoro i zadarmo. A taky se nehodí ze své podstaty pro malé domy, kde se šetří každým cm.

    Ad EPS i PU jsou proti slámě velmi ověřené materiály co se obojí používají ve velkém od začátku 70´ let. Tím je vůbec nechci obhajovat. Už od cca roku 2010 se snažím používat jen lokální snadno recyklovatelné materiály a nebo materiály svým použitím recykluji. Například používám celkem často drcený EPS recyklát na zaizolování vodorovných a hodně členitých struktur, jako je vazníkový krov a vícevrstvá podlaha.
    Protože pokud je špatné tento materiál zbytečně vyrábět, je ještě mnohem horší nehledat pro tyto materiály nové využití.
    KOOTCHA
    KOOTCHA --- ---
    Kde by se potom vzaly ty testovaný domy, kdyby všichni jen čekali až to někdo otestuje? A vzhledem k životnosti domů bychom museli věřit na reinkarnaci, abychom si s timhle přístupem mohli dovolit být inovativní :)

    Mít domov je základní lidská potřeba. Jestli to někomu umožní technologie výroby domu ze slámy a vyhne se tak zadlužení na celej život, tak hurá na to, tyjo. Na půlce světa si lidi plácaj domy z hlíny. Sám jdu sice konvenčnější cestou, ale taky se vyhýbám plošnýmu polystyrenu apod., což je skutečně něco, co člověka třeba potenciálně může ohrozit na zdraví. Sláma a vápno asi ne. Chápu to jako krok správnym směrem, kdy lidi zase odmítají konzum, jdou si vlastní svobodnější cestou a zlepšuje jim to kvalitu života. To si myslim, že za riziko případný nefunkčnosti stojí.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    CUKI: no jo takže máme čekat na ostatní až prošlapou cestu a raději stavět “klasiku”? :-) Jak je bezpečná cesta s polystyrénem? Jak bezpečná cesta je s pěnovými izolacemi, kde krov je uzavřen v pěně? Kolik vydrží běžné “lege artis” omítky - desítky let bez oprav? :-)) To asi ne. Takže zas až tak konzervativní bych nebyl, je potřeba se nebát. S vápnem se dělá stovky let. Je to výborná hydrofobizace. My máme omítnuto od jara 2016 a spravoval jsem zatím jen díru ve fasádě, kterou jsem udělal, když jsem se zřítil se žebříkem :-D
    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: Půlku těch jsem jsem ani nikdy neslyšel, ale Brotánek co já vím postavil pouze jeden slamák a zrovna on jde ve svých projektech často cestou pokus omyl. Tím nechci kritizovat to co postavil, naopak on je pro nejen naše stavitelství velký přínos, ale dost rád používá neověřené. Na druhou stranu se to nebojí prezentovat, třeba jako jeho pokus v Hořovicích.

    To co napsal EL-KO pod to bych se podepsal. Vše je potřeba vyzkoušet několika generacemi v dané lokalitě. I velcí architekti se mohou utnout. Navíc těch rozdílů mezi GB A CZ je nepoměrně víc. V GB jsem žil na několika místech a poslední více než rok jsem bydlel ve Wildshire, tedy o moc víc kontinentální klima v GB už nenajdeš. Ale ani tam nebyli dlouhotrvající podzimní mlhy jako zde. Také tam nehrozí velké mrazy. A byl tam dost často vítr, který to zase osušil. Ty vápenné omítky v tomto kraji používají na stavby obecně a je běžné že je každý rok či dva před zimou opravují. Nikde jsem tam nezahlídnul vápennou omítku tak vysokou a s tak malým přesahem střechy, ty omítky se tam dělají ze země a ne z lešení. Také tyhle domy mívají i slaměné střechy ale i tak vydrží asi 5let. Jen jsou dost konzervativní na to aby na postupu něco změnili :-)

    Každá lokalita je naprosto odlišná. A proto je nutné s tím počítat.
    Na té fotce bylo pravděpodobně něco uděláno i tak špatně. Dle té díry mi přijde že omítka není zrovna moc hluboko ve slámě a proto nedrží, ale současně mi ten štít přijde netypicky oddělený od zbytku a velmi vysoký, proto to sokl neunesl. Tedy zjednodušeně bych si troufl tvrdit, že i kdyby ta omítka nebyla dobře fixována do slámy, tak za jiných okolností by nemusel být problém. Ale to je přesně o tom malém a relativně novém vzorku ze kterého můžeme čerpat zkušenosti.

