MAD_MAN: Působením vody by to neměl být takový problém. To vlákno je nebezpečné hlavně v suchém stavu kdy má tendenci poletovat a dostat se ti do dýchacího ústrojí. V půdě to podle mě už žádné riziko není, ale děšťovku bych z takové střechy asi neschraňoval.
Největší problém je ta manipulace, hlavně když se to řeže nebo láme.

MAR_TINA: MAR_TINA: Skvělý, díky za info!

MAR_TINA: to uvolňování azbestových vláken působením vody by mě zajímalo, nemáš k tomu nějaký zdroje? Zajímá mě to v souvislosti s použitím azbestocementových potrubí pro rozvod pitné vody.

BASTOCH: jo, neodpověděla jsem na vše. Dá se předpokládat, že v půdě takové zahrady vlákýnka budou, stejně jako že jich část odlítala. Problém je vdechování při práci s půdou, nikoli jedení mrkve. Zcela laicky si nemyslím, že by to bylo život ohrožující množství, jen je tam prostě bezpečné množství 0 g.

BASTOCH: problém eternitu je přítomnost azbestových vláken. Popis mechanismu škodlivosti z wiki níže:

"Varování před nebezpečností azbestu pro lidský organizmus pochází z roku 1898 z Velké Británie v souvislosti s nemocemi dýchacího ústrojí a plic u dělníků, kteří s azbestem pracovali.[3] Problém azbestu tkví v malých rozměrech jeho vláken, která jsou schopna (podobně jako jiné mikroskopické pevné částice) pronikat se vzduchem do dýchacích cest a dále do plic. Zde se azbest zabodává do plicních sklípků a postupem času může vzniknout rakovinné bujení (mezoteliom). Jedná se tedy o silně karcinogenní látku. Způsobuje také onemocnění zvané azbestóza (zaprášení plic azbestem) – vdechováním azbestových vláken dochází ke zjizvení plic, projevuje se dušnost, příp. kašel a nakonec vede ke smrti."

Tedy je žádoucí zabránit uvolňování azbestu z eternitu a jeho nešíření. Pokud na popraskanou střechu fouká vítr, uvolňují se části do okolí, ale snad v malém množství na velkou plochu. Při splachu deštěm se uvolňuje taky a ty máš možnost onu vodu svádět do země a tam azbest vcelku bezpečně pohřbít (jen tu vsakovací jámu nikdy nevykopávej). Anebo do nádrže a rozptýlit to při zálivce do okolí. To není dobrý nápad, zejména pokud ti po zahradě pobíhají děti.

Velký průser je rozebírání střechy a likvidace odpadu, proto to dělají specializované firmy.
Ten azbest je v eternitu rozptýlen rovnoměrně, tedy dá se předpokládat, že v každém kusu je stále ono procento, tedy škodlivost neklesá, jen ti po letech o trochu klesla váha střechy.

Ahoj, snad to neni zas tak OT, chtěl bych se zeptat na zkušenosti s eternitovou střechou,
na netu jsem našel vcelku protichůdný info např o využití dešťovky - o který mi jde teď v prvním řádu.
Ani tak nejde o to, že bych s tim případně do doby výměny krytiny zaléval zeleninu, ale pokud se z toho nějaký jedy uvolňujou, tak kolik tam toho tak může bejt za x-desítek let, kdy tim bývalý majitel zaléval.

plus že při odstraňování eternitový střechy není potřeba stavební povolení, takže asi jen ohláška? (hyg. vyjádření zařizujou ty daný firmy, co to stáhnou ze střechy)

LINKOS:
QNEDLEEQ:
Tak ta poslední co jsem používal (URSA pureone 31) má v TI napsáno: nová generace minerální izolace, která neobsahuje zbytkový formaldehyd a je uživatelsky nadstandarně příjemná :-D

Ale ta nemá ani ten zbytkový formaldehyd, nicméně ty ostatní mají formaldehyd podle mě jen v přirozené formě a tedy i množství. To má třeba jakékoliv přírodní neupravené dřevo. To bych neřešil. Některé materiály ale mají v sobě přidaný formaldehyd, který je tam jako pojivo. Typicky papundeklový nábytek. A tam je toho formaldehydu o několik řádů více.

Doufám, že to tedy dobře chápu

CUKI: co tam cpou misto formaldehydu?

CUKI: já sem lehce alergická na ovčí vlnu samotnou, mít celý den svetr na holém těle, sem rudá a osypaná

LINKOS: Bohužel mě tu dost limituje prostor a sklon. Ale úplně ideál by byl kdybych v tom IBCčku udělal patro s nějakého hrubšího síta (nad velikostí otvorů ještě laboruju a poznám asi až v reálu.
A to bych přendaval z jednoho do druhýho na tom by ležel nerozložen odpad a sami žížaly.
Tedy 2 IBC na startu a pak jedna přečištovací nádrž, ze které by to šlo do jezírka které by bylo osázeno rostlinami které by to čistili a voda by se odebírala na zálivku. Problém je co s tím v zimě :-(

QNEDLEEQ: nj, tam mas zase minimalne formaldehyd.
Jinak ona vlna je sama o sobe osetrena lanolinem, jenze ten smrdi a tak se vypere a pak se to napousti,pokud to jde do izolace pokud vim oktaboritou soli, nebo jak. O te se v zacatcich tvrdilo,ze je stejne skodliva jako jakakoli jedla sul, jenze... pak nekdo vystoural, ze to ma vliv krom rozmnožování skudcu i na rozmnozovani mysi. Na lidech to snad nebylo prokazano, ale znate to. Asi bych to nezral. Jinak se tim napousti i drevo, ta sul udajne pochází nekde z indie, kde ji kutaj, takze stopro bio antirozmnozovaci vynalez

CUKI: dokonce tu na nyxu nekdo resil,ze mel dve nadrze a jelo to nastridacku. Co se bude pak dit s tou znecistenou vodou? A jak budes vybirat ten kompost? Jak urcite vis tak kompost musi nejakou dobu zrat aniz by prisel do styku s cersvim materialem, jak budes resit tohle?

CUKI: ekoterorismus ... nemáš link na ten produkt ?

LINKOS: Dík to není špatnej nápad, jen aby nevyplaval nahoru :-) To už bych tam nedával ani ten písek. Tedy pouze předzatížit kompostem. A muselo by toho tam být asi víc.
Udělal bych tedy místo jedné přívodní dvě aby se to mohlo střídat.

CUKI: co do toho zakomponovat drevene uhli misto sterku? Az se to zanese tak to muzes vybrat a pouzit

Potřebuji vyřešit separaci tekuté složky za splachovacím záchodem, tak aby v první nádobě mohly žít kalifornské žížaly a voda odtékala dál do další nádoby. Ale zároveň aby se to neucpávalo.
Na dno IBC kontejneru bych nasypal cca 20cm hrubého štěrku (16/32). Nadto 10cm 8/16 a navrch 4/8 a nad to hrubou síťovinu. Ale netuším na kolik je to trvalé řešení. Bojím se že se to do pár let zanese.
Někdo nějakej typ? O suchém řešení neuvažuji.

Čím vším se chrání ovčí vlna na izolaci?
Kamarád teď zateploval maringotku a ruce a ksicht má z toho rudé jak srdce zarytého komunisty.
Našel jsem si technický list k tomuto nejmenovanému produktu, ve kterém nejsou uvedeny problematické látky přímo, ale z odkazují dále:

Expozice boraxu pravděpodobně narušuje hormony těla. Mohou zejména poškodit reprodukci mužů, snížit počet spermií a libido.

U žen může borax snížit ovulaci a plodnost. U těhotných laboratorních zvířat byla zjištěna vysoká expozice boraxu přes hranici placenty, která poškozuje vývoj plodu a způsobuje nízkou porodní hmotnost.

dále:
Fosforečnan sodný, Portál krizového řízení HZS JmK
http://krizport.firebrno.cz/ohrozeni/fosforecnan-sodny