    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    AMBIENTIUM: to se ti nezda :)
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    EL_KO: zdá se mi to, nebo to okno je zevnitř zamlžený? Jestli ano, proč? Víme něco o
    Vnitřních poměrech v domě a jak se nakládá se vzdušnou vlhkostí?
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    EL_KO: tak tady u nás je to poměrně dlouho podchyceno zkušenými projektanty a staviteli (Wihan, Grmela, Suske, Brotánek, Márthon, Sláma, Pospíšil, Karlík, omlouvám se všem, které neuvádím). Pokud někdo se do toho pustil na vlastní triko, tak je to hazardér.
    Zeměloď je v suchém podnebí usa. Uk je o dost vlhčí a řekl bych ještě náročnejší než cz. V Bretani s horizontalním deštěm, silným větrem, kde déšť umí bičovat celé dny, stojí taky nosná sláma.
    Omítka neopadává jen tak. Stavění ze slámy je proces, kterej se musí nastudovat a dělat pod dohledem lidí, kteří tomu rozumí a mají praxi.


    CUKI: nejstarší nosná sláma na světě je dům v Nebrasce, Burkeho dům, 115 let. Range house Sturzových ve Stapletonu postavili v r. 1905. Stojí a je obydlen dodnes. Také Nebraska. Ale ano, stále jsme experimentátoři. Ale hazard to není. Cesta už je poměrně prošlapaná...
    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: Tak jestli je 20let klíč k ověřené funkci... Tak to už je ověřené skoro vše.

    Domy se nestaví na 20let. A hlavně to že to někde funguje to neznamená že jiných končinách nebude problém. Na zhodnocení dnešních slamáků je ještě žalostně málo poznatků a navíc je tam dost věcí co se dá snadno posunout dál. Na to je zde velmi mnoho prostoru. Ale stále je to jen experiment, který za mě stojí za to testovat a posunovat dál... akorát si myslím, že cílová skupina pro tyto stavby je dost odlišná od té pro kterou je primárně uváděná.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    EL_KO: jasny, kdyby nejakej posun v poznani, tak dej vedet.
    EL_KO
    EL_KO --- ---
    PALEONTOLOG: chápu, já jsem neměl teď čas ani motor se tímhle problémem víc zabývat, ale budu se teď kolem toho domku ještě pár dní motat kvůli něčemu jinému, tak jestli se za tu chvíli dobereme někam dál, tak dám vědět, kam jsme se dostali... čistě pro nějakou empirii ;)
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    EL_KO: vis ptam se, protoze nevidim duvod, aby v klidnym prostredi bez otresu po dvoj letech ujela fasada, trebas na slame. Tak se ptam na pomery souvisejici s vlhkosti. Ono to ani nemusi byt zasadne mokry, staci, aby to melo sanci rytmicky menit objem. Jinak dobra zprava je, ze to na prvni pohled asi nesouvisi se statikou, pracujicim podlozim, rozjetym svahem.
    EL_KO
    EL_KO --- ---
    AMBIENTIUM: měl jsem spíš na mysli tyhle nadšenecké víceméně experimenty u nás, kde se pár věcí tak trošku podcení. teď nemluvím obecně o slamácích.
    jinak se teda nabízí podotknout, že třeba Reynoldsovy stavby taky v Americe fungují úžasně, ale Zeměloď v našich klimatických podmínkách žádná hitparáda..
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam